MF DNES

Policie na Jižní spojce prověřila 1 300 aut

- Jakub Heller redaktor MF DNES

Kvůli nedávno zavedeným přísnějším bezpečnost­ním opatřením na Pražském hradě budou letos po dlouhé době začínat roráty, adventní ranní mariánské mše, později. Se vstupními prohlídkam­i se na Hradě také zkrátila doba, po niž je její areál přístupný veřejnosti.

Roráty, na něž se lidé scházejí za brzkého rána, začínaly v katedrále svatého Víta vždy v 05.45, letos budou od pondělí po celý advent vždy ve všední den až od 6.30, v neděli od 8.30. „Pozdější hodina začátku rorátů souvisí s bezpečnost­ními opatřeními na Hradě. Jistě je možné to považovat za dočasný stav – v závislosti na tom, nakolik dočasná budou právě ta zmíněná bezpečnost­ní opatření,“sdělil děkan Metropolit­ní kapituly Ondřej Pávek. Správa Pražského hradu na dotaz ČTK neodpovědě­la.

K rorátům, které jsou českým specifikem a nemají v evropské kultuře obdobu, se lidé dříve scházeli téměř v každé farnosti. Roráty (z latinského rorate, „rosu dejte“) představuj­í specificko­u podobu ranní

Policisté v pátek večer uzavřeli jednu z nejvytížen­ějších silnic v Praze, Jižní spojku u Barrandovs­kého mostu, kvůli kontrole řidičů. Při prověrce téměř 1 300 aut odhalili více než sto přestupků a sedm řidičů pod vlivem alkoholu či drog. Oznámil to mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.

Po Barrandovs­kém mostě projede denně až 140 tisíc vozidel. Výsledkem akce je sedm řidičů podezřelýc­h z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Řada dalších motoristů se dopustila přestupku, například špatným technickým stavem vozu nebo chybějícím­i doklady. Policisté rozdali na místě mariánské mše v době adventní. Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázej­í, nemají v evropské kultuře obdobu. Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV. Podle znalce staré hudby Michaela Pospíšila jejich tradici právě Karel IV. založil.

Na roráty chodilo ve středověku celé město

Rorátní zpěvy byly skládány pro adventní mariánské mše s tematikou prorockých textů očekávání příchodu Mesiáše. Silným a působivým obsahem rorátních mší je tedy naděje předpovědě­ná a naplněná. Ústřední postavou rorátů je Panna Maria.

Roráty měly původně latinské texty, husité je v 15. století přeložili do češtiny. Popularita rorátů byla obrovská, chodilo na ně celé město, ale ve 20. století zájem o ně výrazně opadl. Teprve nedávná doba přinesla snahu o obnovení tradice rorátů. Rorátní zpěvy jsou důležitým výrazem zbožnosti předků a významnou ukázkou duchovní kultury. (ČTK)

Na soutoku Berounky s Vltavou má vzniknout obří park. Sloužit bude nejen k rekreaci a vzdělávání Pražanů, ale i zemědělcům.

pokuty dohromady za 42 300 korun a část přestupků zamíří do správního řízení, v němž hrozí vyšší postihy.

Policisté prověřoval­i i taxikáře. „Ve valné většině bylo vše buď úplně v pořádku, nebo byly zjištěny drobné nedostatky administra­tivního charakteru. Jeden z taxikářů měl tolik prohřešků, že mu byla přímo na místě uložena desetitisí­cová kauce pro následné správní řízení,“doplnil Hulan.

Policisté také ve stejný den kontrolova­li v Praze bazary, zastavárny a provozovny sběrných surovin, ubytovny či squaty. Neodhalili ale nic nelegálníh­o. (ČTK)

Více než tisícihekt­arový park má na jihu Prahy vzniknout na soutoku Vltavy a Berounky. Pro srovnání, Stromovka je přibližně desetkrát menší. Od ní by se však park na soutoku řek měl značně lišit nejen velikostí.

Nepůjde o takzvaný příměstský park, jichž zejména na Západě od devadesátý­ch let vznikly desítky. „Jde spíše o nový způsob správy území, která by měla být koordinová­na a zajistit úspěšný rozvoj oblasti jak ekonomický či kulturně sociální, tak i ekologický,“vysvětluje architekt Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a koordináto­r projektu Zdeněk Ent.

Jako park by nezastavěn­á říční niva měla být lepším domovem pro rozmanité rostliny i živočichy a poskytovat tak příjemné místo k relaxaci návštěvník­ům. Měla by sloužit také jako přírodní protipovod­ňové opatření i k ekonomický­m aktivitám, jako je drobné zemědělstv­í či třeba projížďky na koni, koupaliště, ke kulturním a sportovním akcím. „Může to být i zdroj vzdělávací­ch možností. Jisté vracení krajiny do mentální mapy obyvatel města,“dodává Ent.

Problémem v současné době je, že dotčené pozemky na soutoku řek jsou rozděleny mezi magistrát, několik městských částí i město Černošice a desítky dalších soukromých vlastníků. Každý z nich má

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia