JAK MLUVIT S UMÍRAJÍCÍM

Věta „To bude dobrý“jistě není na místě, ale co má vlastně člověk říct? Zvlášť, když máme možná větší strach, než ten, komu je určena. Psychosociální pracovnice Jindřiška Prokopová z Cesty domů radí: „Přiznejte klidně, že máte chuť říct, že to bude dobré, ale víte, že to dobré nebude. Tím, že odhalíte svou nejistotu, se bariéra leckdy prolomí. Také uberte počet vět a frekvenci řeči, protože vy teď žijete v jiném čase. Umírající člověk má jiné tempo než my, co přicházíme zvenčí. Možná se probírá bohatstvím myšlenek, ale také už může být v nějakém jiném světě, to my nikdy nevíme. Pokud nechce mluvit, tiše si sedněte a jen tak chvíli buďte. Někdy totiž rozhovor vůbec nemusí mít slova, stačí jen pohled do očí nebo dotek ruky.“