Brexit bude řešit britský parlament

Referendum nestačí. Britský soud včera překvapivě rozhodl, že pro vystoupení Londýna z EU musí mít vláda souhlas parlamentu.

LONDÝN Někdy mohou změnit dějiny jen kadeřník a bankéřka. Vystoupení Británie z Evropské unie se totiž kvůli nim výrazně zkomplikovalo ještě dříve, než začalo.

Nejvyšší soud Spojeného království dal včera za pravdu dvěma odpůrcům brexitu, kadeřníkovi Deiru dos Santosovi a investiční manažerce Gině Millerové. Ti v žalobě argumentovali, že ani referendum, v němž těsná většina voličů hlasovala pro vystoupení Británie z Unie, neopravňuje kabinet, aby o ukončení členství země v EU požádal bez souhlasu parlamentu.

„Vláda nemá pravomoc aktivovat článek 5O (Lisabonské smlouvy o vystoupení z EU). Soud neuznal argumentaci vlády,“píše se v rozsudku. Verdikt vlil okamžitě krev do žil britské libře, která raketově vystřelila nahoru – ale jen na malý okamžik.

Podobně krátce mohou trvat naděje zastánců setrvání Británie v Unii. Kabinet se totiž chce odvolat a odvolací rozsudek by měl být znám už na počátku prosince. „Země hlasovala pro odchod z Evropské unie v referendu, které parlament schválil zákonem. A vláda je odhodlána výsledek referenda respektovat. Proti tomuto rozsudku se odvoláme,“uvedl mluvčí kabinetu. Premiérka Theresa Mayová také dala najevo, že v přípravách na brexit, jenž chce spustit na jaře, bude její kabinet pokračovat bez ohledu na nynější verdikt soudu.

Na druhé straně s parlamentní variantou ratifikace vystoupení Británie z Evropské unie dosud nikdo nepočítal a soudní žaloba odpůrců brexitu se brala jen jako právní kolorit, který nemá prakticky žádnou šanci na úspěch. Žaloba přitom poměrně logicky argumentovala, že vystoupení EU je po desítkách let členství tak velkým zásahem, že o něm kabinet nemá prostě právo rozhodnout bez souhlasu parlamentu.

Kdyby se o brexitu nekonalo referendum, ale hlasoval by o něm pouze parlament, tak by Británie z Evropské unie rozhodně nemířila. Mezi poslanci Dolní sněmovny měli

před plebiscitem odpůrci brexitu jasnou dvoutřetinovou většinu. Vládnoucí Konzervativní strana byla sice rozštěpena, ale příznivci setrvání v ní převažovali. Paradoxně v táboře odpůrců odchodu z EU byl jak tehdejší premiér David Cameron, tak i jeho současná nástupkyně Mayová.

Jenže teď je všechno jinak a postavit se proti „rozhodnutí lidu“se podle pozorovatelů britské politické scény drtivá většina poslanců neodvažuje. Proto se neočekává, že by i případné potvrzení verdiktu na počátku prosince mohlo znamenat nějakou fatální překážku pro rozhodnutí vlády požádat o vystoupení z Unie. Může však prodloužit už tak dost oddalovaný začátek rozhovorů o vystoupení mezi Británií a EU, který Mayová zatím odsunula na březen příštího roku. Podle Lisabonské smlouvy musí pak jednání skončit do dvou let – na jaře 2019.

Šance na měkčí brexit?

Britská média v první reakci na rozsudek uváděla, že rozhodnutí soudu nebude mít asi vliv na samotný fakt odchodu Británie, ale může prostřednictvím parlamentu zaúkolovat vládu, aby nešla do „tvrdého brexitu“. Aby vyjednala s EU co nejtěsnější vztahy včetně setrvání v jednotném vnitřním trhu.

Je však otázka, zda to půjde zkombinovat s omezením migrace z EU, což je hlavní důvod brexitu. „Osobně si myslím, že současný kabinet ani setrvání ve vnitřním trhu Unie nechce a spokojí se s dohodou o volném obchodu,“komentuje vyjednávání europoslanec Pavel Telička (ANO), který je členem českého vládního výboru k brexitu. „My, jako Česko, bychom neměli z volné migrace do Británie dělat fetiš. Co nejbližší vztahy EU s Británií jsou důležité z mnoha důvodů, třeba i bezpečnostních,“dodává.