Celé Dejvice letí do Londýna
Jednou to asi přijít muselo. Když se oblékáte do hovězího a na kterékoliv veřejné akci působíte svým zjevem a oděvem víc jako podivný Marťan než člověk z masa a kostí, nevyhnutelně přijde okamžik, kdy ostatním spadne čelist z toho, že uděláte něco neokázalého, normálního. Něco, co by u jiných vlastně možná ani nestálo za zmínku.
Ano, řeč je o americké zpěvačce Lady Gaga, mistryni provokace a bláznivých kostýmů. Respektive o její aktuální desce Joanne, která je tak obyčejná, až je to k neuvěření. Jenže právě v tom je její síla.
Od country k tanečnímu rocku
Že odhodí masku, slibovala Lady Gaga už na své desce Artpop, vyšlo to však až na předloňské nahrávce Cheek to Cheek. Tam sice předvedla, že dovede zpívat, ale šlo „jen“o předělávky starých standardů po boku veterána Tonyho Bennetta.
Tomáš Šťástka redaktor MF DNES
Mezi 4. a 8. listopadem se v pražském Dejvickém divadle hrát nebude. Celý soubor totiž tu dobu stráví v Londýně, kde představí svoji tvorbu v rámci 20. ročníku festivalu Made in Prague, jejž zde pořádá tamní České centrum.
„Jedeme tam se třemi inscenacemi. Výběr vznikal ve spolupráci s Českými centry,“přibližuje dramaturgyně souboru Eva Suková. Dejvické divadlo tak do londýnského Greenwood Theatre veze loni Albem Joanne zpěvačka dokazuje, že to jde i s vlastní tvorbou.
Magazín Rolling Stone ve své recenzi nahrávku označuje za „oldschool devadesátkové softrockové album“a minimálně úvod desky tak skutečně působí. Ve skutečnosti však vyvěrá ještě spíše z kořenů americké country hudby, a to nejen proto, že je tu píseň věnovaná uvedenou Zimní pohádku, nesmírně populární Ucpanej systém a jedenáct let starý kus Teremin. Výčtem těchto inscenací zaměstná skutečně celý herecký soubor.
Hepnarová i Nová
„Všechny tři budou hrány v češtině, ale s anglickými titulky, což je vždy neskutečný stres, protože titulkujeme živý organismus,“přibližuje dále Suková.
Jak uvedla mluvčí Českých center Petra Jungwirthová, kromě Zimní pohádky jsou už obě představení vyprodaná, na třetí zbývá několik lístků. Londýnskou účast divadla doplní nejslavnějšímu filmovému kov- bojovi Johnu Wayneovi (která je na- víc jedna z těch nejtanečnějších). Nahrávka je hodně založená na akustických kytarách a například titulní skladba připsaná zpěvaččině zesnulé tetě je nejčistší folkovou baladou. Obdobně fungují třeba Million Reasons.
Nicméně ani písně, na kterých se výstava všech plakátů dejvických inscenací a speciální workshop, který povede praneteř vynálezce Léona Theremina.
„Jsem zvědav, jak představení Ucpanej systém přijme konzervativní viktoriánské publikum,“uvedl Hynek Čermák v narážce na kontroverzní kus na motivy povídek Irvina Welshe, kde se pro vulgaritu nejde daleko a jejíž převedení do jiného jazyka může vyznít rozdílně.
Festival Made in Prague potrvá v Londýně až do 2. prosince, nabídne i britskou premiéru filmu Já, Olga Hepnarová či snímky Domácí péče a Eva Nová. producent Mark Ronson vyřádil víc, se nezakládají jen na popovém pozlátku. A dokonce na desce vlastně vůbec není zajímavé, že tu v jedné skladbě zpívá duet Florence Welchová a v dalších převážně na kytary hraje Josh Homme z Queens of the Stone Age. Tuhle desku dělá víc než jen hvězdní hosté.
Platí, že Lady Gaga natočila své nejpřímější nebo dokonce nejupřímnější album. K letošním třicetinám si nadělila skutečně povedený dárek. Má-li tohle být zpěvaččin nový přístup a nová, skutečná podoba, pak je to jedině dobře.
Je to projekt, který Českou filharmonii staví vedle jiných světových orchestrů. Světová firma Decca jí postupně vydává nahrávky české a ruské hudby.
Zatímco skladby Antonína Dvořáka natáčí se svým šéfem Jiřím Bělohlávkem, díla Petra Iljiče Čajkovského připravuje se Semjonem Byčkovem, rodákem z Leningradu, jenž jako mladík emigroval na Západ.
V těchto dnech se na trhu objevil snímek Dvořákových Slovanských tanců a Čajkovského Symfonie č. 5 „Patetické“, spojené ještě se symfonickou básní Romeo a Julie.
Poeticky jemný Dvořák
Slovanské tance natočila celá řada dirigentů s Českou filharmonií i dalšími orchestry, počínaje Václavem Talichem přes Václava Neumanna nebo Rafaela Kubelíka až po sira Charlese Mackerrase a další zahraniční hosty.
Nový Bělohlávkův snímek rozhodně přináší do této společnosti vlastní kvalitu. Zdůrazňuje zpěvnou, lehkou, měkce lyrickou, poetickou stránku slavného Dvořákova díla. Poslouchá se skvěle.
Stejně tak Byčkovovo podání toužebné, až bolestné melodiky Čajkovského. Dirigent dodal nejen přesnost, ale i spontaneitu a senzitivitu. Emocionální výpověď zní silně, ale přitom kultivovaně, rozvinutá do plného, sametového zvuku. Série nahrávek Čajkovského se teprve rozbíhá. Toto je slibný úvod.