Trenére, pojďte mezi nás. Jak slavil sparťan Holoubek?
Rok 2008 pro ni byl opravdu smutný. Americká výškařka Chaunté Loweová věřila, že na olympiádě v Pekingu má na medaili, jenže skončila šestá. USA i celý svět pak dostaly direkt od velké ekonomické recese – muž Loweové přišel o práci a jejich dům byl zabaven.
Problém je v tom, že Chaunté Loweová medaili získala.
Až nyní, zpětně. Kvůli další vlně usvědčených dopujících.
„Můj příběh to kompletně přepisuje,“řekla pro deník New York Times. „Byla jsem tehdy mladá a nadějná, zajímali se o mě sponzoři. Jakmile jsem však neskončila na pódiu, většina zájmu vyprchala.“
Když se na Facebooku dozvěděla o tom, že jí bronzová „placka“náleží, rozplakala se. Byly to slzy štěstí, či vyplavené křivdy?
Dopingové tsunami trhá nedávnou olympijskou historii na cáry. Dá se namítnout, že život je vždy řetězcem posloupností, ba že dokonce ani často není fér. Sport se však
Jan Palička fotbalový reportér MF DNES
Tak neslaví muž, který už s fotbalem prošel svět. David Holoubek vybublal jako gejzír, který dlouho vřel těsně pod trávníkem. Tolik triumfálních gest, tolik poskoků a úklon.
„Nechal jsem se trochu unést, ale umím za to vzít ještě víc,“řekl, když s úsměvem dorazil mezi novináře.
Porazil Inter Milán, dvakrát izraelskou Beer Ševu a včera anglický jako férový deklaruje a podle pravidel měla Loweová v Pekingu za svůj výkon skončit třetí, neboť se proti nim její sokyně provinily.
Neskončila. Přišla o sen a slávu i o mnohem prozaičtější věci: o peníze, prémii 10 tisíc dolarů i o ty od sponzorů, a tím pádem i o dům. „Nevím, jak se takové křivdy napravují,“řekl boss Americké antidopingové agentury Edwin Moses.
Příběh Loweové je co do nemilosrdnosti konsekvencí unikátní a přímo vybízí k tomu, jak by vypadala alternativní sportovní historie.
A to včetně českých příkladů.
A kde je pravda? Ukáže se?
Posledním z nich je zápasník Marek Švec, jenž by měl po zpětné diskvalifikaci Kazacha Mambetova získat bronz z Pekingu 2008. I on mluvil o smíšených pocitech. Že měl uspět už tehdy přímo v duelu, protože „prohrál vlastní blbostí“. Že mu nikdo nevrátí pocit euforie.
Navráceno mu v případě, že se vše dotáhne do konce, bude aspoň 300 tisíc korun, tehdejší prémie pro medailisty. Což už naráží na příběh Loweové. Hodilo by se mu tolik peněz spíš před osmi lety? Co se Southampton. Skóre 7:1 a bleskový postup do jarní fáze Evropské ligy.
Zatímco sparťanský masér Tomáš Stránský balancoval na reklamním panelu a s klubovým tralaláčkem na hlavě se chystal na závěrečnou děkovačku, nabitá Letná spustila děkovačku vlastní: „Dáááávid Holoubek. Dáááávid Holoubek.“Je to kouzelník? Jak to dokázal? „Sláva je vrtkavá. Dvakrát třikrát prohrajete a všechno je opačně. Teď si to maximálně užívám. Jsem na nás hrdý, ale zároveň vím, jak je složité laťku udržet.“ za ně dalo koupit tehdy a teď? Ale materiálno je jen odrazovým bodem. Jistě, Lukáš Krpálek letos slavil v Riu zlato a olympijští vítězové vždy září jinou aurou než „zbylí“medailisté. Zároveň ale platí, že tak jako se do popředí dostalo judo, velmi pravděpodobně by se totéž po pekingských hrál stalo se zápasem.
Švec by byl veřejně známou postavou, což ještě umocňuje fakt, že česká výprava získala v roce 2008 šest medailí, výrazně méně než v Londýně a v Riu. Životní cesta siláka zápolícího v nezvyklém odvětví by měla svoji nespornou magii pro média, fanoušky, sponzory.
A když je řeč o Riu, tam se zrodila následující scénka, kterou autor zažil na vlastní oči. Denní program totiž změnila zpráva, po jejímž vyslechnutí její hlavní aktér Vítězslav Veselý novinářům říkal: „Kde je pravda? Nevím, jestli má člověk počítat s tím, že se nějaká pravda někdy ukáže, protože ve spoustě odvětví a v lidském životě to tak být ani nemusí.“
V rámci přípravy na olympijské zápolení v Brazílii se dozvěděl, že by mu měl dodatečně náležet bronz z předchozích her v Londýně.
Je to vlastně zázrak, pod co se 36letý trenér z Humpolce podepsal. Na konci září převzal po Zdeňku Ščasném psychicky rozháraný tým, který se mu zdravotně rozkládal před očima. Kalamita! Deset jedenáct zraněných. Holoubek přitom neměl s dospělým fotbalem zkušenosti, dosud cepoval jen teenagery.
Upřímností, pracovitostí, chytrou taktikou a srdečným zápalem si rychle získal osobnosti z áčka, přitom střelec Lafata je pouze o rok mladší. „Je to fajn kouč. Je jedním z nás,“uvedl obránce Costa.
Ano, to je vidět na první pohled. Včera těsně před devátou večer si Holoubek stoupl do špalíru unavených a šťastných hráčů, kteří mu naznačili: „Patříte sem, šéfe. Pojďte doprostřed!“
Holoubek se trochu žinýroval, nerad na sebe strhává pozornost, ale po vítězství nad Southamptonem musel. Zasloužil si to. Byl to jeho den. Hecoval hráče, kteří mu důvěřují. Hecoval fanoušky, kteří pozitivní energii opětovali.
„Ze své pozice bych trenéra hodnotit neměl, ale myslím, že správně vyhodnotil, na co máme a co bychom měli hrát,“výstižně poznamenal záložník Bořek Dočkal.
Konkrétně to znamená, že Sparta vsadila na výrazný defenzivní blok, který zdokonaluje na úkor kreativních akcí dopředu. Na ofenzivní práci nemá lidi, musí si to odbránit. „Obrana je základ, od toho jsme se museli odrazit,“uznal Holoubek.
Být to na hráčích i fanoušcích
Pokud byste hledali situaci vystihující ambivalentní pocity, splní to právě zmíněné setkání v mezinárodní zóně olympijské vesnice. Máte se radovat, mluvit o pravdě? Nebo vás poté, co jste ústrky konečně vytlačili, zase o to víc pohltí?
Žádám opakování ceremoniálu!
Diskařka Věra Cechlová-Pospíšilová se olympijské medaile dočkala po devíti letech, v roce 2013 převzala bronz z Atén 2004. „Má pro mě stejnou cenu, jako bych ji získala na stadionu,“říkala v emocích. V příjemných: „Zacloumalo to se mnou hezky, to jsem fakt nečekala. S medailí budu dneska spát.“
Kateřině Neumannové již zpětně MOV přiřkl dvě stříbra, ona i Lukáš Bauer by se navíc mohli dočkat také zlatých kovů za Turín 2006.
Neumannová i Švec ukázali smysl pro humor, když shodně zmínili slavnou filmovou hlášku v podání vytočeného Petra Nárožného, jehož v tu chvíli František Koudelka pokoutně připravil o triumf v automobilovém závodě: „Já ovšem musím trvat na opakování ceremoniálu.“
Ani ten už by ale životní peripetie Chaunté Loweové nenapravil. Sparty, nenechají bezprostředního trenéra odletět. Jenže regule mluví jasně: ode dneška už Holoubek nesmí Spartu vést jako hlavní trenér, dvouměsíční výjimka vypršela.
Potřebnou licenci dostuduje až v květnu. Na zbylé tři soutěžní zápasy před pauzou se provizorním hlavním koučem stane asistent Zdeněk Svoboda. „Ale já si do práce mluvit nenechám,“zavtipkoval Holoubek.
V zimě bude Sparta řešit rébus. Nechat Holoubka, aby si v nestandardní roli dodělal licenci, nebo povolá libereckého kouče Trpišovského?