Plíšková: Věřím, že můžu vyhrát grandslam

Jako v předchozích dvou případech přišel trenér Jiří Vaněk na lavičku, tentokrát bylo potřeba uklidnit Karolínu Plíškovou už v pauze mezi sety.

„Věř si, jo?“řekl a pak chvíli mlčel a koukal se do tváře české tenistky. Plíšková si drbala pravou ruku, na které měla kvůli bolesti z únavy tejp.

Bylo cítit, že je něco jinak. Chyběla jiskra, síly na velký obrat. „Trošku jo,“souhlasila česká tenistka po utkání.

Na tolik narostla bilance Plíškové s Radwaňskou. Na vítězství dál čeká.

Tolik je dlouhá vítězná série páru Šafářová, Matteková-Sandsová v deblu.

Vytáhlá dívka z Loun se musela cítit v Singapuru jako v říši divů. Velké turnaje už samozřejmě zná, vždyť na US Open bojovala o grandslamový titul. Ale podnik pro nejlepších osm hráček sezony přece jen působí výjimečně. Tenistky se s celým týmem vozí luxusními auty, bydlí v přepychovém hotelu, vždy mají k ruce nějakého dobrovolníka, ochotného pomoci. „Protislužbou“ovšem musí plnit povinnosti, které mohou být vyčerpávající. A Plíšková se po návratu z New Yorku stala žádanou. Vyzkoušela si, jestli tohle všechno ustojí.

Příště budu vědět, co A jAk

„Určitě mi to pomůže. Společenské akce nevyhledávám, ale prostě to k tomu patří. A že by mě zrovna tohle stálo energii? Určitě ne. Spíš ty zápasy... Na konci sezony se určité věci na kurtu promítnou, Radwaňská se veze na vlně,“zmínila se Plíšková znovu o soupeřce. „Ale hodnotila bych tu zkušenost spíš pozitivně. Když se sem v budoucnu dostanu – a já věřím, že jo – tak aspoň budu vědět, co a jak.“

Napoprvé jí tady nesedl časový posun, kvůli náročnému programu špatně spala, nesžila se ani s pomalým kurtem. Plíšková nemá tak ráda ani halové podmínky.

„Trvá mi, než si na určité věci zvyknu,“přiznává. „Ale zklamaná odjíždět nebudu.“

Po povedeném závěru sezony skončí ve světovém žebříčku nejhůř šestá. Postupnými kroky se posouvá k tomu, aby vyhrála grandslam.

ZkrAty už v minulosti

Růžička za seknutí Vantucha dostal zasloužený trest – po 10zápasové distanci Hollwega druhý nejvyšší v extralize. Co však hůř, v mládí jeden z nejtalentovanějších slovenských útočníků už podobný úlet předvedl v AHL. Při působení na farmě Philadelphie v utkání proti Bridgeport Sound Tigers dohrál ležícího soupeře krosčekem do zátylku. Po dalším protihráči, který se chtěl Ružičkovi pomstít, navíc hokejkou

„Věřím tomu, ale nebudu si na sebe vytvářet tlak jenom kvůli tomu, že to lidé chtějí. Už se tím nikdy nebudu zabývat, protože jsem se tím už zabývala dost. Když jsem se dostala do grandslamového finále, tak už mi nikdo nemůže nic říct, i kdybych jen prohrávala. Tedy můžou si říkat, ale mně už to bude jedno,“spustila „po plíškovsku“.

Zase mluvila rychle. Rázně. Sebevědomě. A bez servítků.

Ačkoliv na Turnaji mistryň takřka všechny vyřazené hráčky plánují dovolenou, ona musí ještě zbytky sil využít k boji o fedcupový titul.

„Nevím, jestli budu ležet na pláži. Možná pojedu za sestrou do Dubaje, je to po cestě, už mě to napadlo,“žertovala.

Její krajanka Šafářová lenošení ještě musí odložit. Dnes nastoupí proti prvním nasazeným Garciaové, Mladenovicové do deblového semifinále. „Team Bucie“, jak si s Američankou Mattekovou-Sandsovou říkají, vyzařuje dobrou náladu. Smějí se, na kurtu si na soupeřky věří.

A to je přece pro ženský tenis klíčové.