Kolik zaplatí Němec za rok na běžence: 320 000 korun

MF DNES - - ZE SVĚTA - Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

Přes milion nových běženců, kteří od loňského roku došli do Německa, je třeba dostatečně zaopatřit: zajistit jim ubytování, základní vzdělání, zaplatit učitele němčiny v integračních kurzech a postarat se o nezletilé bez doprovodu.

Německá vláda nyní zveřejnila, kolik to všechno v přepočtu na jednoho Němce stojí. Podle deníku Bild, který ze zprávy citoval, každý občan v průměru na jednoho běžence za rok zaplatí na daních 11 800 eur neboli 320 tisíc korun.

Tím ale součet všech nákladů zdaleka nekončí. K tomuto „základu“je pak třeba připočíst ještě další peníze, které jdou na profesní vzdělávání běženců, jejich integraci na pracovním trhu a na úhradu návratu odmítnutých žadatelů o azyl do země původu. K tomu ještě přibývají vedlejší náklady spojené například s přestavbou sportovních hal na ubytovny a jejich následnou rekonstrukci.

Německá města si přitom stěžují, že finanční pomoc z celostátního i zemských rozpočtů je nedostatečná. „Zejména úpravy sportovních hal byly velmi drahé a z těchto peněz jsme nazpět od státu nedostali nic,“řekla agentuře DPA starostka Ludwigshafenu ve spolkové zemi Porýní-Falc Eva Lohseová. Polovinu veškerých nákladů podle ní město zaplatilo ze svého rozpočtu.

Stošedesátitisícový Ludwigshafen není ojedinělým případem, podobné problémy hlásí města po celé zemi. Například jen obcím v Bavorsku kvůli nákladům na běžence podle starosty Norimberka Ulricha Maleho chybí v rozpočtech 350 milionů eur (9,5 miliardy korun).

„V této sumě navíc nejsou započítány ty nejnákladnější položky, jako jsou nová místa ve školkách pro děti běženců a rozšíření služeb základních a středních škol,“dodal Maly. Na tyto služby prý dosud ze státního ani zemského rozpočtu žádné finance nedostali.

V celkovém součtu pak v rozpočtech měst ve všech spolkových zemích podle odhadů v současnosti chybí 2,3 miliardy eur (62 miliard korun).

Azylanti i z Lotyšska

Do Německa přišlo minulý rok kolem milionu běženců, pro letošek spolková vláda počítá se třemi sty tisíci. Počet nových žadatelů o azyl klesl zejména po dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem z března letošního roku, která má vracet migranty nelegálně vstupující na řecké ostrovy zpět do Turecka.

Situaci však komplikuje fakt, že po nezdařeném pokusu o puč v Turecku začal prezident Recep Tayyip Erdogan masově zatýkat a pronásledovat opozici. Zdvojnásobil se tím počet Turků, kteří letos žádají v Německu o azyl.

Od ledna do října požádalo v Německu o azyl 4 437 tureckých občanů, což je dvaapůlkrát více než za celý loňský rok. V prvním pololetí tohoto roku bylo v Německu registrováno každý měsíc kolem 350 tureckých žádostí o azyl, a v říjnu to bylo dokonce zhruba 485 žádostí.

Kvůli politice otevřených dveří se však do Německa stěhují i azylanti, kterým udělil ochranu jiný evropský stát. Jako například Lotyšsko. Z prvních 23 běženců, kteří přišli do země v rámci evropských přerozdělovacích kvót, už všichni odcestovali do Německa. Jen za první polovinu letošního roku německé úřady evidují téměř dva tisíce podobných případů.

Každý Němec ze svých daní ročně zaplatí přes 300 tisíc korun jen na základní životní náklady běženců. To však nestačí. Města si stěžují, že velké sumy musí navíc doplácet ze svého rozpočtu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.