Klatba končí, Trump zve Orbána

Spojené státy byly dosud dokonce větším kritikem politických kroků Viktora Orbána v Maďarsku než orgány Evropské unie. Po zvolení Donalda Trumpa na prezidentský post se to mění.

MF DNES - - FRONT PAGE - Luboš Palata redaktor MF DNES

Problémy, které měl velvyslanec USA Andrew Schapiro s prezidentem Milošem Zemanem, nejsou nic proti tomu, co zažila za dva roky v Budapešti jeho kolegyně Colleen Bellová.

Zatímco Schapiro si do ohlášení vítězství republikána Donalda Trumpa kufry předem nebalil, Bellová už před volbami oznámila, že v Budapešti, vyčerpána neustálými půtkami s vládou Viktora Orbána, sama dobrovolně po dvou letech ve funkci končí. „Bellová je už unavená z urovnávání beznadějných maďarsko-amerických vztahů,“uvedl ještě před americkými volbami deník Magyar Nemzet.

USA se po celých šest let nesmířily s tím, co udělal Viktor Orbán po zdrcujícím vítězství v roce 2010. Když jeho Fidesz získal ústavní většinu v parlamentu, omezil funkci demokratických kontrolních orgánů, změnil veřejnoprávní média prakticky ve státní a ovládl všechny posty ve státě.

S ubíhajícím časem navíc atmosféra mezi americkou administrativou Baracka Obamy a Orbánovou vládou houstla, místo toho, aby se rozpory urovnávaly. K problémům s demokratickým deficitem se loni přidružila ještě tvrdá protiimigrační politika, kterou Obamovy Spojené státy také kritizovaly.

Loni krize vyvrcholila vystoupením velvyslankyně Bellové na budapešťské Korvínově univerzitě. Orbánovu vládu v něm obvinila ze „systematické korupce“a postavila se i proti tomu, že „maďarská vláda xenofobním způsobem představuje uprchlíky jako nájezdníky“. Svá slova pak doplnila kritikou nedostatku demokracie a svobody tisku.

Reakce maďarské vlády se řídila heslem na hrubý pytel hrubá záplata. „Uráží mě, že diplomat sem přijde a říká nám, jak máme žít. Jako země nejsme a nechceme být podrobeni Spojeným státům,“nechal se slyšel šéf Orbánova kabinetu János Lázár.

Slovní přestřelka se neobešla bez následků, Bellová byla „povolána na konzultace“do Spojených států. To je poměrně silné diplomatické gesto, které se používá jen v případě vážné mezistátní krize.

Viktor Orbán, jenž iritoval USA také svými styky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, však neměl ustláno ani mezi republikány. „Orbán je neofašistický diktátor, který leze do postele s Putinem,“prohlásil o maďarském premiérovi například neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta z roku 2012 senátor John McCain.

Když v republikánských primárkách zvítězil Donald Trump, svitla Viktoru Orbánovi naděje, že by se z americké klatby, daleko vážnější, než byla kritika Evropské unie, konečně dostal. Už v létě označil Trumpa za lepší volbu než Hillary Clintonovou a v rozhovoru pro agenturu Reuters dodal, že sdílí i Trumpovy názory na nutnost zastavení migrace.

Nadšení po rozhovoru

Veřejná podpora Trumpa, s níž byl v Evropě téměř osamocen, se Orbánovi vyplatila. Ve včerejším telefonickém rozhovoru s Trumpem se dočkal oficiálního pozvání do Bílého domu, jednoho z prvních, pokud ne vůbec prvního, jež od Trumpa po volbách zaznělo.

Orbán si s Trumpem zažertoval i na téma, že doteď byl pro Washington „černou ovcí“, na což mu měl Trump odpovědět, že on také. „Amerika teď bude mít prezidenta, který není ideologicky omezený. Je to otevřený člověk, který se mnohem více zajímá o úspěch, výkonnost a výsledky než o politické teorie,“dodal nadšeně Orbán po telefonickém rozhovoru.

Podobně jako on podpořil Trumpa prezident Miloš Zeman. Tomu však Trump ještě nezavolal.

Foto: ČTK

Černá ovce Viktor Orbán měl dosud s USA napjaté vztahy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.