Město plné chutí, vášní a emocí
Stejný vztah jako Chopin měl k metropoli na Visle také slavný polský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Isaac Singer. Přestože dvě třetiny života prožil v New Yorku, ve svém díle se neustále vracel domů, do Varšavy. Čím si polské velkoměsto vysloužilo tak věrnou lásku?
Varšava není ani krásná, není ani moc romantická, takový je třeba královský Krakov či bohatý Gdaňsk. Polská metropole spíš přitahuje svou atmosférou, plnou nezkrotné energie a emocí, za což vděčí nejen své heroické minulosti, ale také dnešní pozici dynamického centra střední a východní Evropy. Ve městě vznikají stovky nejrůznějších projektů, staví se mrakodrapy a prudce rostou také počty cizinců, kteří se do Varšavy stěhují. Díky tomu se z poněkud ospalého města, jež po válce vyrostlo na zelené louce (Varšava byla téměř kompletně zničena), stává moderní kosmopolitní metropole plná vášní a života. Ostatně, na rozdíl od Prahy má třeba pravidelné letecké spojení s New Yorkem, Tokiem, Chicagem či Torontem, kam létají moderní dreamlinery polské flotily. O tom se nám může jenom zdát. Varšava má i řadu dalších předností – nejenže tamní metro jezdí o víkendu až do půl čtvrté ráno, ale třeba
varšavské zdi a slepé fasády zdobí desítky moderních a působivých graffiti – hlavně ve čtvrtích Powisle či Praga.
Srdce v láhvi S kOňakem
Ale pojďme už vyrazit do ulic a podívat se na nejzajímavější atrakce. I když za víkend to asi všechno nestihneme. Byť se na první pohled zdá, že ve Varšavě toho není zas až tak moc k vidění. Ostatně Staré město, které je zapsané na seznam UNESCO, proběhnete za pár minut. Ani se nechce věřit, že vstalo doslova celé z popela – jak mohou turisté vidět na fotkách vystavených na mnoha místech. Místní rádi říkají, že mají nejmladší Staré město na světě, neboť bylo postavené až v padesátých letech. Odtud je jen kousek k chrámu Svatého Kříže, se kterým se pojí jeden z nejzajímavějších příběhů staré Varšavy. Když v Paříži v pouhých třiceti devíti letech zemřel proslulý skladatel a klavírista Fryderyk Chopin, vyjmuli mu na jeho přání srdce z těla, uložili ho do lahve s lihem (podle jiné verze s koňakem) a tajně převezli do okupované Varšavy, kde bylo uloženo v jednom z chrámových pilířů uvedeného kostela.
zachráněné neOny
Chopin je pro Varšavu klíčovou postavou a od jara do podzimu na jeho skladby narazíte na mnoha místech ve městě. Koncertuje se přímo v ulicích, jeden z klavíristů hraje před zámkem pod sochou polského krále, další pravidelné polední koncerty – zdarma a pod otevřeným nebem – se konají u Chopinovy sochy v parku Královské lázně. Nedaleko odtud můžete navštívit moderní a interaktivní Chopinovo muzeum s možností poslechu mnoha mistrových skladeb. Pokud jsme u muzejní nabídky, nejnavštěvovanější expozicí ve městě je Muzeum varšavského povstání, které vzdává hold heroickému boji Varšavanů v létě 1944, při kterém zahynulo na dvě stě tisíc obyvatel.
Milovníci umění by naopak neměli vynechat prohlídku Národního muzea, které je z našeho pohledu spíše Národní galerií. Ta má tři hlavní pilíře – bohatou expozici středověkého a moderního umění a pak unikátní galerii Faras, kde jsou fresky přenesené ze zatopeného kostela v Súdánu, který byl postaven v 6. století. Ojedinělý zážitek nabízí také muzeum zachráněných neonů umístěné v mód- ní Soho Factory – dokumentuje bohatou a nespoutanou fantazii polských umělců.
Snídaně v parku
Varšava je zeleným městem s mnoha parky v centru města, sportovně založeným obyvatelům navíc slouží moderní nábřeží na levém břehu Visly, kde je možné jezdit na kole či bruslit, naopak druhý břeh je ponechán zcela přírodní a bez jakékoliv zástavby, takže je oblíbeným místem k piknikům. Varšava má příjemné městské říční pláže s přirozeným pískem, bohužel v samotné Visle se kvůli nebezpečným vírům plavat nedá.
V posledních letech letí víkendové snídaňové trhy, které se odehrávají v nádherných zelených parcích – vyhlášený je například sobotní Zoliborz či nedělní Mokotow, obě místa obvykle plná mladých Varšavanů. U stánků je možné ochutnat řadu regionálních specialit, od fantastických ryb z mazurských jezer až po nejrůznější polské dorty a dezerty. Zatímco snídaňové trhy frčí už řadu let, novinkou letošního roku je noční trh s pestrou nabídkou asijského street food, který se odehrává každý víkend (od jara do podzimu) na perónech zrušeného hlavního nádraží. Velkou popularitu mají také židovské kulturní a gastronomické festivaly, třeba letní festival věnovaný spisovateli Singerovi, který za své vypravěčsky skvostné romány ze staré Varšavy získal Nobelovu cenu (přibalte si na cestu třeba Šošu). Hraje se tu jazz i loutkové divadlo, v barech nabízejí košer víno i spoustu zapomenutých specialit židovské kuchyně.
Od pirOhů k mOderně
Polská gastronomie urazila v posledních letech obrovský kus cesty a současná varšavská kulinární scéna je pro mnoho turistů velmi příjemným překvapením. Každý by měl ochutnat polskou klasiku v podobě plněných pirohů, které jsou pro naše severní sousedy stejnou klasikou, jako je pro nás svíčková. Zajímavým zážitkem může být návštěva „mléčného baru“– jakési lokální hospody s velmi levným jídlem, kde jsou pirohy jedním z pilířů menu, ale raději se zastavte v oblíbené restauraci Zapiecek, kde mají na výběr asi deset druhů výborných pirohů, navíc si je můžete nechat namíchat – skvělé jsou pirohy s hřiby či se špenátem. Velmi oblíbené je ve Varšavě využití špaldy, která se připravuje jako rizoto – třeba s liškami a kadeřávkem či s pečeným kachním masem. Varšavané také milují tatarák – v polštině „tatar wolovy“, který se často zapíjí vodkou, ale řada restaurací ho nabízí ve velmi jemné a chuťově skvěle dotažené podobě, včetně moderních kombinací – třeba namíchaný s chilli a avokádem.
pOhled z výšky
A odkud je nejkrásnější pohled na Varšavu? Samozřejmě z tajemné a mnohými proklínané stavby, kterou představuje nechvalně proslulý Palác vědy a kultury, slavná stalinská pyramida, ve své době druhá nejvyšší stavba Evropy po moskevské Lomonosově univerzitě. Dnes se dá vyjet do třicátého patra, odkud je nádherný výhled na polskou metropoli i kolem stojící mrakodrapy – neboť polská radnice se už před lety rozhodla potlačit hegemonii stalinské budovy a povolila v centru výstavbu moderních mrakodrapů, které jsou jakýmsi kontrapunktem ke komunistickému paláci a zároveň jsou odrazem současné doby, v níž se šedivá Varšava mění v dynamické a energií kypící město.