Svět po Castrovi: radost, mlčení i soustrast
Zařizuji zámecké prostory, koupím ihned malé i rozměrné obrazy všech motivů a technik od českých i zahraničních, autorů (krajiny, kytice, ovocná zátiší, bitvy, lodě na moři, portréty dětí i dospělých, dívčí akty, romantické krajiny, abstraktní moderní kompozice "tzv. mazanice" aj.), perské koberce, sbírky mincí, zlaté šperky, staré sklo a porcelán (sošky lidí a zvířat, vázy, dózy, kávové a jídelní soupravy), stříbrné příbory, sečné a bodné zbraně, brnění, orientální čínské a japonské starožitnosti, sochy, nábytek zámeckého typu aj. Přijedu kamkoliv v ČR. e-mail: znalecumeni@seznam.cz Tel.: 722343270 p. Soukup.
Soudní znalec zdarma ocení obrazy, známky, dopisy, pohledy, mince, bankovky. Sbírky i jednotlivosti též rád koupím a platím nejvyšší ceny. Ihned, profesionálně, 24 hodin denně. Tel: 608709299115853
Koupím housle, violu, violoncello, kontrabas v jakémkoliv stavu. T: 739907598117515 o komunistické puče v Kongu a Bolívii, kde nakonec zahynul.
Exportér komunismu
Kuba jako stát se do šíření komunismu pod Castrovým vedením naplno zapojila v 70. a 80. letech. V Angole podnikla Kuba doslova vojenskou invazi a v bojích tam padlo na deset tisíc Kubánců. Podobně Kubánci pomáhali komunistickým silám v Etiopii a v Nikaragui. Havanou podporovaný pokus nastolit komunistický režim na karibském ostrově Grenada zlikvidovala v roce 1983 problematická invaze Spojených států. „Uvědomil jsem si, že mým skutečným osudem bude válka, kterou povedu se Spojenými státy,“tvrdil o sobě Castro v dokumentu Hledání Fidela, který o něm v roce 2004 natočil režisér Oliver Stone.
Když Kuba ztratila po roce 1990
Smrt Fidela Castra vyvolala protichůdné reakce nejen v Evropě, ale i ve světě. Zatímco někteří představitelé vyjadřovali znepokojení nad porušováním lidských práv za jeho vlády, jiní, zejména zástupci levice nebo třeba čínský prezident Si Ťin-pching, oceňovali jeho roli revolucionáře.
Ruský prezident Vladimir Putin ho označil za „ spolehlivého přítele Ruska a symbol jedné éry v moderní historii“. Nově zvolený prezident USA Donald Trump naopak uvedl, že Castro byl brutální diktátor, který téměř šest desítek let utlačoval svůj vlastní lid. Dosluhující Barack Obama, za jehož působení ve funkci bylo otevřeno americké velvyslanectví v Havaně, se nechal slyšet, že Castra za jeho činy bude soudit historie. Kubánskému lidu pak nabídl „přátelskou ruku“.
Například v Madridu se před kubánským velvyslanectvím střetli fanoušci Castra s jeho odpůrci. Zasáhnout musela policie. Rozporuplné reakce zavládly i ve Venezuele, nejbližším spojenci Kuby. Vládnoucí socialisté tam truchlili. Prezident Nicolás Maduro vyzval světové revolucionáře, aby pokračovali v Castrově odkazu. Naopak představitelé tvrdého jádra venezuelské opozice jásali, viní Castra, že pomohl zničit venezuelskou ekonomiku.
Soustrast a smutek vyjadřovali představitelé řady lantinskoamerických zemí – Mexika, Bolívie, Ekvádoru své sovětské a východoevropské sponzory, začal Castrův režim bojovat o přežití. Přeorientování se na komunistickou Čínu nepomohlo. Vedle politických represí – režim popravil nejméně 25 tisíc odpůrců (komunisté v Československu asi 300) 150 tisíc Kubánců bylo vězněno a 1,5 milionu lidí emigrovalo – začala Kubu sužovat chudoba a úpadek. Ani poté, co nemocný Fidel předal v roce 2006 moc svému bratru Raúlovi, režim nezměnil svoji podstatu, byť uvolnil podnikání i cestování.
„Ze všech chyb, kterých jsme se mohli dopustit, bylo tou největší, že jsme uvěřili, že někdo skutečně ví, jak vybudovat socialismus,“připustil Castro už před deseti lety, když odcházel do ústraní. Diktatura, kterou ustavil na Kubě, má už dnes se socialismem společného málo, ale jeho samotného přežila. nebo Salvadoru. Papež František, který se s Fidelem Castrem setkal loni na Kubě, označil Castrovu smrt za smutnou zprávu. Bude se modlit za jeho klidné spočinutí.
Kondolence přicházely i od evropských politiků. Francouzský prezident François Hollande, který se s Fidelem Castrem setkal loni při první oficiální návštěvě Kuby, uvedl, že „byl jednou ze stěžejních postav 20. století a vždy chtěl bránit svou zemi před vnějšími tlaky“. Připomenul však současně porušování lidských práv na Kubě.
„Změnil směřování své země a jeho vliv dalece přesáhl její hranice. Jeho odkaz posoudí historie,“uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Kondolovala i ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a dodala, že Evropská unie bude pokračovat ve své angažovanosti vůči Kubě.
„Kuba nikdy nikoho neohrožovala, jen chtěla žít vlastním životem. Mnozí ji za tuto odvahu nenáviděli,“uvedl slovenský premiér Robert Fico.
Podle jeho belgického kolegy Charlese Michela „se obrací důležitá stránka ve světových dějinách“, jde o „definitivní konec studené války“. V podobném duchu britský ministr zahraničí Boris Johnson zdůraznil, že Castrova smrt znamená „konec jedné éry pro Kubu, ale začátek nové éry pro kubánský lid“.