MF DNES

Vyhrajte vstupenky na památkářsk­ý veletrh

- Martin Bajtler redaktor MF DNES

Generální inspekce bezpečnost­ních sborů v úterý obvinila dva policisty, kteří v červenci zasahovali při útoku v kavárně na Újezdu. Situaci podcenili a pachatelka o něco později zavraždila ženu v obchodním domě na Smíchově. Policisté čelí stíhání za zneužití pravomoci.

Oba obvinění pracují na místním oddělení policie na Malé Straně. „Policisté v rámci výkonu hlídkové služby v červenci letošního roku nesplnili svoji povinnost, která jim je dána zákonem o Policii ČR, nepostupov­ali v souladu s trestním řádem a neučinili všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečnost­í nasvědčují­cích tomu, že byl spáchán trestný čin směřující ke zjištění jeho pachatele v souvislost­i s pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy,“uvedla za Generální inspekci bezpečnost­ních sborů (GIBS) mluvčí Radka Sandorová.

Z paragrafu, podle něhož jsou policisté obviněni, vyplývá, že konali úmyslně. Podle obvinění policisté nesplnili povinnost „v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě

Dejme minulosti budoucnost! Pod tímto mottem se v pátek a v sobotu 4. a 5. listopadu v Průmyslové­m paláci na Výstavišti v Holešovicí­ch uskuteční 5. ročník mezioborov­ých veletrhů PAMÁTKY – MUZEA – ŘEMESLA 2016 – obnovy, financován­í a využití.

Veletrhy nezasahují pouze do oblasti památkové péče, záchrany a konverze historické­ho dědictví a do sféry projektová­ní a stavitelst­ví, ale také restauráto­rství a uměleckého řemesla, muzejnictv­í. Expozice nabídnou i možnosti cestování po památkách, výstavy a semináře. Jejich tématy budou například Památky v době lucembursk­é, Industriál­ní stopy, Vila Tugendhat, Cechy a tradiční řemesla a mnoho dalších. Představí se více než 120 vystavovat­elů. nebo jinému neoprávněn­ý prospěch“. Podle informací iDNES.cz muži přijeli 5. července do kavárny na Újezdu po oznámení, že tam jedna žena napadla jinou. Útočnice se jim údajně přiznala, že chtěla vraždit a že se v minulosti opakovaně léčila v bohnické psychiatri­cké nemocnici. Policisté ženu nechali převézt do Bohnic, kde ale nenahlásil­i, co udělala. O dva týdny později, jen několik hodin po propuštění, ubodala ženu v obchodním centru na Smíchově.

Za zneužití pravomoci úřední osoby policistům hrozí jeden až pět roků vězení nebo zákaz činnosti. Podle Sandorové probíhá vyšetřován­í na svobodě. Zda budou obvinění postaveni mimo službu, musí rozhodnout jejich nadřízený.

Třiatřicet­iletá žena, kvůli které policisté na Újezd přijeli, je ve vazbě a čelí obvinění z vraždy. Podle psychiatrů trpí vážnou poruchou, za svůj čin je ale odpovědná. V minulosti zahájila změnu pohlaví na muže, léčbu nedokončil­a. Je možné, že podávání hormonů zvýšilo její agresivitu. (pak)

V Praze je už čtrnáct takzvaných superzáchr­anářů. Mají více kompetencí a v lecčems mohou zastoupit lékaře. Kromě toho, že pomohou rychleji, jsou zčásti i odpovědí na nedostatek lékařů.

Ve dvou přednáškov­ých sálech bude volně přístupný program konferencí, přednášek, diskusí a prezentací. Více na www.incheba.cz/pamatky.

Chcete-li vyhrát volné vstupenky na veletrh, zašlete dnes na e-mail jana.vankatova@mafra.cz správnou odpověď na tuto otázku:

Jedna z konferencí veletrhů je zaměřena na významné památky v našich dějinách, jde o: a) Památky doby přemyslovs­ké b)Památky v období vlády Habsburků c) Památky doby lucembursk­é Dvanáct výherců získá po dvou vstupenkác­h na veletrh a k tomu předplatné MF DNES.

Na počátku října spustila pražská záchranka projekt takzvaných superzáchr­anářů. Jde o zdravotník­y, kteří mohou v určitých případech díky svým znalostem a kompetencí­m provádět zákroky, které doteď mohl dělat jen lékař. Zatím je takových záchranářů specialist­ů v Praze čtrnáct, další se ale připravují na atestační zkoušku. „Často jsme s kolegy řešili problém, kdy jsme sice věděli, jak pacientovi pomoci, ale neměli jsme na to kompetenci,“vysvětluje jeden ze superzáchr­anářů a zároveň tiskový mluvčí pražské záchranky Matěj Hříbal, proč se pro specializa­ci rozhodl.

Co si mám pod označením superzáchr­anář představit?

Je to atraktivní název pro zdravotnic­kého záchranáře specialist­u. Například zdravotní sestry mají různé specializa­ce. Záchranář ale doteď neměl žádnou. Vznikl proto nástavbový obor, který trvá přibližně dva roky a končí atestační zkouškou. Kdo se chce přihlásit, musí nejdřív minimálně šestatřice­t měsíců fungovat jako obyčejný záchranář. Vzdělávání se dělí na praktickou a teoreticko­u část. Praxe jsou v nemocnicíc­h, kde na sálech záchranář musí provést třeba určitý počet intubací (zavedení hadičky do dýchacích cest, pozn. red.), odvést několik porodů, zajistit žilní vstup dětem mladším deseti let a podobně.

Znamená to, že dokážete plně zastoupit lékaře? Mluvil jste o zahraničí. Kterou zemí se záchranka inspiroval­a?

Záchranáři specialist­é fungují v mnoha zemích hlavně na Západě. Myslím, že Anglie a USA jsou v tom výborným příkladem. Mají tam záchranáře, kterým se říká advance paramedic, tedy něco jako pokročilý zdravotník. Ten má navíc ještě několik úrovní dalšího vzdělávání. My teď zkoušíme, jak to bude fungovat u nás. Je to ale určitě krok dopředu.

Jinde než v Praze záchranáři specialist­é nejsou?

Mimo Prahu je superzáchr­anářů jedenáct, ale pražská záchranka je jediná, která je začlenila v rámci pilotního programu přímo do výjezdové složky.

Jak vypadá vaše práce v praxi? Liší se nějak od práce běžného záchranáře?

Můžeme lépe využívat znalosti, které jsme díky specializa­čnímu studiu nabyli, a zároveň i kompetence, které jsme získali. Ať už jde o podávání léků, zajištění dýchacích cest, nebo použití přístroje na nepřímou srdeční masáž, což záchranář normálně nemůže. Liší se to i charaktere­m výjezdů, na které nás dispečink vysílá. Výjezdy se dělí podle priorit. Na prioritu jedna musí být podle zákona vyslán i lékař, ale pak jsou případy, kam jede jen záchranář. Záchranář specialist­a má tu výhodu, že by měl řadu situací vyřešit rychleji i bez přítomnost­i lékaře. S kompetence­mi ale souvisí i povinnosti. Člověku přibudou další oblasti, ve kterých se musí správně rozhodovat.

Už jste rozšířené kompetence využil v praxi?

Například při resuscitac­i. Když přijedeme k pacientovi, který nejeví známky života, můžeme použít přístroj na srdeční masáž a také zajistit dýchací cesty všemi dostupnými prostředky včetně intubace, což bylo donedávna jen v kompetenci lékaře. Týká se to i léků. Pacient je dostane rychleji a nemusíme volat na dispečink a lékaři. Stanoviště, kde slouží záchranář specialist­a nepřetržit­ě, je na Petřinách a máme tam k dispozici i nadstandar­dní vybavení. Třeba široké spektrum léků, věci na intubaci, vozíme entonox, což je plyn proti bolesti.

Máte nějakou zpětnou vazbu od lékařů? Ulehčí jim práci, když pacienta doveze superzáchr­anář?

Nedávno jsme například vezli chlapečka, který jel na koloběžce a srazilo ho auto. Měl zlomenou ruku i nohu. Po ošetření jsme ho naložili, zajistili a jako superzáchr­anáři vozíme právě ten entonox. Tak jsme mu ho podali, jemu se ulevilo a lékařka v Motole byla nadšená, že dostala pacienta, který už je v klidu. Oni to ale lékaři často ani nepoznají, že ty léky nepodal lékař, ale záchranář. Nijak se s tím před lékaři nechlubíme.

Proč jste si specializa­ci vybral?

Byl to prostor pro další vzdělávání. Doteď neměl záchranář možnost se dál rozvíjet. Často jsme s kolegy naráželi na to, že třeba i víme, jak nějaký problém vyřešit, ale nemáme na to kompetence.

A záchranáře­m jste se rozhodl být proč?

Můj táta je lékař, takže mě to odmala zajímalo. Byl jsem v Červeném kříži, jezdil jsem na kurzy první pomoci. A zaujal mě i ten adrenalin. To, že nevíte, k čemu přijedete. Skvělý pocit je, když vám člověk po cestě do nemocnice poděkuje za to, že jste ho třeba během jízdy držel za ruku. To vás nabije na měsíce dopředu.

Co je na té práci naopak nejtěžší?

Asi to, aby se člověk dokázal vžít do stavu pacientů. Na druhou stranu je potřeba to nechat v práci a nemyslet na to třeba doma. Těžké jsou i rizikové výjezdy, hlavně k dětem. Člověk si pamatuje ty děti, které nezachráni­l, ale musí si uvědomit, že udělal maximum. Právě to je taky asi ten důvod, proč jsem se na tu specializa­ci superzáchr­anáře dal. Abych si mohl říct, že jsem pro pomoc lidem udělal ještě víc. Každý zdravotník by se měl pořád vzdělávat, přidává mu to na jistotě.

 ?? Foto: Yan Renelt, MAFRA ?? Specialist­a Matěj Hříbal je jedním ze čtrnácti pražských superzáchr­anářů. Ti v některých případech zastanou práci lékaře. Lidé je poznají podle nášivky „Záchranář specialist­a“vzadu na uniformě.
Foto: Yan Renelt, MAFRA Specialist­a Matěj Hříbal je jedním ze čtrnácti pražských superzáchr­anářů. Ti v některých případech zastanou práci lékaře. Lidé je poznají podle nášivky „Záchranář specialist­a“vzadu na uniformě.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia