Lidé s depresí jsou slaboši, myslí si lékaři

Depresemi trpí šestina lidí v Česku, mnoho lékařů však nemoc bagatelizuje

MF DNES - - FRONT PAGE - Ivana Karásková reportérka MF DNES

Lidé s depresemi a úzkostnými poruchami často nedostanou pomoc. Praktičtí lékaři diagnózu nepoznají nebo ji bagatelizují. Desetina z nich si dokonce myslí, že duševní onemocnění je způsobeno nedostatkem sebekázně a slabou vůlí.

Ukázal to unikátní výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) mezi 1 200 absolventy lékařské fakulty.

Depresí v Česku trpí podle nejnovějších statistik 17 procent lidí a dalších 13 procent udává určité depresivní potíže. Je to smrtelná nemoc, protože ji doprovázejí sebevražedné sklony. Stále více Čechů decimují také úzkostné poruchy, dříve označované jako neurózy.

„Myslet si, že deprese je projev slabé vůle, to je názor srovnatelný s výrokem, že slabou vůlí je zapříčiněn třeba zápal plic. Takové postoje, a dokonce u profesionálů, ukazují, jak hluboko zakořeněné jsou předsudky a stereotypy vůči duševně nemocným a jak důležité je s nimi pracovat,“říká šéf výzkumného programu sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler.

Vědci zkoumali postoj k duševním chorobám také u studentů středních zdravotnických škol. Ukázalo se, že rovněž budoucí zdravotnický personál podléhá v tomto ohledu předsudkům a negativním pocitům vůči nemocným.

„V letošním výzkumu mezi pětistovkou studentů nám vyšlo, že čtvrtina dotázaných vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. Jen 15 procent budoucích zdravotníků zvažuje práci v psychiatrické léčebně. Zároveň by 45 procent dotazovaných studentů nikdy nepřiznalo svým přátelům vlastní duševní chorobu a 60 procent by to zamlčelo před kolegy,“popisuje spoluautorka studie NUDZ Miroslava Janoušková.

Na stigmatu souvisícím s duševními chorobami se snad nejvíce podílí schizofrenie, kdy se neléčení pacienti pod vlivem bludů a halucinací dopouštějí agrese. Ostražitý postoj veřejnosti prohlubují případy, jako byl ten ve Žďáru nad Sázavou, kde Barbora O. ubodala studenta.

Deprese jako projev slabé vůle? To je jako myslet si, že slabou vůlí je zapříčiněn zápal plic.

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví zjišťovali také, co si myslí nejen lékaři, ale i veřejnost. Zeptali se bezmála dvou tisíc lidí a ukázalo se, že každý osmý Čech by ukončil přátelství s člověkem, u kterého propukla duševní nemoc. Psychicky nemocného souseda by byla ochotna snášet jen čtvrtina dotázaných.

Psychiatři přitom upozorňují, že lidé s psychickými problémy nemusí být nutně nebezpeční svému okolí. Ze zhruba 160 vražd, které se v Česku každým rokem stanou, spáchají duševně nemocní jen minimum.

„Jenže každý takový případ na sebe strhne obrovskou mediální pozornost, a tím se vytváří nepravdivé mýty o lidech s duševní nemocí. Ti jsou naopak velmi často sami oběťmi trestných činů,“podotýká Jiří Pasz z Národního ústavu duševního zdraví.

Podle něj těmto stereotypům nahrává i populární kultura, například ve filmech jsou lidé se schizofrenií často vykreslení jako vraždící maniaci. K diskusi nad tématem stigmatizace duševně nemocných se dnes v Praze scházejí přední světoví psychiatři.

Duševně zdravých lidí ubývá

Množství duševně nemocných se v populaci přitom nezadržitelně zvyšuje. Pokud budeme porovnávat čas, během něhož lidé trpí nějakou nemocí, nalezneme mezi prvními dvaceti nejzávažnějšími diagnózami hned šest chorob, které se týkají duševního zdraví.

Na špici je deprese, poté úzkostné poruchy. Dále jsou to závislost na alkoholu, schizofrenie, bipolární porucha, postaru maniodepresivní psychóza, a závislost na drogách.

Experti se shodují, že tato skutečnost padá na vrub kvality životního stylu, která je v Česku podle psychiatrů velmi špatná. Ve velkém na ni totiž působí stres, nevhodná životospráva a nedostatek pohybu.

Počet pacientů, kteří navštěvují psychiatrické ambulance, letos přesáhl 600 tisíc. Ještě mnohem více lidí zřejmě dochází s duševními problémy za praktickými lékaři a dalšími odborníky, kteří však mnohdy nedovedou správně zareagovat. Lépe připravit praktiky a přehodnotit postoj k duševně nemocným je tedy podle odborníků naprostou nutností.

Řada lidí i kvůli zmíněným předsudkům odmítá své potíže řešit včas. Bojí se, aby se o nich někdo nedozvěděl, či neznají ve svém okolí žádného lékaře či službu, na které by se mohli obrátit. Přitom kvalitní léčba dokáže potíže pacienta přinejmenším minimalizovat.

Národní ústav duševního zdraví proto nyní spouští na serveru mujmindset.cz ojedinělou on-line mapu služeb pro lidi hledající pomoc.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.