Herní byznys Do Paříže se sjely statisíce hráčů a obchodníků
Přibližně tisícovce IT pracovníků z Prahy a Brna přivezli v polovině října kurýři stejnou pozornost – halušky k obědu. Uvnitř krabice na ně kromě tradičního slovenského pokrmu čekal i odkaz na webovou stránku, která slibuje možnost podobného oběda každý den. Akce je kampaní košické společnosti T-Systems Slovakia a jejími vytipovanými adresáty byli slovenští informatici pracující v Česku.
Východoslovenská dceřiná společnost Deutsche Telekom totiž řeší problém všech větších firem v Evropě – velký nedostatek kvalifikovaných „ajťáků“. „Momentálně sháníme přibližně tři sta lidí a právě od kampaně zaměřené na v Česku pracující Slováky si hodně slibujeme,“vysvětluje personální ředitel košických T-Systems Pavel Jireček.
Podle tohoto manažera má firma sílu na to, aby se platově vyrovnala pražským podmínkám, a několik klíčových pozic si může dovolit i přeplatit. Na tom však nestaví. „Lákáme na možnost vrátit se domů. Hlavně lidi, kteří řeší, kam pošlou malé děti do školy, nebo by chtěli být blíž rodičům,“říká Jireček.
Košická firma není jediná. Mzdy (s nimi ale i životní náklady) v poslední době u východních sousedů rostou. Slovenským firmám, které momentálně shání na deset tisíc IT pracovníků, se potom nabízí poměrně logická strategie. Obrátit se na krajany, kteří třeba před deseti nebo patnácti lety odešli studovat do Prahy, Brna nebo Ostravy a už tam zůstali. A vedle Ukrajinců nebo Rumunů tak ve velkém oslovovat potenciální zájemce, pro něž je Slovensko rodnou zemí. Podle odhadů z celkových 120 tisíc IT pracovníků v Česku tvoří Slováci asi 15 procent.
„Trh je otevřený a Česko je nejblíž. Je jasné, že tato možnost se nabízí a mnoho slovenských firem se jí snaží využít,“říká k tomu Lýdia Baránková, mluvčí přední slovenské personální agentury Grafton.
Jenže Česko má stejný problém, momentálně v sektoru podle personalistů chybí asi 15 tisíc zaměstnanců. Pokud by řádově stovky Slováků vyslyšely výzvy tamních firem, už tak kritický nedostatek by se ještě zhoršil, což by samozřejmě mohlo brzdit růst firem v Česku.
Otázkou tedy je, nakolik úspěšné lákání bude. Jiříček z T-Systems tvrdí, že bezprostředně po kampani se jim ozvaly desítky možných zájemců. Motivace návratu je ale individuální záležitostí. Například šestadvacetiletý Matúš z Popradu, který pracuje v Praze čtyři roky, na návrat nepomýšlí.
„Dva moji starší známí se ale poměrně nedávno rozhodli se na východ Slovenska vrátit. Jeden kvůli malému dítěti, druhý proto, že má rád Tatry,“říká.
Kromě samotných firem loni začal návrat podporovat i slovenský stát. Konkrétně ministerstvo školství nabízí vrátivšímu se absolventovi příspěvek až 10 tisíc eur a expertovi s minimálně desetiletou praxí až pětinásobek.
Výsledky zatím českým personalistům vrásky nedělají. „Dosud byli v rámci tří výzev zaměstnáni čtyři lidé. Ani jeden z nich se nevrátil z Česka,“bilancují na dotaz MF DNES zástupci tiskového oddělení slovenského resortu školství.
Že i celkově bude snaha slovenských firem přinášet spíše malé výsledky, předpokládá i specialistka na IT pozice české headhunterské společnosti Hays Alena Sojčáková. „Informatici mnohdy i před výší mzdy dávají přednost tomu, s jakými technologiemi a na jakých projektech budou u potenciálního nového zaměstnavatele pracovat. Proto nejspíš i motivace návratu domů bude pro tuto skupinu zaměstnanců spíše druhořadá,“myslí si personalistka.
Kromě toho často bývá i Česko pro schopné slovenské „ajťáky“jen přestupní stanicí. Oblíbené jsou USA, Berlín, Londýn nebo pro Slováky velmi blízká Vídeň.
Slovenské IT firmy se začínají s těmi českými přetahovat o významnou skupinu zaměstnanců. „Sháníme přibližně tři sta lidí, od kampaně zaměřené na Slováky v Česku si hodně slibujeme.