Unie má smlouvu s Kanadou. Jiné dohody čekají na soud

„Konec dobrý, všechno dobré,“napsal včera na svém Twitteru evropský prezident Donald Tusk, když v Bruselu společně s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem přivítali premiéra Kanady Justina Trudeaua. Jenže tak lehké to není.

Ke zlomení odporu frankofonního Valonska nakonec stačila dodatková deklarace. Ta přitom na unijní smlouvě s Kanadou nic nemění, jen potvrzuje věci, jež jsou v ní obsaženy. Tedy například to, že unijní standardy ohledně bezpečnosti potravin zůstávají i po přijetí smlouvy stejné.

Dodatková deklarace mohla být ke smlouvě přidána jen díky dobré vůli Kanady, jež měla na podepsání smlouvy s EU velký zájem. To se u dalších připravovaných dohod s většími státy ale opakovat nemusí.

Summit původně plánovaný na čtvrtek se musel na poslední chvíli kvůli Belgií vzneseným požadavkům odložit o tři dny. Ale to není zdaleka jediná komplikace, kterou finále šest let sjednávané dohody přineslo.

„Evropská komise dostala před šesti roky od unijních států vyjednávací mandát a neodchýlila se od něj ani o milimetr,“říká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která

byla u počátku vyjednávání smlouvy. „Proto byl odpor Belgie tak nepochopitelný, vlastně ani oni sami nevěděli, co jim na dohodě CETA vadí. Do budoucna je to velmi nebezpečný precedens, který může ohrozit všechny další unijní obchodní dohody,“varuje Charanzová.

Politický odpor, který se vzedmul v souvislosti s vyjednáváním Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mezi EU a USA, totiž podminovává jeden z dosavadních pilířů fungování Unie. „Až dosud byly obchodní dohody plně v kompetenci Evropské unie, která je po shodě členských států na mandátu vyjednávala vždy jako celek. To už teď neplatí a ukazuje se to jako problém,“uvádí europoslankyně, která je zpravodajkou pro TTIP za frakci liberálů.

Co bude dál?

Obrovské demonstrace proti TTIP, které se přes rok konají v Německu, Francii i dalších státech západní Evropy, se postupně rozšířily i na odpor proti smlouvě CETA s Kanadou. Brusel se proto neodvážil nechat ji schválit pouze Evropským parlamentem a bude ji muset ratifikovat všech 28 členských států, což dohodu stále ohrožuje.

A nejen ji. Evropský soud nyní rozhoduje o už uzavřené obchodní dohodě se Singapurem a má jednoznačně říci, co může EU dohadovat jako celek a co už musí unijní státy ratifikovat. „Do budoucna to vidím tak, že se bude dohadovat jen ta část obchodních dohod, která nebude muset být ratifikována všemi státy EU,“připouští Charanzová.

Potvrzuje to europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Schválení CETA, přes ten poslední zádrhel, je dobrá zpráva. Ukazuje se však, jak složité bude dosáhnout dalších dohod o volném obchodu, pokud neexistuje jednotný právní výklad kompetencí,“říká Zahradil. Proto se podle něj na rozsudek evropského soudu „čeká jako na smilování“. Nejde přitom jen o dohodu TTIP s USA, ale jak připomíná Jan Zahradil, například i o pro náš důležitou obchodní dohodu mezi Unií a Vietnamem.

Zlomení odporu belgického Valonska umožnilo s třídenním zpožděním podepsat obchodní dohodu Unie s Kanadou (CETA). Důvěryhodnost EU je však pošramocena.