Renesance biometanu: chce ho Praha i Čepro
Biometan, tedy očištěný plyn z bioplynových stanic, který má totožné složení jako konveční zemní plyn, vyvolával v tuzemské energetice v posledních letech bouřlivé debaty. Přesto se v praxi doposud vůbec nevyužívá.
Přístup k látce se však postupně mění. Uvažuje o jejím využívání například město Praha. Magistrát ve své energetické koncepci počítá s výstavbou bioplynové stanice ve spalovně v Malešicích, která by zpracovávala kuchyňský odpad města a jejímž konečným produktem by byl biometan. Plyn by mohl vznikat také očištěním bioplynu z odpadních kalů čistírny odpadních vod na Císařském ostrově.
Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana v tuto chvíli probíhají intenzivní jednání, přičemž jasno o dalších plánech s biometanem by mělo být už v příštím týdnu.
Praha nicméně neplánuje pouštět plyn do plynárenské soustavy, jako je tomu ve Vídni. Látku chce raději využít jako alternativní palivo v dopravě. Podle propočtů města by biometan vyprodukovaný z pražských zbytků jídla vystačil na provoz 50 až 60 velkých popelářských vozidel. To je podle města ekonomicky výhodnější než výroba elektřiny a tepla, na něž se v současnosti mění biometan ve většině bioplynek.
Nejen hlavní město projevuje o biometan v poslední době zvýšený zájem. Státnímu podniku Čepro zodpovídajícímu za přepravu a skladování ropy by mohl pomoci naplnit povinný cíl využití biopaliv, k němuž se Česko zavázalo.
„V současné době jsme ve stadiu analýz, hledání potenciálních zdrojů a ekonomických propočtů. Jako dodavatelé přicházejí v úvahu zemědělské, vodohospodářské a odpady zpracující podniky,“uvedla mluvčí Čepra Lenka Svobodová.
Biometan vyvolal velké emoce před několika lety. Návrh, aby byl dotovaný podobně, jako je tomu u zelené elektřiny, označila šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková za pokus o miliardový tunel podobný fotovoltaickému boomu. Kritici varovali před nekontrolovaným vznikem bioplynek vyrábějících biometan, které neúměrně prodraží plyn.
Podle zastánců biometanu byly podobné obavy nesmyslné, rozpoutaná bouře však další rozvoj oboru zbrzdila a omezovala se pouze na oblast výzkumu, například v Ústavu chemických procesů Akademie věd.
„Až doposud biometan nikoho moc nezajímal. Ten, kdo z bioplynu udělal elektřinu – které máme nadbytek – a teplo, pro které většinou není využití, dostane tučnou dotaci na každou vyrobenou kilowatthodinu od státu. Ten, kdo z bioplynu dělá biometan, nedostane nic. Pochopitelně tedy všichni dělali kogeneraci,“říká Václav Marek ze zřizovatelů Nadačního fondu Česká hlava, který se podílel právě na projektu vývoje technologie výroby biometanu.