Martin Petříček
redaktor MF DNES
Tak dobře jako letos se Češi dlouho neměli. Zažíváme slušný růst a bez práce je nejméně lidí v historii. Jenže se až příliš spoléháme na velký průmysl, hlavně výrobu a vývoz aut. „Když všichni rostou, tolik to nevadí, ale až přijde krize, stáhne to ekonomiku ještě do větších problémů. Proto je třeba podporovat malé, aby ekonomika byla vyvážená,“tvrdí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Zatímco letos se asociace zaměřila na řemeslníky, příští rok chce podporovat podnikání v obcích.
Říká se, že ekonomika stojí na malých a středních firmách. Bude to v Česku stále platit, když nová legislativa jde často vstříc spíše velkým?
Jde jak proti velkým, tak proti malým. Ale na ty malé dopadá víc, protože nemají dostatečné zázemí, aby se v ní dokázaly zorientovat. Role malých však musí růst, nemůžeme všechno sázet jen na velký průmysl. Dnes problémy necítíme – automobilový průmysl v Evropě šlape a my se vezeme. Jenže jakákoli závislost není dobrá. A pokud nebude ekonomika dlouhodobě vyvážená, bude zranitelnější.
Kdybyste měl možnost namíchat to jinak, jak byste postupoval?
Ideální by bylo, kdyby se malé firmy podílely na výkonu ekonomiky z jedné poloviny a velké z té druhé. Jako je to například v Německu. U nás však mají malé firmy podíl na HDP jen 38 procent. Bezpodmínečně musíme zajistit růst podílu rodinných firem, které jsou motorem vyspělých ekonomik. Jsou odolnější, nezažívají takovou fluktuaci zaměstnanců a v době krize se dokážou semknout. Navíc, podpora pro rodinné firmy zůstane u nás. Neodnesou si ji, jako to mohou udělat nadnárodní firmy.
Je reálné, aby se podíl mezi velkými a malými firmami srovnal?
Je pravda, že v posledních 15 letech zůstává zhruba stejný. Zčásti je to tím, že tu máme velké průmyslové hráče, kteří díky své nadnárodní pozici zvyšují svou výkonnost. I když menší firmy rostou, růst těch velkých dohánějí v celkovém objemu těžko. Ale Německu, které – stejně jako my – patří k nejprůmyslovějším zemím Evropy, se to díky podpoře malých a středních podniků podařilo vybalancovat. Nebude to hned, ale za jednu generaci, za nějakých pětadvacet let, se to dá zvládnout.