Fanoušci Clintonové se bouří: Pryč s Trumpem!
Vítězství bílých, konzervativních a nespokojených křesťanů nad rasově a nábožensky různorodou skupinou spokojených liberálů. I tak lze podle analýz výsledků interpretovat zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem Spojených států.
Podrobnější pohled na data ukazuje, že Trump, jak už to u republikánů bývá, zvítězil mezi voliči s vyššími příjmy, Clintonovou podpořili spíše ti chudší. Paradoxem proto je, že Trumpovi voliči o sobě říkají, že jsou nespokojení se současnou finanční situací – jak tou vlastní, tak celé Ameriky.
Zvolení Trumpa se proto zdá být mimo jiné výsledkem boje americké střední třídy za zlepšení své finanční situace, která se v posledních letech zhoršila. Trumpovi voliči, podle svých slov pesimističtí vůči mezinárodnímu obchodu a migraci, svou volbu označili za projev touhy po změně dosavadního vývoje USA.
Naopak voliči Hillary Clintonové jsou se svým současným životem spíše spokojeni a označují se za liberály. Mezi nimi získala 84 procent hlasů a od toho se odvíjela její podpora také mezi dalšími vrstvami voličů. Na její stranu se jednoznačně přidali zástupci sexuálních menšin a také nejmladší generace Američanů. Nejsuverénnější bylo její vítězství u Afroameričanů, protože pouze osm procent z nich dalo svůj hlas Donaldu Trumpovi.
Trumpovy volební zisky u dalších menšin na druhou stranu ale mnohé překvapily. Hlavně u Hispánců, ty totiž mnozí před volbami označovali za hlavní zbraň Clintonové. Nakonec mezi nimi budoucí americký prezident získal téměř třicet procent všech hlasů. Zatímco na Trumpovu stranu se přiklonili křesťané, hlavně protestanti, Clintonovou volili zástupci všech ostatních náboženských skupin. Mezi židy například získala 71 procent hlasů.
Nejdůležitějšími tématy pro Trumpovy voliče byla migrace a terorismus, pro voliče Clintonové zahraniční politika a ekonomika.
Anna Barochová zvláštní zpravodajka iDnes.cz v USA
Nakonec to není Donald Trump, ale fanoušci Hillary Clintonové, kdo se odmítá smířit s výsledkem voleb.
Tisíce lidí protestovaly na různých místech Spojených států proti vítězství republikána Donalda Trumpa. Velká demonstrace se konala v New Yorku a také v kalifornském Oaklandu, kde protestující blokovali dopravu a pálili odpad.
V Chicagu se zhruba 1 800 lidí pokoušelo dostat k Trumpovu hotelu v centru města za volání hesel „Ne Trumpovi! Ne KKK (Ku-Klux-Klan)! Ne rasistickým USA“. Chicagská policie ale demonstrantům uzavřela přístupovou cestu k budově. Další demonstrace se konaly ve Filadelfii, Bostonu, Portlandu, Austinu i více než dvacítce dalších měst. V San Francisku už dříve protestovali studenti středních a vysokých škol.
Skandující Manhattan
Tisíce Newyorčanů v noci na čtvrtek obsadily ulice Manhattanu a vyjadřovaly svůj nesouhlas s volebními výsledky.
Protest začal na Union Square a dav se vydal vzhůru po Páté avenue směrem k Trump Tower. Na asi čtyři kilometry dlouhé trase se policie účastníky snažila vytlačit z ulic.
„Jste na křižovatce. Opusťte v klidu silnici a nebudou proti vám vznesená žádná obvinění. Vykliďte ulici a jděte na chodník,“apelovali policisté z megafonu na Herald Square u slavného obchodního domu Macy’s. Neúspěšně. Dav protékal mezi auty stojícími na dopravních tepnách města.
„Sjednocené nás nikdo neporazí“, „K čertu s Donaldem Trumpem“, „Není to můj prezident“či „Město je naše“, skandoval dav. Někteří řidiči troubili jako o život, další vystupovali a přidávali se k průvodu.
New York patří k tradičním baštám demokratů a většinu protestujících tvoří mladí lidé, ale rozhodně ne výlučně.
Poselství protestu je jasné. Lidé chtějí dát najevo, že nesouhlasí s výsledkem voleb. „Volili jsme pro změnu, ne pro něho a jeho politiku. On představuje všechno, s čím nesouhlasíme,“svěřuje se Ken Castinado. „Zvolili ho hlasy bohatých bílých mužů, ne naše,“dodává pohublý mladík v černé mikině.
Když oponuji s tím, že se volba odehrála demokraticky, dostává se mi několikrát stejné odpovědi – na tom nezáleží. „Podívejte se kolem, v ulicích je celé město,“říká dívka, která cestou protest vysílá živě na Facebooku. „Respektuji volby, ale zároveň respektuji právo na protest a to, že podle ústavy máme chránit jeden druhého, a to tímhle protestem děláme,“uvádí muž jménem Anderson.
Přestože jsou lidé rozčilení, většina nevěří, že by protesty mohly s výsledkem voleb něco udělat.