Potíže s hlavním nádražím
věci dlouhou dobu nedaří městům na lokální úrovni vyřešit. Když se ale přizve někdo zvenčí, lidé často mnohem pozorněji naslouchají. Novináři se začnou vyptávat, objevují se zprávy v médiích a události dostávají mnohem rychlejší spád, než když na změně pracují jen úředníci. Samozřejmě vím, že vždy budou nějaké problémy, ale ne nadarmo mi říkají dánský ledoborec. Mít v kapse zpáteční letenku je navíc výhoda i v tom, že mohu být mnohem upřímnější a říkat věci, které si ostatní dovolit říct nemohou.
Proč vůbec stojíte o to, pomáhat Praze?
My architekti máme možnost udělat pro lidi spoustu dobrého. Tomu jsem vždy věřil a měl jsem to na paměti jak při svém čtyřicetiletém působení na univerzitě, tak při psaní knih. Smyslem mého života je, aby se idea polidštění měst uchytila a rozvíjela na co nejvíce místech světa. A myslím, že i v Praze je řada příležitostí, jak z ní udělat mnohem příjemnější město k životu.
Zmínil jste se, že humanizace magistrály by mohla být jedním z vašich dosud nejobtížnějších úkolů. Proč si to myslíte?
Zkusme se na to podívat trochu jinak. Myslíte si, že by podobnou ulici nechal někdo postavit i dnes? Odpověď je: ne, ani náhodou. Nikdo by pro to již dnes nehlasoval. Je to pozůstatek zašlých časů a odlišného způsobu myšlení, které převládalo ve druhé polovině 20.
Za špatný stav historické Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží mohou podle společnosti Grandi Stazioni České dráhy, které budovu dlouhodobě vlastnily. Firma, se kterou nynější majitel nádraží, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), neprodloužil nájemní smlouvu, se v tiskové zprávě včera ohradila také proti tvrzení SŽDC, že prodloužení smlouvy nedoporučil státní správě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Špatný stav Fantovy budovy je jednoznačně zaviněn jejím vlastníkem, který nechal budovu chátrat Samozřejmě. Ale to nejsou ani tak obavy lidí, jako spíš plánovačů dopravy. Ti mají totiž představu, že dokud není hotová jedna ulice, nemůže se nic dělat s tou další. Většina dopravy na magistrále je ale směřována do centra města a té dostavba vnitřního okruhu nepomůže. Často to také vypadá, jako kdybychom si mysleli, že počet aut v ulicích je dán shůry, to ale není pravda. Záleží na tom, kolik asfaltu pro ta auta položíme. Doprava je jako voda, i ta teče jen tudy, kudy může. desítky let v rozporu s povinnostmi, které mu ukládá zákon o památkové péči,“uvedla společnost. Doposud se k převzetí nádraží, které správa železnic uskutečnila minulou neděli, italská firma nevyjadřovala.
Podle SŽDC prodloužení nájmu hlavního nádraží se společností nebylo možné ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že firma nesplnila smluvní podmínky a nezvládla od roku 2003 opravit Fantovu budovu. Druhým je pak rozpor se zákonem. „Tuto skutečnost potvrzuje i stanovisko ÚOHS, které
I v San Francisku měli totiž podobnou magistrálu, jaká je zde v Praze. Obzvlášť silné zemětřesení ji však poničilo tak, že po ní auta již nemohla jezdit. Okamžitě proto vznikla komise, která měla zajistit, aby byla silnice co nejrychleji opravena. Ta však po třech měsících zjistila, označuje uzavření dodatku jako podstatné změny smlouvy, tedy jako nepřípustné,“uvedla SŽDC před ukončením spolupráce s Grandi Stazioni. Firma nyní poukazuje na vyjádření ÚOHS a tvrdí, že antimonopolní úřad neposkytl žádné stanovisko, které by nějaké úkony SŽDC schvalovalo. Grandi Stazioni se v tiskové zprávě také pozastavila nad postupem SŽDC a ministerstva dopravy při přebírání budovy v neděli 16. října a následné schůzce s ministrem dopravy Danem Ťokem. Ani jednoho se zástupci Grandi Stazioni nezúčastnili. (ČTK)