Drábová: Na Hrad nemám adrenalin

V krajských volbách mi pomohla přezdívka jaderná baba, směje se Dana Drábová. Na prezidentku však prý nemá dost adrenalinu.

MF DNES - - FRONT PAGE - reportér MF DNES Ondřej Leinert

V jaderném úřadu mě to pořád baví. Jinak bych šla dělat tu hejtmanku.

Takových kdyby šlo do té politiky víc, říká vrátná na recepci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o své šéfce. Z Dany Drábové, jež sedí v kanceláři v prvním patře, se stala nejúspěšnější žena krajských voleb. Za Starosty a nezávislé získala ve Středočeském kraji přes jedenáct tisíc preferenčních hlasů. A hned se objevila myšlenka, že by to díky své popularitě mohla v politice dotáhnout ještě dál.

Proč jste vůbec šla do politiky? A na mysli mám už to, že jste se v roce 1998 stala zastupitelkou v Pyšelích.

Bylo to velmi jednoduché. Nebyl velký zájem lidí podílet se na správě jiných věcí než svých. Takže za mnou přišel tehdejší i nynější starosta, s kterým to – pracovně, aby nedošlo k omylu – táhneme už osmnáct let. Říkal mi: „Potřebuji, abychom postavili aspoň jednu rozumnou kandidátku z nezávislých, jinak nedáme zastupitelstvo vůbec dohromady. Zvažte to.“Tak jsem to zvažovala a uznala, že člověk by se měl starat i o něco jiného než o to, že chodí do práce a občas doma umyje okna. Tak jsem to vzala, uspěla ve volbách a od té doby tam jsem.

Teprve rok poté jste se stala ředitelkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Neměla jste nikdy problém s dvojí rolí političky a nezávislé úřednice?

Nikdy si toho nikdo ani nevšiml. Spíš, když se začalo mluvit o mojí kandidatuře do krajského zastupitelstva, spousta lidí byla překvapena, že jsem v komunální politice už osmnáct let a z toho šest let místostarostkou Pyšel.

Ono to tak bylo občas interpretováno: Starostové přemluvili Danu Drábovou, aby šla do politiky.

Tak to přitom vůbec nebylo. Starosta Pyšel, kterého jsem zmiňovala, byl mezi zakladateli STAN. Když hnutí vzniklo, aby těch více než tisíc starostů prosadilo větší spravedlnost rozpočtového určení daní pro malé a střední obce, velmi rádi jsme přiběhli pod jejich křídla a od té doby tam jsme.

Ale do vyšší než komunální politiky se vám tehdy nechtělo. Co byl ten rozhodující moment, že jste kandidovala jako dvojka středočeské kandidátky STAN?

Rozhodující momenty bývají banální. Poslední dobou dost spolupracuji se svým skoro spolužákem Věškem Michalíkem, velmi úspěšným starostou Dolních Břežan, který je zároveň předsedou středočeské organizace STAN. Právě okolo Dolních Břežan vznikají dvě vědecká centra, v čemž se angažuji. Věšek za mnou takto loni na podzim přišel a ptal se mě, jestli jsem jako opakovaně volená místostarostka za STAN neuvažovala o tom, že bych je podpořila na krajské kandidátce. Kraj sice nefungoval špatně a obzvlášť Pyšely si na něj nemohly stěžovat…

Ani za hejtmana Davida Ratha, proti jehož éře se STAN v kampani vymezovali?

Zrovna s Rathem mají Pyšely velmi ošklivou zkušenost, ale o tom bych teď mluvit nechtěla. Při jednání s krajem nicméně vidíte, jak velká je ještě možnost malým a středním obcím pomoci. Svět je byrokraticky čím dál náročnější a obce na to skutečně nemají aparát, většina lidí to tam musí dělat po večerech, o sobotách a nedělích. Bez toho, aby si někoho najali, to skoro nejde. V tom jsem viděla svoji úlohu, aby kraj obcím víc naslouchal a byl jejím servisem. Kraj je taková náplň sendviče mezi obcí a centrální vládou. Měl by se dívat na to, co už obce nezvládají, a pomáhat. A když už to nezvládne ani kraj, pak má využít své zákonodárné iniciativy směrem k vládě.

To se přece už děje.

Ano, ale jsou tam ještě velké možnosti. A druhá věc je, že se mi nelíbí způsob, jakým se rozhoduje o přidělování dotací. Je značně neprůhledný.

Voliče jste oslovila, získala jste třetí největší počet preferenčních hlasů v zemi…

Taky jsem koukala jako blázen. To asi dělá ta přezdívka jaderná baba.

Nebylo by tedy na místě usilovat o pozici hejtmanky?

To víte, že mě pošťuchovali, ale když něco řeknu, snažím se toho držet. A já od začátku Věškovi Michalákovi a starostovi Kolína Vítu Rakušanovi řekla: „Zapomeňte, že bych byla uvolněná radní, a už vůbec zapomeňte, že bych byla jednička na kandidátce, což asi byl původní záměr. Klidně bych šla z pětašedesátého místa. Ale když už si namalovali, že budu jako dvojka krýt Vítkovi Rakušanovi záda, tak proč ne. Ale musíme všude říkat, že Drábová, když to tedy voliči dopustí, bude řadová, neuvolněná zastupitelka.

A bude tedy Drábová zastupitelka? Ministerstvo vnitra začalo po volbách tvrdit, že jako vysoká státní úřednice jí být nemůžete.

Pořád nemáme jasno. Vyčkám věcí příštích. Mandát vznikl, protože vzniká volbou, a podle volebního zákona může definovaným způsobem zaniknout. Jestliže tento definovaný způsob bude použit, pak nechám na STAN, jestli se o ten mandát budou soudit. Volební zákon to umožňuje. Osobně se soudit nebudu, považovala bych za velkou nezdobnost, kdyby se státní úředník v této věci se státem soudil.

Doporučila byste přesto Starostům, aby to udělali?

Považovala bych za užitečné, kdyby se Starostové rozhodli, že se o ten mandát soudit budou. Ne kvůli mandátu nějaké Drábové, ale protože tato situace se může stát komukoli jinému. Odrazuje to vysoké státní úředníky od toho, aby se zajímali o správu věcí.

Nemají být apolitičtí?

Ano. Ale na druhou stranu, co si pod tím kdo představuje?

Jak se podle vás Starostové rozhodnou?

Ještě nevím, ale z hlavního stanu STAN ke mně doléhají zprávy, že o tom vážně uvažují.

Ve „vašem“kraji jsme mohli sledovat jedno z nejdramatičtějších jednání o vzniku koalice. Volby sice vyhrálo ANO, ale původně se mluvilo o tom, že hejtmanem bude lídr STAN. Proč?

Celé to bylo nešťastné. Protože matematicky existovala možnost, která se panu Babišovi přihodila hned o sobotní noci po volbách v Královéhradeckém kraji (pětice stran se rychle domluvila na koalici bez vítězného ANO), v neděli mi volal s tím, že na hejtmanovi netrvá. Tak uznejte, že bychom byli hloupí, kdybychom to nezkusili.

Proč jste tedy nakonec ustoupili a hejtmankou má být Jaroslava Jermanová z ANO?

Nevidím a ani nechci vidět do toho, jaká probíhala výměna názorů mezi paní Jermanovou a panem Babišem. Důležité nicméně bylo, že se vrátila do hry ODS. Ta řekla, že se vrací do koalice a podporuje paní Jermanovou na hejtmanku. V tu chvíli nebylo o čem mluvit. Vyjednávání přesto dopadlo pro Starosty, z pohledu toho, co chtěli spravovat, velmi dobře.

Jak si vysvětlujete počínání pětice zastupitelů za TOP 09? Nejdřív měli být v koalici, pak z ní dva vycouvali a strana se distancovala od těch, co zůstali.

Důležitá byla mezihra. Původně Starostové prosazovali model čtyřkoalice – vítěz voleb ANO plus STAN, ODS a TOP 09. Pak z toho z nějakého důvodu, když jsem u vyjednávání nebyla, ODS vypadla. Byla tam jednotná TOP 09, která dostala nějaký návrh. Najednou, v úterý ráno, po dvoustranných jednáních ANO s ODS, tam byla ODS zpět. A nabídka pro TOP 09 se změnila tak dramaticky, že jejich volební lídr to považoval za nedůstojné.

Takže to nebylo tak, že by TOP 09 vadilo spojení s ANO?

Určitě ne. Vadilo jim, jak se vyvinula ta nabídka. I když musím říct, že zastupitelé za TOP 09 jednoznačně preferovali, aby hejtmanem byl Vít Rakušan, nikoli paní Jermanová.

Starostové v krajských volbách celostátně získali deset procent hlasů. Měli by do příštích voleb jít samostatně, tedy už nikoliv jako „doplněk“jiné strany?

Mám je moc ráda, ale nejsem členka STAN, nechám to na nich. Oni si musí mezi sebou říct, jaké budou mít ambice do příštích voleb.

Něco si o tom nicméně myslíte.

Když to řeknu natvrdo, budou se za to na mě zlobit. Ale velmi zastávám názor, že člověk i společenství mají být trpělivé. Kdybych byla hypoteticky předsedou STAN, zůstala bych na krajské úrovni. Aspoň jedno volební období, aby ti lidé vyrostli. Ale berte to jako názor, který nevychází ze všech informací, jež má k dispozici předsednictvo STAN. Osobně si myslím, že do voleb půjdou, ale jak, to si asi zatím nevyříkali ani mezi sebou.

Půjdou do nich opět s vámi?

V žádném případě, ne. A oni to vědí. Jakkoli je ráda podpořím, nebudu se ucházet o sněmovní funkci.

Ještě o jedné funkci se v souvislosti s vámi mluví, byť ji také odmítáte. Proč nechcete vyslyšet přání i mnohých členů STAN a kandidovat na prezidentku?

Sama sebe si v té roli nedovedu představit. Netěšilo by mě to, nemám to zapotřebí. Ten, kdo chce být prezidentem republiky, musí se k tomu cítit nějakým způsobem povolán. Musí mít velkou chuť to z nějakého důvodu dělat. Musí vědět, že mu to přivede tu správnou dávku adrenalinu a serotoninu, to znamená, že bude šťastný, když to dokáže. Absence všech těchto příznaků značí, že to pak člověk nemůže dělat dobře. Drábová k tomu prostě není.

Ředitelkou úřadu pro jadernou bezpečnost jste od roku 1999, stále vás to baví?

Člověk by se měl starat i o něco jiného než chodit do práce a doma umývat okna.

Za čtrnáct dní to bude sedmnáct let a ano. Jinak bych šla dělat tu hejtmanku. Je to tak různorodá práce, že se pořád něco najde.

Ještě mi to nedá, zmiňovala jste nějakou špatnou zkušenost s Davidem Rathem. O co šlo?

V Pyšelích máme od roku 1913 dětský domov. Zřizovatelem je kraj a jednu dobu za hejtmanování pana Ratha někdo – netvrdím, že to byl on – z jeho okolí se zalíbením pohlédl na krásnou budovu domova a přilehlé pozemky a pravil, že se dětský domov z Pyšel bude stěhovat. A my jsme řekli, že ten domov je tady sto let, tak se opovažte! Vedli jsme několik bitev, až válku, kterou jsme vyhráli. Takže děti v Pyšelích zůstaly.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.