Koukal jsem

MF DNES nabídne tři ukázky z knihy Koukal jsem, kterou sepsali badmintonista Petr Koukal a vedoucí Magazínu DNES Martin Moravec. Kniha měla křest minulý týden.

Vkatarské výhni včera panovalo 37 stupňů ve stínu, na slunci až 45 a v cíli časovky světového šampionátu v Dauhá stálo k 50 tisícům diváků. V takových kulisách proťal cíl Tony Martin o 1:10 minuty rychleji než Jonathan Castroviejo. Samým vysílením si sedl na zem a čekal. Čekal, jestli bude zlatý a stane se nejlepším časovkářem historie.

K téhle metě byl blízko už před dvěma lety. Tehdy zažil další skvělou sezonu. Na Tour de France vyhrál svou první hromadnou etapu, když jel posledních 60 kilometrů v osamoceném úniku, zvítězil i v časovce a všechno směrovalo k jeho čtvrtému triumfu na světových šampionátech za sebou.

Jenže tam Martin narazil na skvěle připraveného Bradleyho Wigginse.

Loni se zase poprvé oblékl do žlutého trikotu na Tour, jenže v šesté etapě nepříjemně spadl na posledním kilometru a zlomil si klíční kost. Zranění ovlivnilo jeho přípravu na světový šampionát, kde byl tentokrát od duhového trikotu daleko, dojel až sedmý.

Aby se stal znovu mistrem světa, udělal změnu. Martin drasticky upravil posed. „Měl jsem ruce výš a lokty níž. Ale nefungovalo to,“přiznal.

Stále byl mašinou, ale v časovkách to nebylo ono. Prokázala to olympiáda v Riu, kde dojel dvanáctý se ztrátou 3:18 minuty na vítězného Cancellaru. Přišel čas vrátit se k osvědčené pozici. „Nemůže být tak špatná, když jsem se takhle stal třikrát mistrem světa,“přesvědčoval se.

Kvůli katarskému horku si doma dokonce zřídil saunu. „Jezdil jsem na válcích ve vytápěné místnosti,“povídal.

V neděli pomohl svým kamarádům z týmu získat třetí zlato v týmové časovce. „V cíli byl úplně mrtvý,“tvrdil sportovní ředitel Etixxu Tom Steels.

O tři dny později ho čekal závod, ke kterému vzhlížel.

Když pak seděl za cílem a poléval se studenou vodou, už sám tušil, že by to mohlo vyjít. A když projel páskou i poslední muž závodu – obhajující Vasil Kiryjenka – začal bujaře slavit. Se čtyřmi zlaty, stříbrem a dvěma bronzy překonal v historické tabulce Fabiana Cancellaru, kterému chybí právě to jedno stříbro.

„Letos jsem neměl tak dobrý rok, vlastně až do neděle. Je úžasné získat v posledních dvou závodech sezony titul mistra světa a na všechno předtím zapomenout. Jsem pyšný, že příští rok budu zase jezdit v duhovém dresu. Chybělo mi to,“radoval se v cíli.