V Klementinu vystavují vzácné arménské tisky

MF DNES - - PRAHA -

Tři a půl století od vytištění první arménské Bible připomene výstava, která začíná v pražském Klementinu. Lidé si budou moci prohlédnout vzácné arménské tisky ze 16. a 17. století, faksimile malovaných rukopisů i ukázku překladů české literatury do arménštiny.

Akce pořádaná Národní knihovnou ČR a jejím arménským protějškem potrvá do 25. října. Výstava nazvaná Arménské knižní umění v průběhu staletí zahrnuje více než dvě desítky vzácných děl. „Jsem šťastný, že můžeme návštěvníkům představit opravdu rozsáhlý průřez arménskými tisky,“uvedl kurátor výstavy Haig Utidjian.

Mezi nejstarší exponáty patří misál z roku 1513, hymnář z roku 1664 či Bible z roku 1666. Nejstarší arménská Bible přišla na svět v Amsterdamu, který byl spolu s Benátkami a Cařihradem jedním z prvních center arménského knihtisku. Arméni nemohli stavět tiskařské stroje ve své zemi zmítané válkou.

Výstava Arménské knižní umění v průběhu staletí představuje kromě historických unikátů novodobou arménskou literaturu a překlady českých knih do arménštiny.

Část výstavy je věnována vyvražďování Arménů v období první světové války. Tato událost otřásla českými svědky, jak na výstavě dokládá slavný román pražského rodáka Franze Werfela Čtyřicet dnů nebo kniha Hrůzy východu, kterou sepsal český cestovatel a spisovatel Karel Hansa.

Vznik arménské literatury se datuje do 5. století, kdy vznikla arménská abeceda. Dodnes se zachovaly iluminované rukopisy na pergamenu či papíře. Zásadní význam pro arménský národ má podle kurátora vytištění první arménské knihy v Benátkách v roce 1512. Misál z roku 1513 vystavený v Klementinu je tedy jen o rok mladší než tato nejstarší kniha. (ČTK)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.