Lafata musí doplatit na dani milion

Známý fotbalista podle soudu dlužil státu na daních z příjmů. Stejně jako tisíce sportovců

MF DNES - - FRONT PAGE - Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Jde o první rozsudek, který podpořil rozhodnutí finančních úřadů. Ty loni zkontrolovaly daňová přiznání profesionálních fotbalistů a hokejistů a zjistily, že se v kolektivních sportech obchází daňové zákony.

Verdikt se dotýká stovek až tisíců dalších profesionálních sportovců, kteří pro kluby pracují na živnostenský list.

Útočník pražské Sparty David Lafata zaplatil v letech 2011 až 2013 na daních z příjmů 1,185 milionu korun. Podle finančního úřadu však musí včetně penále zaplatit o milion víc – tedy 2,185 milionu korun.

Rozhodnutí, které v září potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích, má MF DNES k dispozici.

Lafata: „Je to dost peněz“

Na soud se fotbalista obrátil poté, co s odvoláním proti doměření daně neuspěl u Odvolacího finančního ředitelství. Soud však jeho žalobu zamítl jako nedůvodnou.

„Je to dost peněz,“připouští Lafata. Za tři roky, které úřad kontroloval, si v Jablonci a ve Spartě vydělal celkem 16,6 milionu korun hrubého. Na základě údajů z rozsudku částku vypočítal daňový expert Pro Factum Consulting Petr Frisch. Daň i penále musel Lafata doplatit ještě před začátkem soudního sporu. Peníze chce zpátky, a proto prostřednictvím svého daňového poradce podal proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. To je poslední možnost, jak rozhodnutí zvrátit.

Co vlastně provedl? Danil jako živnostník, ale měl danit jako svobodné povolání. Díky štědrým výdajovým paušálům, které umožňují živnostníkům výrazně snížit základ daně, tak ušetřil – skoro milion na daních a další peníze na pojistném.

Jenže podle výkladu finančního úřadu nejsou hráči kolektivních sportů živnostníci – mimo jiné proto, že nesplňují znak samostatnosti – jsou závislí na svých klubech. Tento výklad se týká stovek až tisíců profesionálních sportovců v Česku, používání výhodnějšího paušálu je totiž široce rozšířené.

Sportovec jako zaměstnanec?

Finanční úřady loni udělaly zátah na hráče fotbalu, hokeje, volejbalu a basketbalu a daně jim doměřily. Podle mluvčí finanční správy Petry Petlachové eviduje Odvolací finanční ředitelství 21 odvolání. Jména nezveřejnilo. „Máme v procesu jednu soudní žalobu a jednu kontrolu správce daně, týká se hráčů v první fotbalové lize,“říká František Francírek, společník daňově-účetní firmy Locke a Hobbes.

Debata, zda mohou sportovci pracovat pro kluby jako „dodavatelé“, nebo by měli být dokonce zaměstnanci, se vede již několik let. Druhá varianta by pro kluby byla kvůli pojistnému výrazně dražší, pokud by hráči nebyli ochotni přistoupit na nižší odměny, což samozřejmě nechtějí. Navíc je k tomu nikdo nenutí, i Nejvyšší správní soud před čtyřmi lety uznal, že tento typ povolání je tak specifický, že se nedá napasovat na zákoník práce. Ministerstvo školství chce věc ošetřit v připravovaném zákoně o sportu.

„Bude obsahovat profesionální smlouvu jako smluvní typ,“říká daňová expertka a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, která na zákoně spolupracuje.

Kolik budou podle nového zákona o sportu platit sportovci na daních, to budou muset rozhodnout politici. Paragrafované znění zákona, který zatím vzniká bez účasti ostatních resortů, přislíbila ministryně školství Kateřina Valachová předložit k diskusi do konce roku.

Jasně nastavit vztah mezi sportovcem a klubem požaduje rovněž Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). „UEFA se snaží nastavit minimální standardy, které by se promítly do každé smlouvy s fotbalistou,“říká Ondřej Novák z advokátní kanceláře KŠD Legal, která zastupuje i sportovce.

Úpravu by uvítaly rovněž jednotlivé kluby. „Mohlo by dojít k úpravám ve věcech, v nichž momentálně panuje určitá právní nejistota,“prohlašuje Ondřej Kasík, mluvčí klubu Sparta Praha, za který hraje právě David Lafata. K jeho daním se vyjadřovat nechce. „Jde o osobní záležitosti našich hráčů,“dodává.

Do přípravy zákona by ráda mluvila i Česká asociace fotbalových hráčů (ČAFH), která funguje jako jakési fotbalové odbory. Usiluje o vyšší platy a lepší právní ochranu hráčů v rámci jejich práce pro klub. „Na téma rovná práva pro fotbalisty bychom chtěli diskutovat s ministrem pro lidská práva. Kdyby byli hráči v České republice zaměstnanci, tohle by se stát nemohlo,“komentuje případy daňových doměrek Markéta Haindlová, předsedkyně ČAFH.

Poraď si sám

Než zákon vznikne, budou si muset sportovci poradit sami. Výhodné výdajové paušály, jaké se donedávna hojně používaly pro živnostníky, i o něco méně výhodné paušály pro svobodná povolání, kam finanční úřady hráče kolektivních sportů řadí, od roku 2013 ztratily kouzlo.

Zejména pro sportovce s více než dvoumilionovými příjmy ročně. To je totiž strop, od kterého si lze výdaje paušálem odečítat. Mnohým z nich se tak může vyplatit uplatňovat skutečné výdaje. Navíc kdo chce paušály používat, nesmí si uplatnit daňovou slevu na manželku a děti – jde řádově o desítky tisíc korun. Vysokopříjmových (100 tisíc měsíčně a víc) se také od roku 2013 týká solidární daň.

Podle daňového poradce Petra Frische z Pro Factum Consulting neexistuje jediné doporučení, jak by měl sportovec legálně danit, aby mu zůstalo co nejvíc peněz. „Záleží, zda může mít smlouvu na základě živnosti, nebo musí být svobodným povoláním. Záleží, kde hraje, zda hraje pro více klubů, zda pouze hraje nebo třeba i vykonává trenérskou nebo asistenční činnost, zda může například příjmy za reklamu převést na obchodní společnost, rodinnou nadaci nebo svěřenecký fond,“líčí možnosti.

Sportovcům s vysokými příjmy nicméně dnes poradci doporučují nevyužívat paušály, ale shromažďovat si faktury a od příjmů si odečítat skutečné výdaje.

„U vrcholových sportovců bude obvyklé, že tyto výdaje budou přesahovat strop pro výdajový paušál pro svobodná povolání,“říká Frisch. Může tam patřit úrazová pojistka, pokud si ji sportovec platí sám, zdravotní kontroly a regenerace, potravinové doplňky, tréninkové oblečení, vybavení domácí tělocvičny, automobil, pokud ho používá pro podnikatelskou činnost, náklady na právníky, manažera, daňového poradce.

Daně přitom nejsou to jediné, co David Lafata musel nebo bude muset doplatit. Protože v daňových přiznáních vykazoval nižší daňový základ, byly i odvody na zdravotní a sociální pojištění menší. Jelikož měl za tři roky zaplatit 1,9 milionu, dá se očekávat, že bude doplácet v řádu statisíců.

Stát si tak od sportovce z jeho příjmů stáhne skoro čtyři miliony na daních a pojistném. Dalších 3,3 milionu odešlo státu na DPH, kterou klub platí spolu s fakturou za Lafatovy služby. Stát si tak z práce vrcholového fotbalisty za tři roky přišel na 7,3 milionu, jemu zůstalo 16,6 milionu čistého.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.