Ptačí chřipka se blíží k české hranici

Do Evropy se vrátila ptačí chřipka. Česku se zatím vyhýbá, ale veterináři jsou v pohotovosti

MF DNES - - FRONT PAGE - Jan Brož redaktor MF DNES

Pouze v pogumované ochranné kombinéze a s vydezinfikovanou obuví by měli chovatelé drůbeže v současnosti vstupovat do svých chovů. Dovnitř by se nemělo dostat nic, co by mohlo být venku infikováno. To, co pro domácí drůbežáře na vesnicích může znít jako sci-fi, je v řadě velkochovů realitou. Do střední Evropy se po letech znovu vrátila ptačí chřipka.

„Každý den přibývá informace, že se objevilo nové ohnisko,“říká ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Kromě Slovenska už výskyt nebezpečné varianty H5N8 zaznamenaly všechny okolní státy. Česku se „drůbeží mor“zatím vyhýbá. Především Německo muselo na mnoha místech zavést řadu bezpečnostních opatření od povinného ustájení slepic až po nutné likvidace desítek tisíc ptáků v chovech, kde se nákaza potvrdila.

Tuzemští veterináři i chovatelé jsou proto v pohotovosti. Zemědělci, ale i organizace, které mají možnost sledovat pohyb ptáků, by měli jakkoli podezřelý úhyn okamžitě hlásit veterinářům.

„Naši chovatelé dodržují veškerá bezpečností opatření, věřím proto, že by se sem chřipka nakonec nemusela zanést,“říká Gabriela Dlouhá,

šéfka Českomoravské drůbežářské unie.

Pro drůbežáře může výskyt nákazy znamenat nemalé ekonomické škody, a to nejen kvůli nutnosti zvířata utratit. V Německu vznikají veliké finanční ztráty i zdravým chovům, jejichž vejce se kvůli povinnosti ustájení musí prodávat jako z chovu na podestýlce. Ta jsou výrazně levnější než u výběhového chovu.

Nákazu do Evropy zavlekli migrující ptáci z Asie, kteří ji pak roznášejí při kontaktu i mezi hospodářskou drůbeží. Právě těžko kontrolovatelné domácí chovy tak mohou podle Dlouhé představovat potenciální nebezpečí. V kurnících na vesnicích přitom žije téměř pět milionů nosnic.

Pro člověka je riziko nákazy relativně nízké. Může však ublížit například psům, pokud by při procházce přišli do kontaktu s uhynulým ptákem.

Chovatelé drůbeže i veterináři mají ještě v živé paměti rok 2007. Tehdy museli kvůli epidemii ptačí chřipky vybít stovky tisíc kusů drůbeže a škody šly do desítek milionů korun. Před letošními Vánocemi, kdy roste poptávka nejen po tradičních kaprech, ale i veškerém dalším mase, a pro chovatele tak nastává nejdůležitější období v roce, jsou opět značně nervózní.

Na stránce Státní veterinární správy (SVS) prakticky denně přibývají nové záznamy o výskytu aviární influenzy neboli moru drůbeže. Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo už ptačí chřipku ohlásily. Pouze Česko a Slovensko tvoří ostrůvek uprostřed střední Evropy, jemuž se virus vyhýbá, respektive jeho vysoce patogenní subtyp H5N8.

Ten sice není nebezpečný pro lidi, v hospodářských chovech však může vést ke značným ekonomickým škodám. Veterináři jsou proto v pohotovosti.

„Během čtrnácti dnů se začala objevovat nová ohniska jak u volně žijících ptáků, tak u chovné drůbeže. Situace se dramaticky vyvíjí a přibývá států, kde se nákaza vyskytla,“ prohlašuje ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád.

SVS vyzvala jak chovatele drůbeže, tak myslivce, ornitology, zoologické zahrady a další organizace ke zvýšené obezřetnosti a okamžitému hlášení podezřelých úhynů.

„Provádíme kontroly chovů drůbeže a na chovatelích je maximální obezřetnost. To znamená nepouštět dovnitř nikoho nepovolaného, převlékat se, provádět dezinfekci a jakýkoli zvýšený úhyn hlásit,“dodal Semerád.

Obavy o vánoční husu

Zvýšená opatrnost je namístě i proto, že nákazu už potvrdili v sousedním Bavorsku a Sasku, tedy jen pár kilometrů od českých hranic. Po nálezu mrtvé labutě vznikla přímo uprostřed Berlína uzavřená zóna, kam nesmějí psi, kočky ani další domácí mazlíčci.

Desetitisíce chovných ptáků v Německu už musely být utraceny. Některé zemské vlády pak vyhlásily zákaz venkovního chovu a jak velkoproducenti, tak drobní chovatelé musí držet drůbež v halách či kurnících. Ministerstvo zemědělství v současnosti zvažuje i možnost plošného zákazu volného chovu pro celé Německo.

To je problém především pro chovatele hus, které v Německu tradičně končí na štědrovečerních stolech. „Husy jsou agresivní, pokud jsou delší dobu ustájeny,“řekl deníku Die Welt Friedrich-Otto Ripke, šéf Zemského svazu chovatelů drůbeže v Dolním Sasku. Miliardovému trhu s vánočními husami v Německu tak hrozí citelný výpadek.

Ptačí chřipka do Evropy přišla s migrujícími ptáky z Asie a Ruska. Úhyny volně žijících ptáků jsou vzácné, ti jsou však hlavními přenašeči, kteří mohou nakazit komerční chovy. V těch pak hrozí masové úhyny a ptáci se musí utratit.

Se zimou přichází naděje

Chovatelé v Česku věří, že by se jim nákaza přece jenom mohla vyhnout. „Uvědomujeme si nebezpečí, ale doufáme, že nyní přijde zima a chřipka se zastaví,“říká Gabriela Dlouhá, šéfka Českomoravské drůbežářské unie.

Podle Semeráda může být za letošním vypuknutím nákazy skutečnost, že zima přišla později. Tím se protáhly i přelety migrujících ptáků. S vypuknutím mrazů by se to však mohlo zastavit.

V Česku žije zhruba 21 milionů kusů drůbeže, více než polovinu z toho tvoří kuřata na výkrm, zbytek většinou nosnice. Husy, krůty, kachny a další ptáci se na celkovém počtu podílejí malým procentem.

Dlouhá nicméně upozorňuje, že téměř pět milionů nosnic chovají domácí malochovatelé. Jejich ptactvo se na rozdíl od průmyslových velkofarem zdržuje téměř výhradně venku, kde je riziko nakažení od volně žijících ptáků výrazně vyšší než u drůbeže v halách.

„Venkovní výběhové chovy jsou rizikovější. Pokud se v Česku chřipka objeví, tak právě v malochovech,“soudí Dlouhá.

Veterináři zaznamenali vysoce patogenní subtypy ptačí chřipky v Česku poprvé před deseti lety u labutí na jižní Moravě. O rok později se virus objevil v chovech krůt a brojlerů na Pardubicku. Od té doby zde byly evidovány pouze dva případy výskytu nízce patogenní aviární influenzy na jižní Moravě a v jižních Čechách v roce 2009.

Nákazu ptačí chřipkou už potvrdili v Bavorsku a Sasku, tedy jen pár kilometrů od českých hranic.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.