Lichožrouti, gangsterka pro děti
Jen o nedělní předpremiéře na ně dorazilo přes sedm tisíc diváků. Malí pojídači ponožek, vyznavači pravidel „Nikdy nevezmeš celý pár“a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, mají po čtvrtečním startu šanci vyhrát rodinné víkendy v kině.
Lichožrouti získali roku 2011 v kategorii děl pro děti ocenění Kniha desetiletí Magnesia Litera. Jejich tři díly se již překládají do jiných jazyků, nejnověji do španělštiny, a teď se dočkali animované podoby, pro niž platí totéž, co platilo pro předlohu. Tedy že jde o ryzí autorský originál, a to se cení.
Souboj dvou klanů
Básník Pavel Šrut s výtvarnicí a režisérkou Galinou Miklínovou stvořili ojedinělý svět, se kterým na plátně seznamují formou příjemné dětské gangsterky. Už v úvodní noční výpravě slaňují postavičky za kořistí jako Tom Cruise do centrály CIA v Langley a loupež završí ve velkém stylu včetně alarmu či policejního zásahu se situačním gagem.
Milé setkání s hlasem Josefa Somra zprostředkuje postava zapáleného lichožroutologa, tesknou poezii v sobě nese „vytrácení se“coby pohádková obdoba umírání, lehce strašidelný nádech obsahují nástrahy velkoměsta, důmyslná sestava pastí nebo honička s krysou.
Půvabně film pracuje s výrazovými rozdíly dvou klanů. Tradiční rodinná mafie z půdního doupěte, jejíž vůdce razí zásadu „Já nekradu, já se s lidmi dělím: jednu ponožku pro mě, jednu pro ně“, má domácky dobromyslné kontury. Naopak konkurenční gang, jenž krade celé páry, používá žiletku, nosí pankáčské účesy a včetně svůdné členky tlupy obývá stylový brloh na rezavé lodi, provozuje pirátské mučení, opilecké veselice i návštěvy něžně zhýralého baru U děravé fusekle.
Prostě originál
Každá generace snese Lichožrouty bez újmy, třebaže jasně cílí na děti: drží se až příliš přímočaré dějové linky, nevyhrají si s detaily fantazijní říše ani s dospělejšími žerty a na domácí školu animace jsou až nečekaně akční. Ve finále rozpoutají bouři, zběsilé jízdy, dokonce tasí nože, i když je to jen dětská „rybička“, a padouch spěje k odplatě v duchu Pokladu na Stříbrném jezeře.
Nicméně v kontextu současné české tvorby, zejména pak laciných sponzorských komedií, zosobňují Lichožrouti úlevné zjištění, že profesionalita ještě žije. Zrodila se pohádka poctivá, pečlivá, pracná, důkladná a ve všech složkách kvalitní, počínaje hereckými hlasy z první ligy a konče hravou, výtvarně čistou animací.
Zkrátka a dobře originál.