Znovuobjevované staré pravdy

Nejvíc se to asi projevuje v módě, tam je čas od času návrat k některému ze starších stylů oblékání nejčastější, teď zrovna retro z první republiky. Jeden z obchodních řetězců přišel jako se šlágrem s týdnem zboží prodávaného za normalizace, například mléka v igelitových pytlících. A co by už asi málokdo čekal, výroba se vrací k radiátorům z litiny, které podle výrobců přinášejí mnoho výhod, na prvém místě dlouhou trvanlivost a větší odolnost vůči vlhku.

Ralf Fücks, ředitel Nadace Heinrich-Böll-Stiftung, funkcionář německé strany Zelených a zastánce koncepce trvale udržitelného rozvoje, v debatě o podpoře uprchlíků operuje s myšlenkou, že se jich nejvíc bojí tam, kde je jich nejméně nebo tam nejsou vůbec. S touto kritikou do vlastních řad jsme se u nás také setkali. Konečně už za minulého režimu se na Slovensku při výzkumu postojů k Romům zjistilo, že negativněji je posuzují právě ti, kdo s nimi přicházejí do styku nejméně.

Jako příčina se nejčastěji uvádí strach z neznámého. Ale ve společenském dění neplatí monokauzalita, vysvětlování jednou příčinou. U nás, pokud jde o migranty, určitě přinejmenším v podvědomí působí malá zkušenost s koloniální mocí a naopak velká s okupacemi mocnostmi cizími.

Z hlediska bezpečnosti je v podstatě jedno, jsou-li uprchlíci ve větším počtu u nás nebo třeba v Německu. Šetření ukazují, že začíná-li příval uprchlických vln přesahovat absorpční schopnosti konkrétních zemí, úměrně stoupají negativní postoje k nim a vedou k vzestupu nacionalismu a násilí. A tak se může stát, že cizí etnika budou pod tímto tlakem znovu prchat do zemí, kde je méně krajně pravicových radikálů a větší stabilita.