Na střeše Lucerny Terasy pražského paláce se otevřely
Třiasedmdesátiletá Marie Víšková ze Slaného má místo srdce umělé čerpadlo. Sama se o sebe nepostará, nevymění si baterie, které čerpadlo pohání – a dobíjet se musí každých dvanáct hodin. Neošetří si ani ránu, ze které kabel k bateriím vychází, a tak k ní musí dvakrát denně přijít speciálně vyškolené sestry.
Podobných pacientů, kteří by bez domácí péče museli strávit hodiny a dny v nemocnicích, žijí v Česku tisíce. A mohlo by jich být i víc, kdyby na „mobilní“sestry bylo víc peněz. Přitom díky nim může stát ušetřit.
Domácí péče totiž vyjde stát nesrovnatelně levněji. Z údajů Ústavu zdravotnických informací vyplývá, že jeden den pacienta v některých fakultních nemocnicích stojí kolem sedmi tisíc korun na den. Agentury domácí péče přitom dostanou zhruba 5 000 Kč za pacienta na měsíc. Bez ohledu na to, o jak komplikovaného pacienta jde.
Stejnou částku dostanou za nemohoucího pacienta, který potřebuje specializovanou péči několik hodin denně, i za zdravého člověka po operaci, k němuž sestra zajde domů zkontrolovat srážlivost krve.
„Za těžce nemocnými pacienty musí sestra chodit až třikrát za den. Náklady na tyto nemocné se mohou vyšplhat několikanásobně vyšší částku, než na kterou dostaneme zaplacenu. Péče o takové pacienty je pro nás ztrátová, přesto se o tyto nemocné postaráme,“popisuje jeden z velkých problémů šéfka Asociace domácí péče Ludmila Kondelíková.
Stát domácí péči moc nepřeje
Asociace domácích ošetřovatelů si stěžuje, že navzdory mnoha argumentům jim stát příliš nepřeje. A proto hrozí, že se lidé k domácí péči dostanou ještě hůř než dnes.
„Ministerstvo nijak nezohledňuje nárůst ceny materiálů, které v domácí péči používáme – například jehly, obvazy a podobně. A vůbec nepočítá s navýšením mezd zdravotním sestrám v domácí péči. Zatímco sestry v nemocnicích dostanou letos opět přidáno, platy sester v domácí péči již několik let stagnují,“říká Kondelíková. Má proto strach, že lepší mzdy v nemocnicích odlákají z oboru další zdravotnice.
Poskytovatelé domácí péče se musí navíc kvůli stárnoucí populaci postarat čím dál častěji i o pacienty s náročnými diagnózami.
To je i případ těžké diabetičky, pětaosmdesátileté Jaroslavy Hůrkové z Ústí nad Labem. Hrozila jí kvůli rozšířené gangréně amputace končetin. K pacientce začaly docházet domů zdravotní sestry každý den.
„Při každé návštěvě boláky očistí, namažou a převážou,“popisuje