Klíčové role žen Od kojné po písařku
Ženy v západní společnosti dnes mohou pracovat prakticky v jakémkoliv oboru, a i když stále ještě musíme překonávat řadu bariér, ve srovnání se středověkem se máme královsky.
Mezi slavné ženy tehdejší doby patřila i italská spisovatelka Christine de Pisan, která se odmalička pohybovala v nejvyšších společenských kruzích. Její otec působil jako lékař a astrolog na dvoře francouzského krále Karla V. Christine de Pisan se vdala za královského tajemníka, a ačkoliv rané mládí prožila v přepychu, po králově smrti roku 1380 a později ještě více po úmrtí manžela byla velmi chudá.
Začala se tedy živit jako písařka na královském dvoře. Její lyrické skladby si získaly značnou oblibu, a tak se ocitla opět ve společensky vážené pozici. Sepsala také politické, filozofické a vojenské spisy.
Christine de Pisan bychom dnešní terminologií mohli označit za středověkou feministku. Jako intelektuálka své doby, jejíž slovo bylo na rozdíl od většiny jiných dam slyšet, bojovala za větší práva žen ve společnosti a za jejich působení v literatuře.
jehla v rukou mužů
Kuchyním slavných restaurací dnes dominují převážně muži a stejně tak tomu bylo i ve středověku. Královská jídla obvykle připravovali právě muži a na dvoře nechyběli ani třeba jako krejčí. To bylo jejich další výsadou. „Ženy spíš vyšívaly, zdobily či v nižších vrstvách oděvy spravovaly. Vše se samozřejmě šilo ručně. Krejčířský cech byl jeden z nejstarších a jsou o něm první zmínky už v roce 1318,“říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Zatímco ženy z nižších vrstev pečovaly hlavně o domácnost, rodily a staraly se o děti, na královském dvoře něco takového často neplatilo. „Děti byly velice brzy odesílány kvůli výchově na jiné dvory, některé byly případně izolovány, aby nebyly příčinou mocenských zvratů. A byly také využívány pro následnické a vůbec majetkové vztahy formou dětských sňatků,“upřesňuje Helena Koenigsmarková.
Urozené ženy a jejich dvorní dámy obvykle vyšívaly a také se věnovaly kultuře – zpěvu a hudbě, předčítaly si při ručních pracích, hrálo se i divadlo. „Dívky se v té době učily číst a psát stejně jako chlapci, mnohé se pak snažily o vyšší vzdělání, ale zakládané univerzity ženy nepřipouštěly k dalšímu studiu,“říká Helena Koenigsmarková. Na to si musely počkat ještě pár staletí. ●