Trefa Singapoor. Proč byl tenis v Asii ochuzen?

Michaela Bereně, redaktora MF DNES

MF DNES - - NÁZORY -

Vtiskovém středisku ukazují novinářům na Turnaji mistryň hodiny světový čas. Kolik je v Indian Wells, Flushing Meadows, Wimbledonu, Roland Garros, Singapuru a v Melbourne.

Potřetí hostil městský stát na jihovýchodním cípu Asie vyvrcholení tenisové sezony, osmičku nejlepších hráček dvouhry a top týmy ve čtyřhře. Organizátoři z WTA nadšeně líčí, jak byly zápasy vzrušující, hráčky skvělé, diváci výborní. Uvažují, že by tu Masters zdomácnělo. Že by se ze Singapuru stala tradiční tenisová destinace.

Když se člověk prochází městem, okouzlí jej rozmanitost – co čtvrť, to jiná vůně, jiné náboženství, trochu jiné zvyky. Jako by se tady smíchala celá Asie s arabsko-evropskou příměsí. Singapur je moderní, pulzující, zábavný. Když si zvyknete na „přemrazené“vnitřní prostory nebo že vás vozí SMRT (tak se tu jmenuje dopravní podnik), a když si dáváte pozor na zákazy trestané vysokými pokutami (například za plivání žvýkaček na zem), strávíte tu nádherné chvíle.

Ale tenis? Tenis se sem nehodí. Místní prostě neláká.

Pořadatelé při Turnaji mistryň chytře nasvítili přední řady, hala má dobrou akustiku. Takže v televizi se může zdát, že se aréna zaplnila a že divácká kulisa prestižního podniku je důstojná. Ve skutečnosti až o finálovém víkendu aspoň někdo do hlediště přišel, ale jinak atmosféra spíš uspávala.

Předtím Istanbul... To taky není typické tenisové místo, ale tamní publikum působí víc vášnivě. Tady se fotí na mobil, tleská a pak zazní užaslé: „Óóóó!“

Není třeba se rozepisovat o tom, že hlavním motivem WTA pro zachování pořadatelského města Masters jsou peníze. Tenisová globalizace se čím dál víc rozšiřuje na asijský trh, vždyť „béčkový“Turnaj mistryň s názvem Elite Trophy začíná zítra v nedalekém čínském Ču-chaj.

Ale zatím to vypadá, že zdejší všeobjímající luxus zakrývá velký problém WTA.

Ženskému tenisu chybí výrazná osobnost, která by třeba i tady v Singapuru natáhla davy do hlediště. Tady přece mají tolik rádi superhrdin(k)y.

Kerberová vystřídala momentálně zraněnou Serenu Williamsovou na postu světové jedničky, ale dělá dojem trochu chladné Němky. Strojově přesná hra Radwaňské místy nudí, Halepová je taková „šedá rumunská myš“. Marketingový potenciál má Američanka Keysová, ta ovšem na turnaji nic nepředvedla. Karolínu Plíškovou zbožňují Asiaté pro její dlouhé nohy a plavé vlasy, ale Češka se roli hvězdy musí ještě učit. Šampionka Cibulková zaujme pouze malý trh.

Navzdory emancipaci zápasy tenistek navíc nejsou tolik divácky atraktivní jako u mužů (čest výjimkám). Proto se WTA snaží prodávat také jejich ženskou krásu.

Hráčky nutí cestovat z kontinentu na kontinent. Než jdou na kurt, obléknou společenské šaty a usmívají se do objektivů. Po utkání dávají desítky rozhovorů. Některé z nich aktivity, které jsou už dnes pochopitelnou součástí tenisového byznysu, vyčerpávají. Proto už jim ke konci roku nezbývá tolik sil. Proto posílají omluvenky kvůli zranění.

Turnaj mistryň by měl změnit místo, termín a klidně i formát.

Pokud zakonzervuje tady v současném stavu, může se dějiště přejmenovat na Singapoor. Poor znamená chudý. A letošní Masters bylo přes veškeré bohatství ochuzeno.

V rámci genderové korektnosti: situace na Turnaji mistrů za dva týdny bude podobná.

Jenže ten se aspoň koná v Londýně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.