Platební kartu je třeba držet na uzdě

Banky nezažívají právě nejšťastnější období. Stále tvrdší regulace i nízké úrokové sazby je nutí hledat nové způsoby, jak alespoň udržet zisky. A do této nejisté doby přivádí olomoucký finančník Pavel Hubáček novou banku Creditas.

Největší tuzemská záložna, která má nyní téměř 20 tisíc klientů, získala licenci od ČNB a od ledna začne fungovat jako klasická banka. Sedmačtyřicetiletý Hubáček tak může napodobit úspěšný příběh Fio Banky, která je stejně jako Creditas v českých rukou a nejprve také dlouhá léta fungovala jako družstevní záložna. Bankovní licenci získala až v roce 2010.

Lákat na úroky nepůjde

Bude to však mít mnohem složitější, trh se za poslední léta hodně změnil. „Strategie, s níž na trh vstupovaly a prosazovaly se nové malé banky v letech 2011 a 2012, tedy lákání na vysoké úročení vkladů, se dá dnes jen velmi obtížně realizovat,“říká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Změnu si vynutila nová legislativa. Od roku 2018 budou moci mít kampeličky aktiva v maximální výši pěti miliard korun, ale Creditas tento limit překračuje zhruba dvojnásobně. „Plán získat licenci zrál spoustu let, je mnohem starší než zpřísnění regulace záložen. Pravda je, že ta

Spousta lidi dnes pořád ještě říká, že platí kreditkou, z peněženky přitom vytahují kartu debetní. Vypadají sice na první pohled stejně, ale rozdíl mezi těmito dvěma platebními prostředky je zásadní. Jde o to, jestli člověk utrácí peníze svoje, nebo cizí.

Že lidé stále neumějí vysvětlit rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, vyplynulo i z průzkumu agentury Millward Brown pro Českou spořitelnu. Šlo dokonce o dvě třetiny respondentů. Jedná se o problém, který trvá prakticky od zavedení karet - tedy od počátku 90. let.

Debetní, nebo kreditní?

Debetní karta je spojená s běžným účtem, její uživatel tedy utrácí peníze, které na účtu má. Jde vlastně jen o způsob, jak elektronické finance dostat ze svého účtu do banky toho, komu platíme. Kreditní karta je druh úvěru. Při placení si tak půjčujeme od banky a utracené peníze musíme následně splatit. Takže pokaždé, když někdo platí kreditní kartou, si vlastně na útratu půjčuje. celý ten proces dost urychlila,“říká šéf záložny Vladimír Hořejší.

„Dosud jsme se zaměřovali primárně na retailové vklady, firemní úvěry a cizoměnové operace. To bude tvořit základ i nadále, ale s licencí bude ta škála produktů mnohem širší,“nastiňuje budoucí strategii banky Hořejší. Podle analytiků bude muset banka oslovit co nejvíc nových klientů, aby v silné konkurenci přežila.

„Je složité, aby jakákoliv banka působila dlouhodobě úspěšně na českém trhu, aniž by měla počet klientů ve stovkách spíše než v desítkách tisíc. Šancí pro Creditas je určitě to, že může získávat klienty jiných záložen, protože konsolidace tohoto trhu bude probíhat i nadále,“říká Hatlapatka.

A možná se nebude bát jít také do rizikovějších transakcí. Na jaře například banka půjčila peníze Světlíkově skupině Vítkovice, která se už tehdy potýkala s problémy. Mateřská firma strojírenského holdingu tehdy zastavila lukrativní pozemky, aby na úvěr od kampeličky dosáhla.

Olomoucký podnikatel měl podle informací MF DNES zájem o odkoupení dluhů vítkovické dceřiné firmy Power Engineering v Raiffeisenbank. Kdyby se mu povedlo 800milionovou pohledávku získat, mohl se stát významným hráčem ve válce o Vítkovice. Pohledávku nakonec za polovinu její hodnoty z Raiffeisenbank získal finančník Martin Ulčák.

Sám Hubáček má pověst poměrně konzervativního investora, který se nerad ukazuje na veřejnosti a nerad komunikuje s novináři.

S penězi „v plastu“se utrácí lépe. Díky bezkontaktní technologii dnes stačí kartou jen mávnout. Nákup je o to příjemnější, že člověk nevidí, jak se mu tenčí peněženka. Karta, zvláště kreditní, by ale neměla uživateli „přerůst“přes hlavu. Největší tuzemská záložna se od ledna stane bankou.

Kreditní kartu nedostane každý záleží na tom, zda je klient pro banku dostatečně „bonitní“, tedy zda bude schopný půjčku splácet. Podle toho mu finanční instituce nastaví limit, do jakého může půjčku čerpat. Zatímco debetku mají k dispozici všichni, kdo si v bance otevřou účet. Tedy, pokud ji chtějí. Pro zjednodušení jsme zatím opomenuli takzvaný kontokorent neboli přečerpání běžného účtu. To je také druh úvěru, a pokud jej banka člověku k účtu schválí, může si klient půjčovat vlastně i na debetní kartu. Úroky jsou přitom o něco nižší, než když platí kreditkou, obvykle mezi 15 a 22 procenty ročně. Úrok na kreditní kartě se pohybuje od 14 do 26 procent ročně. Ovšem - pokud klient nevyužije takzvané bezúročné období, to pak má útraty téměř zdarma (viz box). Debetní karta je vhodná jak pro placení, tak pro výběry z bankomatů. U kreditní karty jsou většinou hotovostní výběry dražší a je lepší s ní spíš platit. Za placení debetní, ale zejména kreditní kartou lze získat různé výhody - například slevy nebo část zaplacených prostředků zpět. Benefity ke kartám ale už nejsou samozřejmostí, jako tomu bylo dřív. Kvůli evropské regulaci poplatků totiž banky mnoho výhod musely zrušit nebo omezit, aby dorovnaly zisky, které dříve měly právě z poplatků za transakce kartami.

Bezpečnost především

Bez ohledu na to, zda platíte debetní, nebo kreditní kartou, je potřeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Snadnost, s jakou dnes i díky přelomové bezkontaktní technologii platíme v obchodech či na internetu, snižuje naši ostražitost. A to je příležitost pro podvodníky.

Začněte se chránit už při převzetí karty a hned si ji podepište. Kartu nikomu nepůjčujte. Držení karty neoprávněnou osobou zakládá podstatu trestného činu.

Kartu noste odděleně od osobních dokladů a pravidelně kontrolujte, zda je na svém místě. Chraňte také magnetický proužek a čip karty před poškrábáním či zmagnetizováním (mobilním telefonem, magnetickým zapínáním kabelek či počítačem apod.).

Držte v tajnosti svůj PIN. Nikomu ho nesdělujte a v žádném případě ho neukládejte v blízkosti karty nebo nepište na kartu. Zásadně nereagujte na e-mailové či telefonické požadavky o sdělení údajů o platební kartě (číslo karty, platnost, bezpečnostní kód ze zadní strany karty, případně i PIN). Vaše banka od vás nikdy takové údaje chtít nebude.

Pozor na zneužití PIN kódu

Buďte ostražití především při výběru z bankomatu. Přístroj, ze kterého