STUDNY NAČERNO

Co vám hrozí, pokud studnu hloubíte či prohlubujete nelegálně

MF DNES - - FRONT PAGE - Pavel Švec reportér MF DNES

Bohužel v některých místech se množství čerpané vody rychle blíží maximální kapacitě zdrojů.

Vmnoha částech Česka poslední roky vysychají staré studny, hladina podzemní vody kvůli suchým rokům klesá, a navíc neustále zdražuje voda z vodovodů. Stále více lidí si proto nechává u domku vybudovat novou či prohloubit stávající studnu. Přitom jde o hodně velký zářez do rodinného rozpočtu – klidně i 150 tisíc korun. Úředníci varují, že veliká část to dělá načerno.

MF DNES zmapovala místa, kde se lidé bojí o nedostatek vody nejvíce či kde se snaží být nezávislými na dodávkách vodohospodářských firem. Redakce se obrátila na magistráty a radnice sedmdesáti největších českých měst, vodoprávní úřady a na většinu ze sedmi stovek stavebních úřadů. Zároveň oslovila několik studnařských firem.

Milion studní a tisíce každý rok

Výsledek? Někde se trend za posledních pár let zvedl až o stovky procent. Na rozdíl od minulosti si jen minimum majitelů novostaveb nenechá vybudovat i studnu, ačkoliv jsou rovněž připojeni na obecní vodovod. Zkrátka nechtějí utrácet za kropení trávníku či napouštění bazénu. Studny si však pořizují i lidé, kteří se stěhují do svých chalup natrvalo. Studnařské firmy proto mají tolik práce, že klienty dokonce odmítají. Zájem je de facto výhradně o studny vrtané, a to třicet metrů hluboké.

Na českém území je podle odhadu ministerstva životního prostředí asi milion úředně zaevidovaných soukromých studní. Dalších několik tisíc jich každý rok přibude. „Rozhodně jsme zaznamenali citelný nárůst domácích studní. Jednak z důvodů rostoucí ceny vody, neboť s ní často hospodaří nadnárodní společnosti, zároveň historické studny s hloubkou od pěti do dvaceti metrů vysychají. Proto je tendence prohlubovat stávající studny nebo majitelé novostaveb žádají o nové povolení vrtu,“potvrzuje mluvčí strakonické radnice Markéta Bučoková.

V tomto jihočeském městě povolili jen za prvních devět měsíců tohoto roku sedmdesát nových vrtů. Ještě před třemi lety to bylo pět desítek ročně. „Z praxe mohu potvrdit, že za poslední tři roky se počet hloubených studní zvedl o dvě stě procent. Většinou je to z důvodu údržby zahrady, případně se hodně zhotovují u rekreačních staveb, kde městská voda není a lidé je čím dál častěji využívají k trvalému bydlení,“doplňuje Jindřich Tomáš, vedoucí stavebního úřadu Štěnovic u Plzně.

Většina je budována načerno

Ve srovnání s lety minulými dynamičtěji narůstají počty studní i v Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Pardubicích, Jihlavě, Písku, Kopřivnici, Desné či Hlinsku. „Dnes se budují i v místech, kde je vodovod, a setkáváme se i s případy, kdy stávající kopané studny lidé ruší a zřizují vrtané. Rovněž i v místech, kde je vodovod,“potvrzuje úřednice z Nového Knína Iveta Červená.

Nárůst potvrzují i firmy, které studny hloubí. Odhadem mají o třetinu více zakázek jen v porovnání s loňským rokem, a tak se zvyšuje i cena. „Pokud bychom dali nízkou cenu, tak bychom měli neskutečné množství práce. Pomalu už nejsme ani schopni uspokojit všechny zákazníky,“říká zástupce firmy Vodovrty Bedřich Veselý.

Na druhou stranu někteří úředníci odhadují, že více než polovina studní se dnes buduje bez vědomí úřadů, ačkoliv za to hrozí až padesátitisícová pokuta.

„O povolení určitě nežádají všichni, co si nechávají vyvrtat studnu. Podle našich zkušeností je určitě reálně vybudovaných studní každoročně více než těch, které oficiálně povolíme,“připouští mluvčí Třebíče Irini Martakidisová.

„Z naší praxe se domníváme, že přibližně šedesát procent studní v dnešní době vzniká načerno a ještě stále je dost těch historických, které nejsou dosud oficiálně podchyceny,“ přidává zkušenosti Dana Smolová z odboru životního prostředí městského úřadu ve Veselí nad Moravou. „Pokud mají majitelé své domy napojeny na veřejný vodovod, berou studnu jen jako doplněk na zalévání zahrady a tak k ní i přistupují. Mají za to, že v tomto případě je procedura kolaudace zbytečná. Přitom sousedské spory kvůli studnám jsou jedny z nejčastějších,“doplňuje.

Dle oslovených úředníků lze navíc předpokládat, že trend budování soukromých studní se v následujících letech ještě zrychlí. To kvůli tomu, že poroste cena vody, která se často promítá jen do zisků vodohospodářských společností. Obvykle zahraničních.

Zároveň se vláda chystá zvýšit těmto firmám poplatek za čerpání obecně kvalitnější podzemní vody. Připravovanou změnu zákona ovšem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) před krajskými volbami raději narychlo stáhl. Nechtěl, aby se stala obětí předvolebního boje.

Zpoplatnit? Nevyplatilo by se to

Ačkoliv množství vody čerpané českými domácnostmi z podzemí je v porovnání s odběry velkých průmyslových podniků či vodohospodářských firem stále ještě nesrovnatelné, někde se obávají, že jim kvůli tomu zdroje vyschnou.

„Bohužel v některých místech se množství čerpané vody rychle blíží maximální kapacitě lokálních zdrojů, a lze tedy očekávat, že při současném nepříznivém stavu podzemních vod, může dojít k jejich krátkodobému, ale i dlouhodobějšímu vyčerpání,“míní vedoucí odboru životního prostředí v Otrokovicích Petr Zakopal.

I proto se již roky občas objevují názory, že by se měla zpoplatnit i voda ze studní pro drobné odběratele, jakými české domácnosti jsou.

Nicméně technicky to prý zatím není možné. Nevyplatilo by se to.

„Platí se jen poplatek za odebrané množství podzemní vody větší než šest tisíc metrů krychlových za kalendářní rok nebo pět set kubíků za měsíc,“říká Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství. „O snížení těchto limitů neuvažujeme. Rozšíření okruhu poplatníků by v porovnání s administrativními náklady na vybírání poplatku nepřineslo žádný efekt,“vysvětluje.

s přispěním Alžběty Šimkové

Foto: ČTK

Voda z hloubky Od klasického hloubení studní, se již ustupuje. Dnes jsou v „módě“studny vrtané. Pro jejich zhotovení se používají speciální vrtné soupravy (na snímku). Hloubka takového vrtu totiž obvykle dosahuje třiceti metrů. O studny je dnes takový zájem, že studnařské firmy nestíhají uspokojit poptávku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.