Švýcaři rozhodují o osudu jádra

Obyvatelé země s nejstarším reaktorem světa jdou zítra k referendu. Rozhodnou, zda se do roka uzavřou tři jaderné elektrárny.

MF DNES - - ZE SVĚTA - Lucie Suchá redaktorka MF DNES

Stalo se to tisíce kilometrů daleko, ale ovlivňuje to dění v Evropě. Takříkajíc až na jádro. Havárie v japonské elektrárně Fukušima v březnu 2011 dala odpůrcům jádra moc, kterou nyní hodlají využít ve Švýcarsku. Podařilo se jim sesbírat více než sto tisíc podpisů nutných k vypsání referenda a zítra jdou Švýcaři k urnám, aby rozhodli o osudu svých jaderných elektráren.

Iniciativa Pro postupný výstup z jaderné energie by chtěla vyřadit tři z pěti jaderných elektráren země už příští rok, zbylé dvě pak v roce 2024 a 2029. A samozřejmě žádné další nestavět. To je podle vlády cokoliv, jen ne „postupné“. Země se už zavázala po havárii ve Fukušimě v roce 2011 nestavět další reaktory, ale chtěla by si stávající ponechat, dokud fungují. To by mělo být zhruba do roku 2050.

Ani varování provozovatelů elektráren před miliardovými požadavky na odškodnění, jež ve výsledku zaplatí daňoví poplatníci, příliš nepůsobí. Průzkumy veřejného mínění dávají iniciativě více než šanci. V rozsáhlé anketě z poloviny listopadu je „pro“či „spíše pro“konec jádra 57 procent oslovených. Proti 43 procent.

Ostatní průzkumy jsou střízlivější. Liší se až o deset procent, nicméně i takové výsledky jsou splněným snem Strany zelených.

V argumentech, které iniciativa rozesílá Švýcarům, je Fukušima druhým podstatným jménem, které se nejčastěji objevuje. Hned po Černobylu. Švýcarsko se tak paradoxně může stát druhou zemí, již ovlivní katastrofa, ke které došlo na druhém konci světa. Navíc ji způsobilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami, která je v zemích, jako je Německo nebo Švýcarsko, nemožná. Právě Německo je onou první zemí, která po tragédii v Japonsku změnila jadernou politiku. Ještě v roce 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla o postupném ukončení všech atomových elektráren do roku 2022.

Vláda prosí o čas

Onen paradox pak dotváří samotné Japonsko, co se zemětřesení týče krajně riziková země, jež od onoho roku 2011 uvedla do provozu už čtyři ze svých sedmnácti reaktorů. Dva z nich nicméně nařídil soud po opakovaných problémech opět zavřít.

Jenže jsou hrozby opravdu tak vzdálené? Švýcarsko se může pyšnit několika prvenstvími. Na to, které je spojené s atomovou energií, však Švýcaři nejsou příliš hrdí: vlastní, a co více, provozují totiž nejstarší reaktor světa. Beznau I funguje už 47 let, přežil kterýkoliv jiný reaktor na světě. Reaktory Beznau II a Mühleberg jsou jen o tři roky mladší. Ve vzdálenosti padesáti kilometrů od reaktorů leží třináct hlavních měst jednotlivých kantonů. Navíc Švýcaři nejsou na energii z jádra závislí tak moc jako například Francouzi. Jsou králi výroby energie z obnovitelných zdrojů, více než polovinu spotřeby elektřiny pokrývají vodní elektrárny.

Proč tedy neříct ano? Na to nemá odpověď ani vedení země. Švýcary prosí o jediné – o čas. Nahradit do roka tři jaderné elektrárny vodou a větrem? To nezvládne ani král obnovitelných zdrojů. Výpadek by se musel řešit masivním nakupováním z jiných států, především z jaderné velmoci Francie a z Německa.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.