Dvacet milionů Bangladéšanů plíživě tráví arzen
Na otravu arzenem podle odhadů ročně zemře asi 43 000 lidí.
DHÁKA Miliony Bangladéšanů si po malých dávkách vpravují do těla smrtelný jed.
Vědí o tom, ale nemohou přestat. Přestat pít, to přece nejde.
Tráví se totiž pouze tím, že pijí vodu ze svých studní. Jinou nemají. A ta jejich je nadměrně kontaminována jedovatým arzenem.
Tento prvek se hojně vyskytuje v podzemních vodách ve velké části země. Na plíživého zabijáka se poprvé přišlo v roce 1987. Úroveň jeho koncentrace dosahuje v některých místech přes 50 miligramů na litr vody (podle Světové zdravotnické organizace lze tolerovat maximálně jeden miligram na litr). Přesné příčiny toho, proč vlastně začal arzen, dosud vázaný v náplavových sedimentech ganžské delty, pronikat ve velkém množství do podzemních vod, odborníci dosud neznají.
Kontaminované vodě je podle nové vládní studie denně vystaveno na 20 milionů obyvatel této chudičké jihoasijské země. Autoři výzkumu dokonce hovoří o nejděsivější masové otravě v dějinách.
Neviditelný nepřítel
Každoročně v Bangladéši umírá na důsledky otravy arzenem v průměru 43 000 lidí. Tamní vláda přitom o tomhle krutém nepříteli hodně ví, pro jeho zkrocení přijala řadu opatření, v zemi pomáhá i několik humanitárních organizací, ukazuje se však, že problém je nad jejich síly.
Arzen nemění chuť ani barvu vody, mnozí vesničané tak mají tendenci nebezpečí podceňovat. Když pak onemocní, bývá často pozdě.
Co vlastně taková pozvolná otrava s lidmi provádí?
Server BBC nedávno popisoval temnou budoucnost sedmnáctiletého Dipankara. Kůži má posetou mokvajícími boláky, lékaři mu dávají dva roky života. Jeho matka zemřela před pár týdny, otec ještě o rok dřív. U obou lékaři diagnostikovali typické příznaky otravy arzenem. Následkem jsou žaludeční křeče, průjmy, záněty ledvin i rakovina močového měchýře.
Přes všechnu osvětu mnozí lidé stále netuší, že za jejich problémy může právě zákeřný prvek.
Obyvatelé Bangladéše, který je vlastně obrovskou říční deltou, si už zvykli na pravidelné přírodní katastrofy, jež se vždy přiřítí s divokou zuřivostí. Tohle neštěstí se však plíží po špičkách. Jed pomalu a tiše ničí vnitřnosti lidí.
Takže co se s tím dá dělat? Především, říkají odborníci, je třeba budovat hlubší studny. Mnozí vidí východisko v systému nádrží na sběr dešťové vody – tohle se v zemi, kde prší devět měsíců v roce, přímo nabízí. Další možností jsou systémy na přímé odstraňování arzenu z vody. Každé řešení má však své nevýhody. I když problém už dávno nikdo nezametá pod koberec, vypadá to, že ještě nějakou dobu potrvá, než si miliony lidí v Bangladéši budou moci vypít sklenici vody bez obav, že je zabije.