ČSSD mezi Zemanem a liberály

Dvě skupiny voličů, na které chtějí sociální demokraté cílit, se nikdy neshodnou. Rozhodne to, zda ČSSD bude důvěryhodná.

Vedení nejsilnější sněmovní strany ČSSD buď nemá vůbec jasno, kudy by se měli sociální demokraté do budoucna dále ubírat, nebo se svým zdánlivým rozpolcením snaží zaujmout co největší počet voličů. Jenže tento pokus se mu může vymstít.

Těsně po krajských volbách prohlásil předseda strany Bohuslav Sobotka, že se jeho ČSSD musí změnit. Podobat by se podle něj měla víc pirátům, zeleným a cílit na liberální voliče z větších měst. Jenže o pár dní později zavelel první místopředseda strany Milan Chovanec k velkému návratu k Miloši Zemanovi.

Pokud nepanuje ve vedení ČSSD zásadní rozkol a jde spíš o snahu zaujmout významnou část voličů obou skupin, je třeba se zamyslet nad tím, jestli je vůbec reálné přesvědčit liberální voliče a zároveň voliče Miloše Zemana.

Milan Chovanec má pravdu v jednom – stranu opouštějí dříve tradiční voliči, které si Zeman nadále udržuje. Získat je zpět navíc nemusí být tak obtížné. K tomu by však sociální demokraté, podobně jako Zeman nebo jejich hlavní protivník Andrej Babiš, museli politiku redukovat na boj o moc a nahradit jím prosazování hodnot.

Není tedy překvapivé, že to Sobotka obklopený lidmi, jako je Jiří Dienstbier nebo Vladimír Špidla, odmítají a raději se po náhradě za Zemanovy voliče poohlížejí v liberálních kruzích. Tady je díky ústupu TOP 09 a obavám z Andreje Babiše řada voličů hledajících důvěryhodnou alternativu.

Jenže zkřížit politiku líbivou pro voliče Zemana s tou, která by k volbám přivedla městské liberály, je nemožné. Zeman a jeho voliči se od prezidentské volby posunuli od tradičních hodnot sociální demokracie tak daleko, že by strana musela k jejich nalákání přestat být jak sociální, tak demokratická.

Témata jako uprchlická krize, rovnější zastoupení mužů a žen, Evropská unie, práva menšin nebo problémy se sociálně vyloučenými se pro obě skupiny, na něž chce ČSSD cílit, stala něčím, na čem se nikdy neshodnou.

Zemanovi voliči se od strany odklánějí, jen co zaslechnou názory a vize lidí, jako je Jiří Dienstbier, Vladimír Špidla nebo Kateřina Valachová. A ti liberální ji nikdy nepodpoří kvůli lidem, jako je Jaroslav Foldyna, Stanislav Huml nebo Milan Chovanec.

Zatímco se vedení strany v reakci na výsledky voleb snaží pomyslně připoutat k Zemanovi či liberálům, pohled na to, jak si v nich její kandidáti na hejtmany vedli, neprokazuje, že by rozhodovalo to, jestli jsou liberální, nebo zda mají blízko k Zemanovi.

Ve prospěch či neprospěch sociálních demokratů rozhodovala především jejich uvěřitelnost. A na ni neměl vliv jejich vztah se Zemanem nebo to, jak jsou liberální. O jejich (ne)důvěryhodnosti rozhodovaly spíš korupční kauzy postihující sociální demokraty v mnoha krajích. ČSSD propadla tam, kde takovéto problémy měla.

Pokud tedy Chovanec se Sobotkou skutečně chtějí stranu vylepšit, v tomto odvětví se jim nabízí nejvíc prostoru. Rozhodně to bude plodnější než se snažit vymezovat na ose Zeman–liberálové.