BIS verbuje lidi na trhu

I když to může znít jako protimluv, tajná služba je pod novým šéfem „otevřenější“. Hledá lidi

MF DNES - - Z DOMOVA - Jakub Pokorný reportér MF DNES

Na stole si můžete vzít „firemní“bonbon, leták a propisku. Zájemcům se tam věnují pohledné a ochotné slečny. Všechno tam vypadá jako u každého jiného stánku na veletrhu pracovních příležitostí Profesia. Jenom když si přečtete název instituce, trochu vás ta otevřenost zarazí. Bezpečnostní informační služba.

Nejdůležitější česká zpravodajská služba už má více než dva měsíce nového ředitele Miroslava Koudelku. Změna na tomto postu byl obrovský přelom, protože předchozí šéf Jiří Lang byl šéfem třináct let.

Po prvních týdnech už je vidět, jak se BIS mění v éře nového ředitele.

Bude se zvětšovat, bude více kontrolovaná (což souvisí s novým zákonem) a bude i „otevřenější“, i když se to může zdát u tajné služby jako protimluv. S tím souvisí i účast BIS na veletrhu pracovních příležitostí Profesia, kde měla svůj stánek minulý týden.

Už to byla její druhá zkušenost tohoto druhu, protože „vystavovala“už na veletrhu Jobs Expo v březnu. Služba chce hlavně kvůli novým bezpečnostním hrozbám nabrat řádově desítky lidí, takže jí nezbylo než jít „na trh“(celkový počet zaměstnanců BIS je tajný).

V zahraničí to není výjimka, na veletrzích bývá i CIA.

„První výzvu spojenou se zvýšeným náborem jsme učinili v červnu minulého roku a stále visí na našem webu. Na výzvu se tehdy přihlásilo několik tisíc zájemců, z nichž se do užšího výběru dostaly stovky,“uvedl mluvčí BIS Jan Šubert.

Šest set zpráv pro Zemana

Nový ředitel Koudelka také udělal bezprecedentní věc a v srpnu zveřejnil statistiku, jak jsou čeští špioni pilní. „Loni jsme přijali od zahraničních partnerů více než 8 100 zpráv a na oplátku jsme jim předali 1 500 depeší a dokumentů,“sdělil Koudelka. Šest stovek zpráv od služby v roce 2015 dostali i jejich adresáti, tedy vláda a prezident Miloš Zeman. Koudelka také prozradil, že BIS je v kontaktu se 106 partnerskými službami ze 67 zemí (to je třetina všech států světa).

Koudelka žádost o rozhovor pro MF DNES ke svým „100 dnům ve funkci“prozatím odmítl a odkázal na svůj „program“, který také zveřejnil na internetu.

V něm například píše, že by se BIS měla zapojit do ochrany proti útokům hackerů, kterou dnes zajišťuje hlavně Národní bezpečnostní úřad. Měla by také budovat kontakty s českou policií a ostatními rozvědkami. To se v minulosti ne úplně dařilo, protože třeba po vraždě Františka Mrázka si policie stěžovala, že tajná služba moc nespolupracuje, přestože poznatky měla.

Oslovit neznámého na ulici

Bezpečnostní informační služba loví nové lidi heslem, že „je mnoho zajímavých prací, ale jen některé jsou zároveň posláním“.

Je poměrně „demokratická“v tom, že se v ní uplatní lidé s vysokoškolským vzděláním, středoškoláci i ti, co mají jen výuční list. Středoškolák může pracovat ve „sledce“(bude mít na starosti sledování lidí), i když oficiálně se ta funkce jmenuje „pracovník do terénu“.

Dobrý řemeslník se také uplatní, protože BIS si obstarává všechno sama. Hledá třeba i malíře či údržbáře.

Odradit může to, že z každé zhruba stovky uchazečů jich projde výběrem maximálně osm. Konkurz trvá půl roku. „Na uchazeče čeká také experimentální řešení modelových situací – například úkol oslovit neznámého člověka a získat od něho a o něm co nejvíc informací,“popisuje mluvčí BIS Šubert.

Když je úspěšný uchazeč přijat, stane se „zpravodajským důstojníkem“a až pak se začne nějak specializovat podle potřeby. Tajná služba platí víc než policie (absolvent si tam může vydělat 30 tisíc korun), ale pořád je to v podstatě státní úřad, takže má problém zaplatit některé specialisty třeba z oboru IT.

Před časem se zkusmo přihlásil do výběrového řízení do BIS i reportér MF DNES (který v žádosti přiznal žurnalistickou práci).

Neprošel však už prvním sítem, což je „posouzení zaslaného životopisu“. Zdeňka Chaloupková z odboru lidských zdrojů mu odepsala, že pokud se služba do čtyř týdnů neozve, dala přednost jiným kandidátům. Neozvala se.

Rada mocných

Kromě personálního posílení dostane Bezpečnostní informační služba, která má rozpočet přes miliardu korun, do vínku i větší kontrolu.

Ve Sněmovně leží nový zákon o zpravodajských službách, který by nově zavedl speciální pětičlennou radu zasloužilých právníků, kteří by tajné služby kontrolovali.

Měli by na první pohled obrovskou pravomoc požadovat i informace o „živých svazcích“. Jenže zase to má háček, služba by jim nemusela dát informace, které mohou akci zmařit. Takže by nakonec nemuseli také dostat vůbec nic.

Ale mnohem větší debata se vede v parlamentu samozřejmě o to, kdo by se mohl stát „kontrolorem špionů“? Aktuální verze počítá s vystudovanými právníky nad čtyřicet let prověřenými na „přísně tajné“. Původně se počítalo s tím, že by se členy mohli stát jen soudci a žalobci.

„Práci na zákoně jsme přerušili a ta věc je nedořešená. Otázkou je, jestli pět členů rady není málo a kdo by tam měl být? Nezdá se mi také podmínka právnického vzdělání. V této podobě bych pro zákon ruku nezvedla,“odpověděla včera třeba poslankyně bezpečnostního výboru Helena Válková (ANO).

S přispěním Artura Janouška

Přihlásilo se několik tisíc zájemců, do užšího výběru se dostaly stovky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.