Extravagantní život Blanky z Valois

Ambice středověkých žen bývaly často upozaďovány ve prospěch mužů, historie však zná i řadu těch, které tahaly za nitky a ovlivňovaly tehdejší společenské konvence, módní trendy, ale také politiku.

MF DNES - - ONA DNES - text: klára fischleinová

Jednou z výrazných žen středověku byla Markéta Blanka z Valois. Její sňatek s Karlem IV. byl zprvu hlavně politickým kontraktem, až později se změnil v plnohodnotný partnerský vztah. Mladičký princ Václav byl oženěn se stejně starou Blankou už v sedmi letech, den po narozeninách 15. května roku 1323 a budoucí král a císař tehdy také na počest svého strýce přijal jméno Karel, pod nímž se později zapsal do dějin.

Vzhledem k věku spolu novomanželé zpočátku nežili, Blanka vyrůstala na francouzském královském dvoře a do Prahy přijela natrvalo až jedenáct let po svatbě, v roce 1334.

DRÁŽDIVÁ FRANCOUZSKÁ MÓDA

Spolu s ní přicestovala do města extravagantní francouzská móda dvořanů. „Typické byly těsné šaty obepínající těla mužů i žen, hluboké dekolty dámských šatů, ale třeba i polyfonní hudba. Novinky byly v Praze přijímány rozdílně. Zvláště církev si stěžovala na nepřístojnost a vyzývavost módních výstřelků, a dokonce nabádala Karla, aby se oblékal způsobem odpovídacím jeho postavení – do dlouhého pláště, nikoli těsného kabátce,“popisuje tehdejší proměnu dvora Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie, která si letošní výročí, 700 let od narození Karla, připomněla velkou česko-bavorskou zemskou výstavou. Blanka z Valois splňovala módní ideály své doby, mezi které se počítaly dlouhé blond vlasy, štíhlost a alabas- trová pleť. V tomto období si šlechta již zakládala na vzhledu a razila heslo „Šaty dělají člověka“. Mužská móda převzatá z Francie působila ještě výstředněji. Módní byl přiléhavý prodloužený kabátec, v němž byl pohyb pro silnější postavy problematický. „Na nohou měli pánové upnuté kalhoty z pleteniny, takové dnešní legíny. K tomu úzké boty s prodlouženou zvýšenou špičkou,“vysvětluje Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

NÁHLÁ SMRT PRVNÍ ŽENY

Blanku z Valois, sestru francouzského krále Filipa VI., přijímali lidé velmi pozitivně jako průkopnici extravagantní módy, vzdělanou šlechtičnou s dobrým vkusem, která ale neměla žádné velké politické ambice. Anebo je vůbec nestihla mít. Když se v roce 1347 uskutečnila korunovace Karla a Blanky za českého krále a královnu, příliš dlouho si svého nového titulu neužívala. Zemřela o rok později ve svých dvaatřiceti letech po krátké nemoci.

Cílevědomé ženy, odhodlané dosáhnout svých cílů, které se nebály postavit v politice tváří v tvář mužům, však v životě Karla IV. rozhodně nechyběly. Byla jí nevlastní babička Eliška Rejčka, ale především

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.