Adam Gebrian

MF DNES - - PRAHA -

málo. Bohužel platí rovnítko, že čím je to místo důležitější, tím je v horším stavu. To, jak vypadá Václavské náměstí, je ostuda. Z Malostranského náměstí sice zmizela auta, ale současný stav je docela katastrofa. Dalším příkladem je Letenské náměstí, kde uprostřed stojí jednopodlažní Billa. Kvůli tomu nikdo ani nevnímá, že jde o náměstí. Řada úprav veřejných prostor je udělaná tak, aby se tam lidé zdržovali co nejméně. Je pravda, že politická reprezentace se na kvalitu veřejného prostoru více zaměřila. V Institutu plánování a rozvoje vznikla kancelář veřejného prostoru, zatím se toho ale moc nestalo.

Co je tedy největším problémem města?

Kdysi jsem napsal text o tom, že Praha není město pro život, ale na dívání. Když vidím ty úpravy, tak na mě křičí: Přijď sem, podívej se a zase běž. Například pražské parky. Spočítejte si, kolik je tam míst, kam se dá jít třeba na toaletu, a porovnejte to s parky v Londýně a jejich vybaveností. Londýnské parky vám umožní plnohodnotný celodenní pobyt. Pražské ne. Jen se podívat a jít. Ještě větším problémem je ale to, že Praha dělá málo veřejných architektonických soutěží.

Znám jediné místo, kde by měla nová radnice hlavního města být. Na Staroměstském náměstí.

To je také aktuální téma. Některým lidem vadí, že na část stanic metra D není vypsána architektonická soutěž. Oproti tomu třeba Praha 7 sklidila pochvalu za soutěž na novou radnici.

Ano, jsou tu dobré i špatné příklady, ale celkově si myslím, že je ve vypisování soutěží Praha aktivní velmi málo. Neměly by se dělat jen na obrovské projekty, ale i na relativně malé věci. Neznamená to, že musíte nutně stavět Národní knihovnu, abyste mohli vypsat architektonickou soutěž.

Nemůže to být tak, že jsou soutěže pro město nebo městské části příliš náročné, a proto od nich raději upustí?

Soutěže jsou určitě náročnější organizačně i finančně. A jsou i poměrně riskantní. Ale přesto si myslím, že má velký smysl je dělat. Nejen kvůli výsledku, ale i proto, že podpoříte místní mladé architekty.

Vraťme se ještě k metru D. Považujete

Architekt a propagátor architektury Adam Gebrian se narodil v roce 1979. V roce 2006 absolvoval studoval na

postgraduálně Ve svém internetovém pořadu se zabývá především architekturou ve veřejném prostoru. V roce 2015

Mezi jeho nejoblíbenější místa v Praze patří Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, Mánes nebo palác U Stýblů.

návrhy podoby jeho stanic za kvalitní?

Tady se, myslím, dotýkáme toho nejpodstatnějšího. Metro D nějak vznikne, nebude moc dobré, ale naprosté většině lidí to nebude vadit. A to je celý problém. Máme příliš malé nároky na kvalitu veřejného prostoru. Setkávám se s názory lidí v diskusích, kteří říkají: Mně je jedno, jak to vypadá, hlavně ať už to jezdí. A politici to vnímají a podle toho se chovají. Je potřeba si uvědomit, že nakonec si lidé stejně pamatují kvalitu déle než cenu. Nikdo neví, kolik stálo Národní divadlo, ale všichni ho považují za kvalitní stavbu.

Znamená to, že lidé o architekturu nemají zájem?

Tak skeptický bych být nechtěl. Zájem určitě mají. Začal jsem to sledovat asi před deseti lety a od té doby se zájem lidí určitě výrazně posunul k lepšímu. Všímají si prostoru kolem sebe, píší dopisy. Pak ale musí nastat fáze, kdy lidé, kteří o něčem rozhodují, to začnou vnímat. Veřejnost musí vidět, že ta aktivita není bezcenná. Mně by se například docela líbilo, kdyby Praha občas něco koupila. Diskutuje se o tom, že se bude zastavovat bývalý tréninkový stadion Sparty Praha kvůli tomu, že se tam kvůli výdechům z Blanky nedá trénovat. A Praha se snaží moderovat, co by tam mělo vzniknout. Mně by připadalo lepší, kdyby to koupil magistrát a díky tomu místu třeba propojil Stromovku a Letnou. To soukromý developer nikdy neudělá. Taková má být role města. Mělo by občas udělat viditelný projekt, který pro soukromníka nebude nikdy výhodný. A nemá to být jen dopravní infrastruktura.

Chybí podle vás Praze moderní architektura?

Byl bych rád, kdyby v Praze nové věci vznikaly a zároveň kdyby to lidé brali jako něco normálního. Na druhou stranu, myslím, že Praha potřebuje mnohem více něco jiného než moderní budovy. Bylo by například dobře, kdyby byla v lepším stavu Vltava a prostory kolem ní. Uvedu příklad. Na břehu Vltavy stojí budova Úřadu vlády. Ale vstupuje se do ní směrem od silnice a od Vltavy ji zakrývá plot. Architekti Jakub Chuchlík a Ida Chuchlíková udělali kdysi skvělý projekt Vláda opačně, který navrhoval, aby od břehu řeky k budově vlády vznikl otevřený park. Bohužel se tak nestalo a břeh je v žalostném stavu. Je smutné, že stát ani město neslouží jako dobrá reference. Pokud město vlastní desítky zanedbaných budov, nemůže tlačit na soukromníky, aby stavěli kvalitnější domy.

Magistrát nyní řeší, kam umístit své nové sídlo. Nedávno přibylo do výčtu míst i Vítězné náměstí. Měla by se jeho část zastavět?

Na Vítězném náměstí by se stavět určitě mělo, ale podle mě by tam měla stát univerzitní budova, ne magistrátní. Radnice by měla zůstat v centru, tedy v Praze 1. A já znám jediné místo, kde by měla být, a to na Staroměstském náměstí, tam, kde vždycky byla. Jen musí mít někdo sílu to prosadit.

V současné době panuje postoj, že by se Praha neměla rozšiřovat, ale zahušťovat. Například zástavbou v brownfieldech. Souhlasíte s tím?

Praha má obrovské vnitřní rezervy. A tím nemyslím, že by se měly zastavovat parky, a možná nakonec ani ty brownfieldy. Ale množství prázdných domů, které v Praze máme, není normální a trvale udržitelné. Ideální by bylo tyto domy znovu uvést v život, aby se v nich dalo bydlet nebo pracovat. Trpí tím hlavně Praha 1 a je to škoda. V centru by měli bydlet lidé. Od toho se odvíjí třeba i to, v jakém stavu je Václavské náměstí.

Václavské náměstí by se ale mělo postupně rekonstruovat.

To je pravda, ono to postupně půjde. Ale je neuvěřitelné, jak dlouho to trvá. Soutěž je z roku 2005, takže více než deset let je náměstí pořád stejné. A člověk, který to sleduje zvenčí, nerozumí tomu, co se tam vlastně děje. Ta věc je komplikovaná, byly tam neshody magistrátu a Prahy 1 a podobně, ale fascinuje mě, že se s tím stavem tak dlouho nic nedělalo. Teď to vypadá, že se začne dělat alespoň jedna půlka. Já to považuji za strašně důležité, protože pokud tak významná místa nejsou v dobrém stavu, vysílá to nějaký signál. Je potřeba dát najevo: Toto je pro nás důležité místo, my si ho vážíme a máme ho v pořádku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.