Karel Oliva, tvář češtiny? Jen jeho sebeprezentace

Karlu Olivovi vypršelo druhé funkční období a s ním pracovní smlouva. K 30. 9. tudíž skončil na pozici ředitele Ústavu pro jazyk český (ÚJČ). Nic zvláštního – ředitelé veřejných výzkumných institucí jsou jmenováni na omezenou dobu. Karel Oliva však podle svých slov nedostal od svého nástupce nabídku, aby v instituci poté dále působil jako vědecký pracovník se standardní pracovní smlouvou. Prý na základě jakéhosi varování před nevalnými morálními vlastnostmi.

Dnes již bývalý ředitel od konce září buduje příběh, podle něhož „přední jazykovědec“podlehl „neomarxistickým“tlakům působícím uvnitř ÚJČ. Nejnovější modifikací příběhu je naznačování, že za jeho odchodem stály postoje k tzv. uprchlické krizi. V tomto účelově pěstovaném zmatku působí Oliva jako oběť politické hry, problém je vystavěn jako věc morálky.

K porozumění celé kauze je třeba zdůraznit dva detaily:

Prvním je zavedené užívání Olivova jména ve spojení s výrazy „přední jazykovědec“či „tvář češtiny“. Tento obraz vychází z Olivovy dlouhodobé mediální prezentace. Ačkoli o povaze jeho skutečné vědecké práce nemá veřejnost ponětí, dozvídá se o množství světových jazyků, jimiž bývalý ředitel vládne, nebo o tom, co si myslí o kráse češtiny či přechylování. Svým chováním mimo jiné upevnil roli lingvisty jako poučeného vykladače pravidel. Tedy nikoli jako toho, kdo jazyk především zkoumá a popisuje. Vlastní pozici tak upřednostnil před zájmy oboru.

Nebezpečí vidíme v tom, že Oliva tento svůj pečlivě vybudovaný obraz zneužívá v aktuální kauze. Svou hrou, v níž pracuje s konceptem zapuzeného „lídra české lingvistiky“spojenou s příběhem „oběti názoru“, už nepoškozuje jen ÚJČ a Akademii věd, ale napomáhá k deformování veřejné debaty jako takové.

Druhý detail: V souladu se stanovami Akademie jsou „místa vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů pracovišť obsazována na základě výběrového řízení.“Chtěl-li docent Oliva působit v ÚJČ na pozici vědeckého pracovníka (na níž zde nikdy nebyl), jinou možnost než absolvovat takové řízení prostě neměl. O „nabízení smlouvy“nemůže být ve veřejné výzkumné instituci vůbec řeč.

Stačilo jen tuto standardní situaci neřešit primárně prostřednictvím médií. To by však Karel Oliva musel mít o práci v ÚJČ opravdu zájem...