33

českých firem, jež zahraniční investoři nesplácejí. Teď hrozí další ztráty ze stavby elektrárny Adularya, kterou staví v Turecku ostravská skupina Vítkovice.

Dodavatel Adularye – dceřiná firma vítkovické skupiny Vítkovice Power Engineering – je v úpadku. Česká exportní už přihlásila do jejího insolvenčního řízení 15 miliard korun. Pokud projekt skutečně zkrachuje, v insolvenci se ČEB z této sumy vrátí jen zlomek.

Banka proto zvažuje, že nedostavěnou elektrárnu od Turků převezme a nechá ji dokončit státem ovládanou společností Škoda Praha, dceřinou firmu ČEZ. „Je to schůdná cesta, jak eliminovat riziko,“připouští jeden z bývalých manažerů ČEB, detailně obeznámený se situací. Současné vedení ČEB o záchranném plánu pro Adularyi nechce mluvit, včera jej odmítl komentovat i ministr průmyslu Jan Mládek. „Je to příliš čerstvá informace, nejsem příliš informován,“řekl.

Nejde však jen o Adularyi. Ve vládě se vede spor, jak změnit systém exportního financování tak, aby se zastavil propad banky a snížila rizika do budoucna. Nejde o nový úkol: poprvé se změnu v ČEB pokusil

korun je v ohrožení v České exportní bance. Stát by tuto sumu musel najít v rozpočtu. nastartovat už v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, když do banky poslal jako nového šéfa Tomáše Uvíru a zadal mu úkol zpracovat novou koncepci podpory exportu.

Za Uvíry objem špatných úvěrů ČEB převyšoval čtyři miliardy. Od té doby se dál zhoršoval. Změnu neprosadil ani Uvíra, ani další šéf Jiří Klumpar. Ředitelé se v bance střídají se změnami vlád, problém zůstává a dál kyne.

Poslední, kdo si na bance vylámal zuby, byl finančník Pavel Kysilka, jehož letos na jaře do čela dozorčí rady banky prosadil ministr financí Andrej Babiš.

Kysilka v září navrhl odvolání ředitele ČEB Karla Bureše, jehož měl podle jeho představ vystřídat současný šéf oddělení vymáhání pohledávek David Marek. Kromě toho chtěl, aby se banka stala dceřinou společností státní pojišťovny EGAP. Skončila by tak praxe, kdy dvě instituce zodpovědné za podporu exportu hájí každá svůj zájem a často jdou proti sobě.

Banka a pojišťovna měly také sjednotit svá oddělení vymáhání pohledávek, sladit strategii vůči problematickým obchodním případům a zlepšit řízení. Kysilka však s plány narazil u části koaličních politiků, především u ČSSD. To je podle informací MF DNES hlavní důvod, proč minulý týden rezignoval.

Babiš po Kysilkově odchodu nemá v dozorčí radě banky žádného zástupce. Kromě Kysilky chce na neobsazené místo v dozorčí radě posadit svého náměstka Petra Pavelka. Ani to se mu však asi nepovede, s jeho schválením má podle informací MF DNES problém ČNB. Pavelek totiž působil v odboru řízení státního dluhu ministerstva financí v době, kdy úřad uzavřel několik nevýhodných kontraktů s bankami. Pavelek podíl na údajných pochybeních popírá, otázkou však je, zda to ČNB uzná.

O Kysilkovu koncepci, na níž se podílel další člen dozorčí rady, ekonom Miroslav Zámečník, se ještě mezi politiky povede bitva. Podle informací MF DNES ji má projednávat vláda a rozhodnout se o ní má definitivně do konce roku.