Sudety zítřka zahalí náš temný betonový stín

MF DNES - - NÁZORY -

Korzuji-li historickými centry svých domovských severočeských měst, Jablonce nad Nisou a Liberce, sílí ve mně přesvědčení, že musí existovat software, který se strojovou důsledností navrhuje co nejjalovější obchodní domy. Aktuálně jeho služeb patrně využívají v Jablonci.

V sousedství secesního divadla a novorenesanční hlavní pošty tady budují kvádr ignorující jakákoli měřítka. Jakožto lačný konzument pochopitelně vítám, že si konečně i v mém rodném městě poručím u Kolonela z Kentucky vědro pikantních kuřecích stehýnek. Ale jinak je to smutek.

Domy bez charakteru

Nejde jen o masu zdiva vyhnanou do nelidských rozměrů. Zarážející je architektonická prostoduchost. Zaměnitelnost, již lze opatřit nespočetnými přívlastky: unylá, průměrná, bezcharakterní. Dům jistě nebude vyloženě ošklivý, jen nesympatický, neambiciózní. Prázdný, navzdory regálům přetékajícím zbožím. Jakožto jeho budoucí zákazník jsem už dnes unaven, jen se na něj podívám.

Na věci je podivuhodná i nepoučitelnost patřičných orgánů. Stačí totiž v Jablonci sednout na tramvaj a za slabou půlhodinku jste v centru Liberce. A to je odstrašující příklad. Před šesti lety dokončené Forum a o sezonu starší Plaza. Rovnocenní soupeři na poli neúcty k okolí, přemrštěnosti, nenápaditosti. A hlavně nefunkčnosti.

Plaza, dorážející na majestátní radnici, je poloprázdná už od otevření. Forum, jež dusivě zalehlo dolní střed krajské metropole, ji v tomto směru cvalem dohání. Zadní trakt vylidněn, výlohy zaslepené. Zmar zvolna vstupuje i do hlavní pasáže. Paradoxním příkladem tohoto fiaska budiž supermarket Tesco, srdce Fora. Klaustrofobně stísněný prostor obklíčený bující pustinou. Místo, kde si zákazníci okopávají kotníky v titěrných uličkách a mlčky běsní v desetiminutových frontách u pokladen. Nervy devastující zážitek, který nevykompenzuje žádná z výhod Clubcard.

Liberec si nechal umrtvit centrum banálními budovami, které selhávají ve svém základním poslání. A v Jablonci se nyní rozhodli příklad sousedů následovat. Motivace je jasná. Což využijme jako můstek k dějinné paralele.

Peníze byly v Liberci ústředním tématem i před sto roky. A přesto tenkrát ve městě vznikly obchodní a polyfunkční stavby, k nimž dnes vzhlížejí studenti architektury. Neoklasicistní palác Nisa, funkcionalistické prodejny Baťa nebo Brouk a Babka či puristický Dunaj. Všechny se vyjímají na dohled nového Fora. A ten kontrast je otřesný. Tehdejší investoři, na rozdíl od těch dnešních, zjevně disponovali vědomím, že noblesa a s ní spojená dobrá pověst nejsou zadarmo. A vedle touhy po zisku měli i vkus, byť začasté nejistě vrávorající na vratkých pilířích snobismu.

Aby bylo jasno. Je mi známo, že proti novotám brojilo konzervativní občanstvo vždy. Tak jak to zde činím já. Kronika Liberce je podobných drobných vzpour plná. Intenzivní odpor ve své době, roku 1928, budil kupříkladu právě Dunaj. Mnoha tehdejším měšťanům se zdál příliš moderní, masivní, namyšlený. V současnosti je ceněn jako prvotřídní dobový dokument konstruktivismu.

Nevěřím, bohužel, že se za sto let najde někdo, kdo bude stejně velebit dnešní Forum, Plazu nebo jablonecký Central. Zatímco nám pradědové v Sudetech zanechali cihlovou vznešenost, my našim potomkům odkazujeme k úpadku odsouzenou tuctovost. Vrháme do budoucnosti bezohledný betonový stín.

Snad z něj naši pravnuci dokážou vystoupit.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.