Domácí sirupy na celoroční léčení

MF DNES - - VELKÝ RÁDCE -

Vobchodě, kanceláři, škole i restauraci. Všude tam číhají viry vyhlížející svou další oběť. Právě toto období je typické pro první vlnu podzimních viróz, ty pak kulminují v lednu až březnu, kdy se obvykle objeví i chřipkové epidemie. V chladném počasí se totiž virům daří lépe než při letních vedrech, naše obranyschopnost pokulhává a navíc trávíme mnoho času v uzavřených a přetopených prostorách, kde se mohou viry skvěle vyřádit. Stačí stát v MHD metr a půl od člověka, který kýchne. Nebo sáhnout na kliku u dveří pár minut poté, co tu prošel někdo nemocný. Nezvaný host nejprve zdolá první překážku v podobě sliznice dýchacích cest a mandlí. Pak začíná souboj. Několik dní náš organismus na viry útočí, trápí ho a snaží se ho – třeba i pomocí kýchání – z těla vypudit. Viry se pak rozpadají , uzdravujeme se, některé buňky však zůstávají poškozené, proto se člověk cítí tak unavený. Po několika dnech by únava měla odeznít. Pokud se tedy jedná jen o klasické nachlazení, chřipka má obvykle mnohem horší průběh a v mnoha případech na ni navazuje bakteriální infekce, kterou doma již nevyléčíte. Při viróze by mělo stačit dodat tělu pořádnou „munici“, aby bylo na souboj s virem pořádně připraveno a mohlo se účinně a rychle bránit. Nejdůležitější ze všeho je poslouchat varovné signály svého těla. Začne-li vás škrábat v krku, štípat nos a pálit oči, nečekejte a začněte jednat. „Velmi důležitý je klid na lůžku v lehce vytopené místnosti, kde je zároveň pravidelně větráno. Doporučuji klid bez televize, rádia, počítače i mobilu. Velmi důležitý je spánek. Zahřát se, vypotit, usnout a spát do obnovy sil,“radí praktická lékařka Věra Budková. Zapomínat byste neměli ani na přísun vitaminů. Při nachlazení pomáhá zejména céčko. Pod ním si všichni představí hlavně citrusy, jenže ty vám při viróze příliš nepomohou. Obvyklá denní dávka vitaminu C je mezi 60 a 100 mg, doporučená dávka je 80 mg vitaminu C denně. V případě počínající virózy, při silné únavě nebo nachlazení jsou prospěšné vyšší dávky – 500 až 1 000 mg, jenže abyste například z citronu takovou dávku získali, museli byste jich sníst minimálně kilo denně. A to by zřejmě trpěly zase vaše zuby, protože kyselé škodí zubní sklovině. Mnohem výhodnější tedy bude, když se zaměříte na jiné zdroje „céčka“. Mezi ty nejbohatší patří šípky, které mají dokonce patnáctkrát více vitaminu C na sto gramů než oblíbené citrony. „Obecně se ví, že šípky, rakytník a černý rybíz mají nejvíce vitaminu C, zato citron není v tomto směru žád- Díky vysokému obsahu silic je tymián výborným dezinfekčním prostředkem. Obsahuje také třísloviny, organické kyseliny a hořčiny. Mezi nejčastější léčivé formy patří sirup, nou bombou. Obrovské množství vitaminu C má také kopřiva a prvosenka, dalším výborným tipem je paprika. Vitamin C také najdete všude tam, kde je krásně kyselo – například v kysaném zelí. Vyskytuje se ale i jinde, třeba v bramborách, brokolici, růžičkové kapustě či listové zelenině,“dodává doktorka Budková. Nachlazení dokáže zlepšit také selen a zinek, na jejichž spotřebu by lidé měli dohlížet celoročně, protože celkově posilují imunitní systém. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že lidé konzumují těchto látek podprůměrně, což výrazně zatěžuje organismus. Nejvíce selenu je obsaženo v některých druzích ořechů, nejbohatší jsou para ořechy. Vysoké množství najdete také ve vnitřnostech, rybách a mase mořských plodů. který můžete bez problémů dát i dětem. Na přípravu budete potřebovat 200 ml vody, 200 gramů cukru (může být i třtinový), lze ale užít i stejné množství medu, dále dvě až tři velké hrsti sušeného tymiánu. Nejprve rozpusťte ve vodě cukr či med a vařte asi 15 minut. Nechte trochu zchladnout, poté dejte do vody na celou noc bylinky. Ráno přelijte přes jemné plátno. Sirup se užívá zejména při vlhkém kašli.

Tento nevzhledně vypadající léčivý zázrak funguje sám o sobě v čaji. Když si z něj ale uděláte sirup, budete zásobeni pro případ nouze a nemusíte stále kupovat nový a nový. Na 250 ml potřebujete jeden velký kořen, jeden hrnek cukru a 250 ml vody. Labužníkům se doporučuje použít i hřebíček a mátu, které ze sirupu udělají skvělou pochoutku. Oloupaný zázvor nakrájejte na plátky a společně s cukrem vařte na mírném ohni alespoň hodinu. Kdo si vybral variantu s mátou a hřebíčkem, přidá již v této fázi. Až trochu vychladne, přelijte jej do uzavíratelné sklenice, v lednici vám Zapomenout byste neměli ani na tradiční pomocníky, jako je zázvor, cibule, česnek a med. Zázvorový čaj s medem je nejen vitaminová bomba, ale také skvěle chutná. Dělejte si ho několikrát denně, člověk by však neměl přijmout víc jak pět gramů za den, hrozí pak nevolnost, žaludeční či střevní potíže. S bolestí v krku a nachlazením pomáhá také cibulový sirup. „Čerstvou oloupanou cibuli nakrájejte na půlcentimetrové plátky, skládejte do porcelánové nádoby a prokládejte moučkovým cukrem, shora zmáčkněte, abyste cibuli pořádně zatížili. Počkejte čtyři hodiny, než cibule pustí šťávu. Podáváme čtyřikrát denně jednu lžíci sirupu a dle mých zkušeností je za dva dny po kašli a potížích,“radí dále praktická lékařka. vydrží přes měsíc. Používejte několikrát denně po lžičkách. Můžete vyrobit i variantu za studena, která zanechá v zázvoru více prospěšných látek. K tomu budete potřebovat zázvor, tři citrony a med. Citrony omyjeme a oškrábeme, zázvor oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Do sklenice skládáme vrstvy zázvoru, citronu a poléváme medem. Sklenici uzavřeme a odstavíme na tři dny na nějaké chladnější místo, ale ne do lednice. Po uplynutí této doby slijeme zázvorový sirup, který se nám vytvořil.

Z bezu černého jsou výborné i čaje, sirup má ale ještě větší léčivou sílu. Při nemoci si jej dávejte po lžičkách i několikrát denně, případně si ho přidávejte do čaje. Budete

Cibule má silné dezinfekční účinky a obsahuje řadu důležitých vitaminů. Místo cukru lze použít i med. Sama lékařka si při nachlazení maže hrudník, hřbet rukou a kůži kolem kotníku tymiánem či alpou, případně jiným mentolovým krémem z lékárny. „Zároveň používám homeopatický lék Oscillococcinum, a to třikrát denně jednu tubu po dva až tři dny, je čistě přírodní a posiluje obranyschopnost organismu,“dodává ještě lékařka.

Při nachlazení je vhodné také zvýšit konzumaci česneku. Raději jej ale tepelně neupravujte, vařením ztrácí totiž svou sílu. A ta je skutečně k nezaplacení. Česnek totiž má antibakteriální, protiplísňové a antivirové účinky, je také považován za účinný imunitní stimulant.

Na ucpaný nos také působí vlažný slaný roztok. I když to není zrovna nejpříjemnější věc, splaskne díky tomu rychleji sliznice a celkově se lépe dýchá.

Zejména Moraváci pak k léčení virózy používají domácí slivovici. Jenže podle odborníků to není zrovna ta správná léčba.

„Představa, že alkohol zabije všechny viry a bakterie na povrchu sliznice nosohltanu, je bohužel mylná. Efekt je úplně opačný. Alkohol totiž oslabuje obranyschopnost zasažené sliznice, a tak se na ní vetřelcům daří mnohem lépe přežívat. Pokud vás navíc bolí v krku či máte rýmu, nemoc už bývá rozšířena po celém těle, jehož imunitu alkohol také snižuje.

Není od věci připomenout si, že některé viry jsou proti alkoholu velmi odolné. Jde například o rhinoviry, které způsobují rýmu. Alkohol tělo odvodňuje, a tak ztrácíme minerály a potřebnou tekutinu nejen teplotou, ale oslabujeme také detoxikační orgány – játra, ledviny a tlusté střevo. Nemoc se zhoršuje a prodlužuje,“dodává lékařka.

Při nachlazení není třeba odevzdat v lékárně půlku výplaty. Stačí prozkoumat domácí zásoby a vytáhnout nasušené bylinky. Nejlépe poslouží česnek, zázvor, vitamin C (ale v citronu ho moc není!) a echinacea.

Úlevu při nachlazení mohou přinést i bylinky. Jak už bylo zmíněno výše, když si uděláte čaj ze šípků, zvýšíte přísun vitaminu C, který v boji s nemocí pomůže. To ale zdaleka není všechno, léčivá síla bylinek je obrovská.

„Na kašel se používá sléz maurský, kdy je možno použít jak květ, tak list, dále divizna, lišejník islandský, kozlík lékařský, yzop lékařský, ostružiník, list podbělu a samozřejmě jitrocel a mateřídouška.

Opatrnosti je potřeba během užívání kozlíku, který se doporučuje také při nespavosti či neklidu a je možno si na něj časem vypěstovat závislost,“jmenuje bylinkářka Andrea Maya Jonášová z Benešova. Velmi oblíbený je také heřmánek, který se nepoužívá jen k inhalacím, ale pije se ve formě odvaru, protože má protizánětlivé účinky.

„A pokud se k nachlazení přidá také horečka, uvařte si určitě lipový čaj s medem. potřebovat 1 kilo plodů černého bezu, 500 gramů hnědého třtinového cukru, šťávu ze 3 citronů a 1 lžičku mleté skořice. Plody nejprve důkladně omyjte, otrhejte bobule, ponořte je do kastrolu tak, aby byly všechny pod vodou, a duste minimálně dvacet minut. Nechte trochu vychladnout, přidejte hnědý cukr, skořici i šťávu z citronů. Po zchladnutí lijte do vyvařených sklenic či lahví. Nikdy ale bobule černého bezu nejezte syrové, jsou jedovaté a způsobují nevolnost, křeče v břiše i zvracení.

Sirupy si můžete koupit i v lékárně. Tím, že si je vyrobíte doma, ale výrazně ušetříte a navíc budete přesně znát původ bylinek i složení léčivého lektvaru. Potřebovat budete bylinky, vodu a cukr nebo med.

Jitrocel je jedním z nejdůležitějších pomocníků při nachlazení a hlavně roste téměř všude. Na účinný sirup stačí tři plné hrsti čerstvého jitrocele a dva hrníčky cukru. Listy pokrájejte na malé kousky a skládejte do sklenice, udělejte jednu vrstvu, tu posypejte cukrem, pak druhou a zase použijte cukr. Takto pokračujte, dokud není sklenice plná. Po uzavření ji přendejte na deset dní na teplé místo. Cukr se rozpustí a z bylinky vytáhne potřebnou šťávu. Tekutinu slijte, listy vymačkejte a sirup skladujte v tmavší části chladničky. Pokud jej nespotřebujete, vydrží klidně několik měsíců. Místo cukru lze použít i med.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.