PRO ZDRAVÉ A SILNÉ VLASY

MF DNES - - ONA DNES -

Co dalšího odmítáte?

Třeba celodenní sportovní firemní den, kde bych měla bouřlivě hulákat. Nebo něco až moc seriózního, noblesního, neodbočujícího. Například jeden prestižní ples, kterého si vážím, ale nemoderuju ho, protože tam musí být všechno od začátku do konce naučené zpaměti. Zbláznila bych se strachy, celý týden bych se třásla, jestli se ten text naučím přesně a řeknu všechno správně. To bych nebyla já. Věci, které mi nesedí, odmítnu. Bez ohledu na jakékoli peníze.

Odmítáte i politické diskuse. Proč?

Není to můj svět, nerozumím principu politiky a mocenským hrám. Ale stejně jako neopovrhuju žádnou reality show, protože věřím, že všechno má svůj smysl, neopovrhuju pořady o politice. Je důležité, aby se politikou zabývali lidé, kteří o ní mají přehled. Moje bublina to ale není.

Přitom tatínek byl v diplomatických službách a pak poslanec – doma se o politice nemluvilo, když se sešli přátelé?

Bylo to pro mě únavné, chtěla jsem si povídat spíš o nějakých hovadinách, dělat legraci a být v pohodě. Z politiky pohoda nejde.

Volíte?

Jistě! Netvářím se, že nežiju v tomto světě. Zajímám se natolik, abych byla informovaná, ale nepovídám si o politice. Mylný je princip, že když se budeme rozčilovat, něco změníme. Já věřím, že vesmír je neúprosný: to, čemu věnujeme energii a emoce, to jen krmíme a posílíme.

Bouchnou vám někdy saze?

Nemá co bouchnout. Nejsem hádavá. Lidé se většinou nehádají kvůli nějaké konkrétní věci, spíš je to boj o energii. Takže když se schylovalo k nějaké hádce, řekla jsem si „aha, ty chceš ze mě energii, uděláš cokoli, aby ses mě dotkl“. Nakonec jsem se vytrénovala a hádala se jen vědomě, hrála jsem hádku, necítila jsem žádný hněv.

Předloni jste říkala, že občas přemýšlíte, co budete dělat, až budete velká. Už jste „vyrostla“?

Nemám pocit, že jsem úplně dospělá, ale už o tom moc nepřemýšlím. Zjistila jsem, že se vždycky nějaká práce najde. Proto věřím, že budu mít takovou, která mě bude naplňovat. Díky moderování se seznámím se spoustou inspirativních lidí a dostanu se na zajímavá místa. Mám neskutečně bohatý život. Perfektní.

A když se setkáte s nějakým blbcem?

S každým si mám co povídat. Jen jde přijít na to, o čem a jak. Učím se nenálepkovat. Kdo jsem, abych uměla posoudit hloupost jiných lidí? V mém zájmu je nezošklivit si nikoho, i když je to těžké. To se mi stává třeba na silnici: někdo jede moc pomalu a už mám na jazyku, co je to za debila. Mám se ještě hodně co učit. ●

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.