Tenistky chtějí pátý triumf

Odolají-li jeho dívky francouzským dobyvatelkám, překoná fedcupový kapitán Petr Pála legendární Američanku Kingovou, Itala Barazzuttiho či Rusa Tarpiščeva.

MF DNES - - FRONT PAGE - Karel Knap reportér MF DNES ve Štrasburku

Hromové Ra-sí-ja zlověstně sílilo. Obecenstvo v mamutím Olympijském komplexu v Moskvě v listopadu 2011 hnalo Světlanu Kuzněcovovou proti Petře Kvitové, jako by šlo o vítězství ve Velké vlastenecké válce. Za stavu 0:3 ve třetím setu se český sen o zisku Fed Cupu po 23 letech měnil v přelud.

„Je to jen jeden brejk!“uklidňoval kapitán Petr Pála blonďatou levačku při výměně stran. Nepanikařil. Nezahlcoval ji radami. Ona si jeho větu stále pamatuje. I díky ní uvěřila, že bitvu na nepřátelském území ještě otočí. A vskutku! Ukradla zkušené Rusce příštích šest her a přiblížila tým k prvnímu ze čtyř triumfů ve fantastické pětiletce.

O víkendu mohou Kvitová a spol. vyhrát popáté. Zdolají-li ve strohé hale Rhenus Sport ve Štrasburku domácí Francouzky, učiní svého šéfa nejúspěšnějším kapitánem v dějinách soutěže.

Čtyřikrát vyhráli Pála, Rus Tarpiščev, Ital Barazzutti, Američanky Bernerová a Kingová a Španěl Lobato. Jedenačtyřicetiletý habán z Prahy může jít do trháku.

„Zaslechl jsem to, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Ve Fed Cupu není hlavní kapitán, ale hráčky. Vždycky mě nejvíc potěší, když vidím jejich radost,“prohlásil jako obvykle tiše a se vší skromností.

Holohlavý chlapík zvaný Pinďa není okázalý boss. Nevzteká se. Nepůsobí rozruch. Vděčně přiznává, že má báječné povolání. Ostatně zdá se, jako by se pro něj narodil.

Mág a jeho šachy

Jeho otec František Pála se na světovém žebříčku vyšplhal na 17. místo, později se stal trenérem a kapitánem daviscupového mužstva.

Synek Petr odmalička poslouchal, co se v zákulisí řeší. Sám se šikovně oháněl raketou, sbíral míčky při utkáních Lendla či Beckera. Potloukal se v okolí šatny a přál si jednou být jako táta.

„Vyrůstal jsem na tenise, chtěl jsem být kapitánem,“tvrdí. „Cítím se v tomhle prostředí přirozeně.“

Dříve zdatný deblista v roce 2008 skutečně nastoupil po Aleši Kodatovi a netušil, jak dlouho v této roli vydrží a jak úspěšný bude.

Češky se pod jeho vedením vyškrábaly do Světové skupiny, usídlily se v ní a začaly si ji podrobovat.

Dozrála skvělá generace okolo ranařky Kvitové. S jejími členkami si Pála vybudoval parádní vztahy.

„Ke každé z holek se chová jinak, a přitom ke všem hezky,“všiml si sportovní psycholog Michal Šafář, jenž Pálu považuje za klíčového muže zlaté party. „Nevystupuje arogantně, vytvořil atmosféru, do níž se všichni těší.“

Pála vyrůstal se starší sestrou Monikou a už v dětství se učil, jak vycházet s děvčaty. Téměř se nerozčiluje, krotí vášně, nerozkazuje, naslouchá, snaží se vyjít vstříc.

Kvitová po příletu z Číny v úterý ani ve středu ve Štrasburku netrénovala. Pála situaci nehrotil, nechal ji odpočinout. „Proč bych ji měl tlačit?“divil se.

Jestliže se mu některá z hráček nevejde do sestavy, zavolá jí a vysvětlí proč. „Kdyby mi jenom suše oznámil, že mě nebere, byla bych naštvaná,“líčí Barbora Strýcová.

Nepozvání dámy mrzí, leč přijmou ho. Pála si totiž vydobyl pověst mága, jenž umí poskládat družstvo podle soupeřek, povrchu i současné formy. Má cit pro nasazení pravého páru do rozhodující čtyřhry. „Ty jeho šachy už mu hodněkrát vyšly,“přikyvuje Kvitová.

Pála objíždí grandslamy a další větší turnaje. Sleduje Češky, ale i zahraniční tenistky. Zaplatil si internetové vysílání z WTA Tour, kde si najde i utkání na menších kurtech.

„Nemůžu přijet na Fed Cup a prohlásit: Tady mě máte! Tenis mám rád, moje práce mě baví,“říká.

Neopájí se vlastní slávou, nemá potíže zvládat své ego, a tak si volá s osobními trenéry nominovaných dívek, zve je na fedcupové týdny, přijímá od nich tipy. Večer pak klábosí u piva či vína.

Pomáhá mu servis společnosti Česká sportovní, jež se o tenisové reprezentace stará. Díky němu má k ruce lékaře Voráčka či fyzioterapeuta Pavla Koláře. „Zázemí máme super, i proto jsme tak silní,“tvrdí.

Loňské finále bylo na krev

Ani kliďas Pála není úplně stresuodolný. Kvitová na něm pozná, když se o něj s blížícím se pátečním losem pokouší nervozita. „Je takovej staženej! Vždycky mu říkám: To bude dobrý... I když mám často problémy sama se sebou.“

Má-li si Pála vzpomenout, kdy při Fed Cupu vnitřně trpěl, odpoví pohotově: „Těch chvílí bylo!“

Jmenuje loňské finále, v němž Češky v pražské O2 areně prohrávaly s Ruskami 1:2: „To bylo na krev!“

Vybaví si i moskevské klání Kvitové s Kuzněcovovou a stav 0:3 ve třetí sadě. „Je to jen jeden brejk,“povzbuzoval slečnu z Fulneku.

Možná tak zasáhl do tenisové historie. „To přece nebyla nějaká světoborná hláška!“ohradil se. Nebyla. Ale zabrala. Na lavičce není prostor pro sáhodlouhé taktické rozbory. Pála však dokáže zareagovat na vývoj utkání. Vycítí, co tenistka v danou chvíli potřebuje. Jak říká Karolína Plíšková: „On se Pinďa na toho kapitána prostě hodí!“

Šéfem i vsedě Petr Pála měl při semifinále Fed Cupu ve Švýcarsku zlomený malíček na noze, a tak dohlížel na trénink ze židle. Foto: Profimedia.cz

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.