28

MF DNES - - EKONOMIKA - Analýza Martin Petříček redaktor MF DNES

Na den přesně před třemi lety začala Česká národní banka brojit proti posilování domácí měny. Její kurz se za tu dobu neodlepil od 27 korun za euro. Co intervence, na něž centrální banka zatím vynaložila odhadem téměř 750 miliard, české ekonomice přinesly?

Na první pohled jí pomohly. Nebýt slabší koruny, přišel by vývoz podle Asociace exportérů nejméně o 610 miliard korun. „Kdyby koruna bývala posilovala, čeští vývozci by zboží a služeb vyvezli méně,“ shrnuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Přestože se exportéři museli mnohdy o výhodu slabší koruny rozdělit se svými odběrateli, umožnil tento „polštář“navýšit investice či mzdy nebo najmout nové zaměstnance. To se odráží prakticky ve všech zveřejňovaných statistikách – Česko nyní například hlásí nejvíce zaměstnaných v historii.

Nelze to však přičítat výhradně slabé koruně. „Je to jen část příběhu. Kdyby nebyl zájem o české produkty v zahraničí, ani dvojnásobné oslabení koruny by český vývoz nezvedlo. Slabší koruna úspěchu jen pomohla, ale sama se o něj nepostará,“upozorňuje Horská.

Oslabení měny nejvíce prospělo vývozcům, kteří nejsou příliš závislí na dovozu materiálů a polotovarů ze zahraničí.

Data o národních účtech za poslední tři roky podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče naznačují, kterým odvětvím se díky intervencím dařilo. „Přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu vzrostla celkem o úctyhodných 21 procent. Naopak, peněžnictví a pojišťovnictví vykázalo za dané období pokles přidané hodnoty o více než čtyři procenta,“říká Jáč.

„Automobilový a elektrotechnický průmysl, které tvoří zhruba dvě pětiny našeho vývozu, ale nemohly využít v plné síle efekt slabé koruny, protože právě tyto obory jsou obecně dovozně náročné. Potřebují mnoho materiálu a součástek z dovozu,“vysvětluje Horská.

Na druhou stranu, intervence přišly ve vhodnou dobu. Na jejich počátku totiž nastal prudký propad cen surovin, které zdražení dovozů kvůli kurzu částečně kompenzovalo. Kdyby to bylo naopak, vývozci by tolik nejásali.

Ačkoliv o krátkodobých přínosech intervencí pro ekonomiku nikdo příliš nepochybuje, v delším období už to tak jednoznačně nevychází. „Teď si říkáme, jak krásně export roste. Ale dlouhodobě to není účelné a všechno zaplatíme zpět. Slabší kurz není dlouhodobě výhoda, znamená taky dražší dovoz technologií, tedy třeba pomalejší robotizaci,“upozorňuje například ekonom Aleš Michl.

Ve chvíli, kdy ekonomika roste, je podle něj třeba žádat rychlý konec

Ekonomice devizové intervence pomohly .Na výhodě slabé měny ale dlouhodobě nemůže stát.

intervencí. „Čím dřív, tím lépe. Jinak budou rizika neúměrně narůstat,“říká.

Jenže proč tlačit na konec umělého oslabování koruny, když současná situace prospívá i státní pokladně. Spekulanti dnes díky záporným úrokům fakticky ministru financí Andreji Babišovi platí desítky milionů za to, že mohou státu půjčit své peníze.

Věří, že se jim to vyplatí – až ČNB kurz pustí, na jeho pohybech vydělají. Na trhu je navíc díky intervencím

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.