Všichni muži Kremlu jsou prostě skvělí. Tedy ke čtení

MF DNES - - SCÉNA - Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES

Kde politicky stojí režisér Oliver Stone, jenž na karlovarském festivalu lobboval za „silné Rusko, silnou Čínu, silný Írán proti Americe“, je nasnadě. Ovšem obdivovatel Stalina či Castra býval i strhujícím vypravěčem, nejen nosičem plakátů jako ve Snowdenovi.

Jen ve stručnosti fakta: Edward Joseph Snowden, jenž pracoval pro americké bezpečnostní služby, vynesl tisku informace o jejich celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace. Ve Státech mu hrozí trest, žije v ruském azylu.

A jak jej vidí film? Jednoznačně hrdinsky až konfekčně, včetně modelové stavby, která se od konspiračního setkání s novináři vrací v jeho zpovědi zpátky v čase. Tedy k armádnímu

Alena Slezáková redaktorka MF DNES

Invazi do Československa roku 1968, pakt Molotov–Ribbentrop a jiné historické události bude Rusům vysvětlovat tým akademiků, podléhající tamní Bezpečnostní radě. Vedení země tak hodlá „čelit dezinformační kampani“, kterou podle jeho názoru vede proti Rusku Západ. Zprávu přinesl list Kommersant. Jeho dlouholetým válečným zpravodajem byl Michail Zygar, autor knihy Všichni muži Kremlu, kterou ve výborném překladu Libora Dvořáka vydalo nakladatelství Pistorius a Olšanská.

Svou „stručnou historii současného Ruska“, jak zní podtitul, postavil Zygar na rozhovorech s muži, kteří obklopují prezidenta Putina – z valné většiny z řad jeho bývalých spolupracovníků z KGB. A na faktech dokládá, jak se měnil od reformátora z 31. prosince 1999, kdy mu nemocný Boris Jelcin předal vládu nad zemí, v muže podléhajícího fikci, že jemu a Rusku kdekdo ubližuje.

Putin stále zrazovaný

Postupně jej v jeho očích zradili všichni – Obama, Sarkozy, Blair, Merkelová. Samozřejmě i ruští liberálové a střední třída. Přitom přece v prvním desetiletí své vlády zajistil lidem nesrovnatelně vyšší životní úroveň, než měli v chaotických 90. letech – jistě, hodně pomohly vysoké ceny nafty a plynu (ten lze použít i k vydírání sousedů). A „ruští občané vždy pociťují obzvláštní vděk a lásku k úředníkovi, který jim přiděluje peníze – dokonce i v případě, že si je sami poctivě vydělali“, konstatuje jízlivě Zygar. Rusové svého prezidenta milují, tedy až na ty zapšklé opozičníky a liberály, kteří nechápou hlubokou pravdu slov, jež pronesl Putin k americkému viceprezidentovi Bidenovi: „My nejsme vůbec takoví jako vy, my se vám jen podobáme. Ale v zásadě jsme docela výcviku, kde od pohledu střízlík skončil se zlomenýma nohama. Věta „Své vlasti můžete sloužit i jinde“jej dovede k CIA, kde tvrdí, že chce pomoci své zemi „zlepšit svět“, a dostane šanci, ač nedokončil ani střední školu a trpí epilepsií. Jeho novým bitevním polem se stává internet – film Snowdena beze stopy skromnosti líčí jako počítačového génia – a současně zažívá romanci s dívkou, která ho přesvědčuje, že „moje země má na rukou krev“. Podobně jej naleptává jeden z kolegů: „Jde jen o to, aby byl vojenský průmysl šťastný.“

Technologický cestopis

Filmu, který hovoří vesměs v proklamacích a jehož obrysy i (prozatímní) konec jsou všeobecně známy, skutečně nezbývá mnoho způsobů, jak vnější podobu zatraktivnit. Joseph Gordon-Levitt v titulní roli je spíše dojemný než průkazný, proti Muži na laně, jímž doslova protančil, jako by ztratil polovinu energie, což však plyne ze způsobu, jakým jeho hrdinu scénář pojímá. Věčný dětinský úžas – Kde ta klíčová slova hledáme? Všude?! – mu vnucuje rysy naivního šmudly zralého na vyhazov, jenž vstoupil do výzvědných služeb a pozdě si všiml, že to nejsou Rychlé šípy, takže mu zbývá jediná obrana: „Nejde mi o peníze ani slávu.“

Nad vodou snímek drží jednak motivy cestopisné, neboť zaměstnanec a poté externista Snowden operoval od Ženevy po Havaj, jednak jiní. Rusové se od Američanů nijak neliší pouze na první pohled. Vyznáváme úplně jiné hodnoty.“A kancléřce Merkelové suše vysvětlil: „U nás to jinak nejde: stačí krok stranou a je po všem, o moc přijdete.“

Dodatek: Rudý zákon

Jak si Putin a jeho pyramida věrných moc udržuje, ukazují Všichni muži Kremlu naprosto strhujícím způsobem. Kniha nabitá fakty, událostmi a portréty od Dmitrije Medveděva přes Borise Berezovského po patriarchu Kirilla objasňuje okolnosti čečenské války, sporu s Gruzií, anexe Krymu či rošády Putin–Medveděv kolem prezidentské funkce i potřebu získat na olympiádě v Soči nejvíc zlatých medailí. Nevyhýbá se ani líčení vzájemné řevnivosti některých mužů Kremlu snažících se udržet si vliv. Vše psáno věcně, prvky technologické. Je opravdu zajímavé sledovat, co všechno se dá zjistit třeba z obyčejného Facebooku spořádaného občana díky kruhu jeho virtuálních přátel, třebaže dneska už to ví kdejaký školák, o špičkových hackerech nemluvě.

Bohatýrská agitka

Naopak otravnou položku představují milostné scény, jejichž jazyk se prakticky neliší od diskusí s nadřízeným o bezpečnosti a svobodě či od heroického finále z Moskvy: „Povoláme mocné k odpovědnosti, nevzdáme se, nedáme se umlčet!“

Kdo čeká od Snowdena neznámá fakta, má smůlu. A divák, jenž si od špionážního zákulisí slibuje vzrušující podívanou, ať sáhne raději po bondovce: dostane se mu sice také morality, ale v zábavnějším podání. Ostatně agent 007 vypadá vedle filmového Snowdena jako prodejný cynik a obávaná CIA tu připomíná okresní firmu, jejíž IT oddělení zná jedinou radu – restartujte, takže přijmou každého, kdo rozezná computer od kompostu.

Především však Stoneův film trpí příznaky „jediné pravdy“. Bez pohledu druhé strany, jenž by oddanou ilustraci životopisného hesla zdramatizoval, zbude nastavovaná bohatýrská agitka. srozumitelně, přesvědčivě. Občas ironicky, nikdy urážlivě.

Zygar připomíná také normu, již roku 2012 přijal americký Kongres. Zakazuje vstup do Států osobám z Ruska podezřelým z porušování lidských práv a negativně poznamenala rusko-americké vztahy. Nese jméno právníka Sergeje Magnitského, který odhalil korupční ruské praktiky a jehož umučili ve vězení. Nedávno vyšla česky kniha amerického miliardáře Billa Browdera Rudý zákon, rovněž věnovaná poslednímu dvacetiletí ruské historie. Jako trpké doplnění Zygarova titulu ji lze doporučit všem, kteří se – obvykle marně – snaží pochopit, co se to v Rusku vlastně děje.

Všichni muži Kremlu

Foto: Film Europe

V bezpečnostních službách musel Snowden (Joseph Gordon-Levitt) projít testy důvěry.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie zachycuje schůzku v Kremlu v listopadu roku 1999, o měsíc později Jelcin předal Putinovi vládu nad zemí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.