České domácnosti vyhazují z okna tisíce korun ročně
Češi často sami sebe považují za spořílky, kteří obracejí každou korunu a snaží se doma ušetřit, kde mohou. Skutečnost ale mnohdy pokulhává. Podle dat Českého statistického úřadu utratí ročně průměrná česká domácnost za běžné výdaje téměř 300 000 korun. Prostor pro úspory má přitom podle odborníků většina z nich, ať už jde o nákupy potravin, platby za energie nebo výdaje za telekomunikační služby.
Zmapovali jsme oblasti, v nichž české domácnosti zbytečně přichází o peníze. Nejvíce tratí na potravinách, při hospodaření s vodou a energiemi, ale také na telekomunikačních službách.
Více služeb, méně peněz
Aby doma peníze zbytečně neprotékaly mezi prsty, vyplatí se udělat si inventuru pravidelných měsíčních plateb za služby. Mnohdy přitom stačí využít kumulovaných nabídek více služeb od jednoho poskytovatele a za věrnost si vysloužit finanční bonus. Příklad můžeme najít v telekomunikacích, na které domácnosti podle dat statistiků vydávají asi 3,5 % všech ročních výdajů. Zvažte, u koho a co nakupujete. Není rozumné mít domácí internet, mobilní služby a televizi od různých dodavatelů. Například zákazníci, kteří si pořídí od O2 fixní internet na doma, dostanou slevu 100 korun měsíčně na jakýkoliv neomezený tarif pro mobil a dalších 1 200 korun za rok ušetří za libovolný balíček televize O2 TV.
Neplýtvejte jídlem
Každodenní nákupy potravin tvoří pětinu ročních výdajů domácností a ne všechny peníze jsou vynaloženy efektivně. S vidinou levnějších cen české domácnosti mnohdy nakoupí tolik jídla, že jej nestihnou spotřebovat. Podle Potravinové banky vyhodí bez užitku dokonce celou třetinu nakoupeného jídla. Ročně tak zbytečné nákupy vyjdou průměrného Čecha na 20 000 korun.
Neplaťte za to, co nevyužijete
Podobné plýtvání v rozpočtech domácností najdeme také v oblasti energií. Vytápění má zpravidla hned po nájemném největší podíl na nákladech spojených s bydlením. Na podzim a v zimě padne na teplo každý měsíc až několik tisíc korun. Stojí za to rozmyslet si, jakou teplotu v které místnosti potřebujeme, protože každý stupeň teploty v místnosti dolů může představovat až šestiprocentní úsporu nákladů na vytápění. Další stovky korun ročně stojí každou domácnost křeslo postavené před radiátorem, které brání proudění teplého vzduchu.
Domácnosti se dnes neobejdou také bez řady elektrických pomocníků, kteří dohromady tvoří až pětinu roční spotřeby energií. Vyplatí se přitom myslet nejen na cenu spotřebiče, ale i na jeho provozní náklady, které lze snadno porovnat pomocí energetických štítků. Hýčkat si doma 10 let starou ledničku vyjde ročně až o 1 700 korun dráž než provoz nové ledničky plnící dnešní ekologické standardy. Investice do moderního spotřebiče se tak vrátí už za pár let provozu.
Voda nad zlato
Významný prostor k úsporám skýtá i hospodaření s vodou. Jeden člověk spotřebuje denně při běžném provozu 120 až 150 litrů vody. Ve čtyřčlenné domácnosti tak proteče denně do odpadu 480 až 600 litrů denně, což je při ceně vodného a stočného 85 korun za kubík 43 až 53 korun denně, ročně potom 15 až 19 000 korun. Kde Češi utrácejí často zbytečně?
Při pětiminutové sprše lze oproti koupeli ve vaně ušetřit až polovinu teplé vody. Při sprchování proteče 12 litrů vody za minutu, zatímco průměrná vana má objem okolo 120 litrů. Trvá-li tedy sprcha méně než 10 minut, dochází nejen k úspoře vody, ale i energie na její ohřev. Drahým zlozvykem je také puštěná voda během čištění zubů. Při doporučeném tříminutovém čištění zubů proteče do odpadu zbytečně 36 litrů vody.
Není rozumné mít domácí internet, mobilní služby a televizi od různých dodavatelů.