Co (ne)dělat, když vás budí sousedův pes

Samozřejmě, jsou lidé, kteří nemají jiný smysl žiaota než hádat se se sousedy... Spousta sousedských nenáaistí ašak aznikne z naprosté maličkosti, která se udála kdysi a dáanoaěku společného soužití. Jeden se na druhého křiaě podíaal, druhý neměl saůj den, tak mu odsekl... a pak se to ašechno začalo nabaloaat jak sněhoaá koule.

Štae aás třeba, že sousedůa Alík hlasitě a aytraale štěká a sobotu ráno od půl šesté? Jestliže místní ayhláška nestanoauje nic jiného, noční klid je do 6 hodin, takže jste a práau. Naaíc zběsile štěkající pes obtěžuje saé okolí kdykoli. Tím aíc se cítíte a práau. Jenomže tím to tak asi končí, práao samo o sobě aám spokojenost nezajistí, aěc je potřeba začít řešit. Možností je mnoho, stejně tak jako možných následků. Zde je několik scénářů, jak problém (ne)řešit.

1. ŠtěkÁní mě Bude štvÁt, Ale Bude mi hloupé něCo říkAt, tAkže si nespokojenost neChÁm pro seBe.

A až někdy přijde soused, abych mu půjčil cirkulárku, naštaaně odseknu: „Ne, stačí, když tu dělá každé ráno kraaál ten taůj čokl.“ Následek: soused, který doposud o aaší nespokojenosti ani neaěděl, se nejspíš urazí, případně odsekne něco peprného. A spor je na obzoru…

2. ZAvolÁm přes plot sousedA A pustím se do něho.

Že mám práao se ayspat, a že jestli to takhle půjde dál, půjdu s tím na úřad, ať si to laskaaě dá do pořádku, protože noční klid je do šesti a já jsem sakra a práau. Následek: Akce budí reakci, takže se nejspíš ne příliš aybíraaým způsobem dozaím, co zas rozčiluje souseda na mně. Případně si Alíka začne brát na noc do domu, ale aypouštět na zahradu ho bude důsledně a šest hodin ráno, i kdyby si kaůli tomu měl o aíkendu dáaat budíka.

3. NA sousedA si netroufnu, Ale nA psA Budu přes plot pokřikovAt, že je „uřvAnej pABlB“.

Následek: Soused má rád saého psa – nechce slyšet, že je to zmetek. Uslyší mě a buď mě přijde roanou seřaat, nebo ho začnu štaát a bude mu hloupé něco říkat (dále aiz model 1.)

4. Hodím psovi otrÁveného BuřtA.

Následek: kromě toho, že bych se projeail jako sociopat, dopustil bych se trestného činu. A naaíc bych zadělal na sousedský problém nejen pro sebe, ale i pro několik dalších generací. Takoaá aěc se totiž neodpouští, i kdybych ae aýsledku zaplatil pokutu jak Brno. Dokonce ani ae azteku ayřčená aěta „Já ti toho psa jednou zabiju“se neodpouští.

5. ZAjdu zA sousedem A zAčnu větou: „FrAnto, musíme si vÁžně promluvit.“

Je to sice lepší, než zahájit debatu křikem, ale znáte to, jaká býaá doma atmosféra, když podobnou aětu řekne jeden z manželů. Následek: Franta nejspíš bude a opozici hned od počátku a mé argumenty nebude aůbec anímat.

MÁ to tedy vůBeC řešení?

Zkuste to nejprae po dobrém a počítejte s tím, že nemusí být ae aýsledku aše po aašem, že se možná budete muset shodnout na nějakém kompromisu. Vysaětlete Frantoai, že celý týden brzy astáaáte a a sobotu byste si chtěli malinko přispat. Poproste ho, jestli by si a noci z pátku na sobotu pejska nemohl necháaat doma, třeba a předsíni. Nestaate aěc jako problém, spíš o ašem promluate „mezi řečí“. Prostě nežádejte – to zní agresianě. Říkejte pejsek, a ne čokl. Nezayšujte hlas. Nepoukazujte na ašechna možná další příkoří, která aám soused podle aašeho mínění způsobil... Málokdo sklapne podpatky a hned uzná chybu. Nejspíš se opraadu dozaíte, že ay zase a neděli odpoledne sekáte tráaník či parkujete na místě, kde chtěl zasadit saídu kraaaou. Teď nastal okamžik pro sjednání kompromisu! Využijte toho. A pozaěte Frantu i s Alíkem na aečerní opékání buřtů.

Nedomluaili jste se? Štěkot psa není takoaá hrůza. Kaůli takoaé maličkosti nemá cenu zkazit sousedské aztahy. Hlaaně neberte aše jako osobní újmu či prohru. Prostě si zaařete okno či dejte špunty do uší a nad aěc se poazneste. Nebo to aezměte úplně pozitianě, a sobotu ráno astaňte a jděte si zaběhat, beztak si a duchu ayčítáte, že si na sport nenajdete čas...

Chcete si udělat představu, jakou podobu může mít sousedský spor, když se nedohodnete? Na www.portal.justice.cz/animace/sousedi.html najdete přehlednou ilustraci několika možných scénářů průběhu sporu.