Strážníkem od osmnácti: bez zbraně i majáčku

MF DNES - - Z DOMOVA - Vojtěch Srnka reportér MF DNES — Adéla Paclíková

Mohou si za to sami. Asi tak by se dala vykládat plánovaná ztráta některých pravomocí obecních strážníků. Kvůli kritice jejich počínání při měření rychlosti mimo svou obec totiž podle všeho o tuto možnost přijdou.

Plánovaná změna se nelíbí vedení malých obcí, které mezi sebou strážníky sdílejí, aby ušetřily. To v praxi vypadá tak, že jedna z obcí, která si zřídila vlastní služebnu obecní policie, strážníky pronajímá sousedním vesnicím, kde dohlížejí na pořádek a měří rychlost.

Jenže počínání těchto sdílených strážníků se začalo popisovat jako měření tak, aby strážníci vydělali. Ne aby zvýšili bezpečnost na silnicích. Novela zákona tak má podporu nejen mezi zákonodárci, ale také motoristickou veřejností a zástupci strážníků.

Omezení měření rychlosti před časem pochválil prezident automotoklubu ÚAMK Oldřich Vaníček, podle nějž u strážníků občas dokonce převládla motivace vydělat pro městskou pokladnu. „Proto se často schovávají někde za keřem, jsou doslova zákeřní,“řekl před časem MF DNES.

Úpravu by přivítali také zástupci obecních strážníků. „Hlavní úlohou městské policie není měřit rychlost, ale dohlížet na veřejný pořádek,“říká předseda Kolegia městských policií v ČR Milan Kladníček s tím, že úpravu zákona sami navrhovali kvůli stížnostem lidí.

„Víme o malých městských policiích, které mají dva strážníky, obec jim koupí radary a oni začnou obhospodařovat dalších dvacet obcí. To není správné naplnění obecní policie,“dodává. Smysl podle něj má, aby ve své obci měřili strážníci rychlost například u škol. Obecně by ale měřit měla především státní policie.

Konec obecní policie?

by totiž strážníci mohli pouze na území své domovské obce, na ostatních ne.

Některé obce však tvrdí, že by v tomto případě o sdílení strážníků mohly ztratit zájem, čímž by se zmiňovaný systém sdílení rozpadl. „Asi bychom pak zvažovali co dál, protože pro nás je měření důležité. Obec je průjezdná a rychlost se tu nedodržuje,“říká Monika Dragounová,

Stát se strážníkem bude moci každý už od osmnácti let a namísto pravidelného skládání zkoušek až do konce kariéry by je musel zvládnout jen třikrát. Poslanci budou v prosinci znovu řešit novelu zákona o obecní policii, a právě tyto změny mají šanci, že by je poslanci mohli schválit.

„Mělo by to pomoci obcím při shánění strážníků. Městské policie nemohou často sehnat strážníky. Je to i tím, že lidé jdou v osmnácti k policii nebo do armády či jinam do bezpečnostních složek, ale ke strážníkům mohou až od jedenadvaceti. Navíc nemá logiku, aby se policistou mohl stát v osmnácti a strážníkem ne,“říká předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD).

Samotní strážníci však tuto změnu považují jen za technickou – tedy že se sjednotí pravidla pro policii i strážníky. V praxi to bude znamenat, že takto mladý strážník nebude moci mít zbraň nebo řídit vůz s majákem. „Nebudeme je moci použít jako plnohodnotného strážníka. Na druhou stranu je to možnost si toho člověka vychovat a vyzkoušet, jestli obstojí,“říká předseda Kolegia městských policií Milan Kladníček. starostka malé středočeské obce Podolanka.

Kdyby „pronajatí“strážníci možnost měřit rychlost v její obci ztratili, musela by prý starostka najít v rozpočtu statisíce na nějaká měřicí zařízení nebo přesvědčit státní policii, aby se měření v její obci více věnovala.

Podolanka donedávna strážníky sdílela s nedalekou obcí Koleč, jejíž

Zároveň by se měl změkčit stávající režim pro strážníky. Ti totiž dnes musí pravidelně po třech letech skládat zkoušky, dokud jsou strážníky. Nově by je skládali jen třikrát po sobě vždy v rozmezí pěti let. „Jednak by to ušetřilo, zkoušky stojí obec nemalé peníze a strážníci se nebudou tak často nervovat. Přitom je jasné, že pokud někdo vydržel patnáct let u městské policie, tak vše musí znát,“myslí si poslanec bezpečnostního výboru Bronislav Schwarz (za ANO).

S tím úplně nesouhlasí poslankyně Jana Černochová (ODS). „Pokud má někdo za sebou 25 let služby, tak někoho takového nutit ke zkouškám opravdu nemusíme. Na druhou stranu se mi zdá, zda patnáct let zase naopak není málo,“říká Černochová.

Podle Kladníčka by se po patnácti letech (podle zmiňovaného návrhu) museli strážníci chodit doškolovat. Už by se však nejednalo o zkoušku, jaká je dnes – tedy že musí své znalosti zákonů prokázat v testu a následně i před komisí. „Strážník, který je tu patnáct dvacet let, už opravdu nemusí podstupovat takové martyrium, ti ostatní samozřejmě ano,“myslí si Kladníček. starostka Lenka Skolilová říká, že v její obci by změna vedla ke zrušení obecní policie.

Kdo chce kam...

Jenže právě kvůli strážníkům z obce Koleč se začala snášet kritika na měření rychlosti mimo příslušnou obec. Směna strážníků prý vypadala téměř výhradně tak, že ráno vzali radar a vyrazili na silnici. Přitom městská policie má především dohlížet na pořádek v ulicích. Někteří dokonce tvrdili, že městští policisté měřili s cílem plnit obecní rozpočet. „Letos na strážnících doplácíme asi 700 tisíc korun,“říká starostka Skolilová s tím, že dříve to prý bylo třeba jen pár desítek tisíc.

Vedení obce nicméně kvůli kritice strážníkům několikrát domlouvalo. „Občas měřili víc, než fungovali jako policisté, takže jsme změnili obec, od které si službu pronajímáme,“popisuje dřívější spolupráci se strážníky z obce Koleč starostka Podolanky.

Postupně ji následovaly i další obce a Koleč dnes sdílí své strážníky s dalšími sedmnácti obcemi, v roce 2008 jich přitom bylo osmadvacet.

To důležité řešíme dřív než ostatní!

Obce si často strážníky na měření rychlosti pronajímaly odjinud. Kritici tvrdili, že hlavně proto, aby naplnily obecní rozpočet z pokut. Teď by tato praxe mohla skončit. Ilustrační foto: MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.