Fazole, petrolejka. Jak přežít s nouzovým balíčkem
I když spotřebovávaly nejméně energie, svítily bezkonkurenčně nejvíc a nejdéle. A to mě vrací k bateriím. Těch, stejně jako svíček mějte raději velkou zásobu. Také petrolejka byla k nezaplacení. Člověk by měl mít i tranzistorové rádio, aby mohl poslouchat zprávy i poté, co nepůjde internet a televize.
● Co se týče jídla –
Přimlouvám se za zásobu česneku, cibule a ideálně i brambor. Co se týče který jsme nafasovali: mnohé věci jsou praktické, jiné zbytečné. Určitě bych z něj brala sušené mléko, sušená vejce, sušené brambory a sypký zeleninový bujon. Zato takový cukr, rýži či ovesné vločky můžete nakoupit mnohem
v obyčejných baleních a pravidelně je obměňovat.
,je
které stačí jen ohřát, a ideálně i konzervu s rajčaty. Nepotřebují tak dlouho vařit a vydrží neotevřené také dost dlouho.
● Pro uklidnění, který by zasáhl celé Česko, A menší lokalitu bez energie jsou hasiči schopni rychle pomocí tzv. ostrovního systému dočasně připojit na náhradní zdroj.
Od neděle 24. srpna, kdy německý ministr vnitra Thomas de Maiziere doporučil Němcům, aby si vytvořili zásoby na horší časy, vyexpeduje švýcarsko-německá firma Sichersatt (v překladu něco jako „bezpečně sytý“) z Rielasingenu denně 100 balíků stravy pro nouzové situace. Celkový obrat producent nezveřejňuje. MF DNES jeden z balíků koupila. Balíky vypadají jako krabice zhruba litrových plechovek, které připomínají proviant pro vojáky. V jedné jsou fazole, v další rýže, čočka, sušené mléko, sušené vejce a jiné suroviny.
„Jsme tři vlastníci a náš švýcarský předseda představenstva býval velmi oceňovaný profesionální kuchař. Jídelníček proto sestavoval on na základě nutričních tabulek,“popsal zrod „nouzového jídla“pro MF DNES spolumajitel firmy Sichersatt Philip Nater.
Jde o docela velký byznys, když uvážíme, že firma nabízí třeba „rodinné balení“nouzové stravy pro čtyři lidi na měsíc za 950 eur, tedy skoro za 25 tisíc korun. Ještě třikrát dražší je „roční balík“.
Zajímavé je, že Sichersatt garantuje trvanlivost zboží až do roku 2026. Nepoužívá však žádné speciální konzervanty, jediným jejím „know-how“je „vakuovací přístroj“, který plní plechovky jídlem. „Ale když se to dobře skladuje, vydrží jídlo ještě mnohem déle než deset let,“dodal Nater.
Marketingově firma prodává své produkty jako „nejlepší možné pojištění“pro případy, kdy by se zhroutily všechny trhy a měny. Zkrátka jídlo ve sklepě je největší jistota. Samozřejmě že Sichersatt není jediný, který se tomuto oboru podnikání věnuje. Jiná firma Not–Vorrat má ještě širší sortiment a kromě kebabu či hamburgeru v plechovce nabízí celou „krabičku poslední záchrany“za 250 eur, je zde i vařič a solární rádio.
Příručka pro ruskou invazi
„Nakupovací horečka“začala v Německu v půlce srpna, když deník Frankfurter Allgemeine Zeitung získal nový devětašedesátistránkový plán civilní obrany spolkové vlády pro případ války ještě před jeho projednáním.
Nešlo tam jen o zmíněné zásoby na deset dní, ale člověk by měl mít i topivo, záložní baterie či teplé deky. Německá vláda dál například plánuje zpevnit konstrukci některých budov či zřídit „dekontaminační centra“pro případ biologického útoku.
Načasování však nebylo úplně nejšťastnější, protože „příprava na válku“, o které německá vláda přemýšlela poměrně dlouho, byla představena po několika teroristických útocích na německé půdě a během migrační vlny, takže si to lidé spojili a brali to Čeští experti se neshodnou na tom, jak dlouho by reálně mohla trvat krize, při které by se musela rodina o sebe postarat sama bez pomoci státu.
Deset dní z německého doporučení většinou považují za příliš dlouhou dobu. Potenciální kolaps odhadují na dva až tři dny, což je ale zase doba, kterou vám většinou pokryjí i běžné zásoby v chladničce. Je také téměř vyloučeno, že blackout by nastal na území celého státu, ale spíše v nějaké menší lokalitě.
Přesto se diskuse o připravenosti lidí na nouzové situace rozbíhá i v České republice. Přispívá k ní třeba předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která se o tom zmínila v několika novinových rozhovorech. Drábová opakuje, že Češi moc připravení nejsou. „Minimum je být připraven na prvních zhruba 48 hodin,“říká Drábová.
Česko jde cestou evakuace
V Česku však zatím nehrozí, že by vláda doporučovala lidem schraňovat zásoby, deky a baterky na určitý počet dní. „Ministerstvo vnitra dokončuje audit národní bezpečnosti, V nouzovém balíčku (NB) za cca 7 tisíc korun od firmy Sichersatt, který MF DNES testovala, bylo: (900 g, tj. na výrobu 7,2 litru), (1 600 g, v našem balíku zaměněna za fazole),
(1 400 g), (1 600 g), g), (1 800 g), (1 200 g),
(800 g), (900 g), (1 000 g), g, na výrobu 13 litrů polévky), (2 x 200 g, náhrada 30 vajec). (1 600 (260 ● k snídani zbytek chleba a rohlíky, k obědu rajská omáčka a houbová omáčka (zbytky z lednice, zahuštěno sušeným mlékem z NB) ● müsli z plechovky se nepovedlo; kapr a brambor (ze zbytků) plus nastavený jogurt; chleba z mouky z NB ● sušená vajíčka z NB se nepovedla; těstoviny z NB k obědu, k večeři švestkový koláč (pečeno z mouky z NB, švestky ze sadu) a fazolová polévka z NB ● k snídani káva a koláč, houbová polévka, fazole z NB s cibulí, muffiny z moukyzNB ● vdolky z mouky z NB, bramborové placky za pomoci NB ● dýňová polévka z domácí dýně, těstoviny z NB ● test instantní SOS směsi z NB, nechutnalo, odjezd do Prahy
jako něco, co bezprostředně hrozí. „Němci připravovali koncepci pro případ radikálního ohrožení státu a destrukce společnosti – něco, co s největší pravděpodobností nikdy nenastane,“vysvětluje ředitel odboru ochrany obyvatelstva českého Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós.
Připomíná, že bez většího rozruchu napříč Evropou nedávno v Pobaltí rozdistribuovali už čtvrté aktualizované vydání příručky, jak se má občan chovat při ruské invazi, včetně návodů pro přežití v přírodě. který má vyhodnotit nové hrozby,“odpověděl stroze mluvčí vlády Martin Ayrer. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) také už dříve v MF DNES řekl, že „je určitě nutné zvýšit povědomí o branné připravenosti a výchově“.
V České republice má na starosti civilní obranu a přípravu obyvatelstva Hasičský záchranný sbor a přípravu na válku ministerstvo obrany. Hasiči mimochodem zpracovávají krizové plány na 22 základních druhů různých „katastrof“.
„Česko jde ale trochu jinou cestou než Němci. My se snažíme udělat vše pro to, aby k situaci, kdy by člověk zůstal několik dní bez pomoci, nedošlo. Spíše bychom nařídili evakuaci,“říká Daniel Miklós, ředitel odboru ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru. Z toho vyplývá, že člověk by si měl umět sbalit takzvané evakuační zavazadlo. Avšak rozhodně to neznamená, že by lidé měli mít sbalený batoh ve skříni. Spíše by měli vědět, kam sáhnout pro věci, když budou muset spěšně odejít třeba po vyhlášení třetího povodňového stupně.
Naostro připravenost obyvatel prověřily několikrát povodně. Na blackout cvičil v roce 2014 pražský magistrát.