Malý němý oscarový zázrak

MF DNES - - KULTURA -

Zdá se, že v Českém slavíku je vše při starém. Ceny ovládl Karel Gott mezi zpěváky, Lucie Bílá mezi zpěvačkami a nejpopulárnější kapelou uplynulého roku je Kabát.

Samozřejmě se objevily ohlasy a stížnosti, že Gott se letos hlavně léčil, Bílá zrušila velký koncert a Kabát… už ani nevím, co byla hlavní výtka, asi se týkala kvality kapely. Což je vše k diskusi, ale z pohledu Slavíka je to bezpředmětné.

Ortel bez vrásek

Smiřme se s tím, že jde o lidovou cenu popularity. Nehodnotí znalci nebo kritici, ač jejich rozhodnutí jsou napadaná zase z jiné strany. Hodnotí lid obecný, tedy spíše jeho výseč. Nejspíš ne ta samá menšina, která chodí k volbám, ale podobně fanouškovsky zaujatá. Jako voliči většinou nečtou volební programy, účastníky téhle ankety pramálo zajímá aktuální tvorba jejich oblíbenců. A Gott je prostě bůh!

Ze stejného důvodu bychom si neměli zbytečně dělat vrásky ani z umístění kapely Ortel, která svými texty vyvolává tu svaté nadšení nad potíráním „multikulti“vidění světa, tam zase reflexní zvracení z téhož. Letos se její frontman Tomáš Ortel umístil druhý s relativně velkým odstupem za Karlem Gottem, stejně

Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES

Stále ještě platí, že v jednoduchosti tkví krása. Animovaný snímek Červená želva, který pro japonskou produkci natočil Michaël Dudok de Wit, Holanďan žijící v Londýně a nositel Oscara za krátký snímek Otec a dcera, spadá do rodiny nenápadných zázraků.

Oscarová nominace jej nejspíš opět nemine, neboť snímek vstupující do našich kin dokáže bez jediného slova a beze stopy kázání sdělit vše, co je v životě podstatné. Tiše, hravě, podmanivě, napínavě.

Skoro jako Čelisti

Z černé bouře do světla písečné pláže pustého ostrova procitne trosečník, novodobý Robinson načrtnutý účinně jednoduchou výtvarnou linkou. Obklopen jenom zvuky zvířat, moře či deště zkoumá svou samotu včetně boje o život ve skalní propasti a za zvědavé pozornosti armády krabů staví vor. Poprvé, podruhé, potřetí; a vždy po neviditelném útoku z hlubin, jehož strašidelná nálada si skoro nezadá s Čelistmi, musí svůj pokus vzdát. Až pak se titulní nepřítel pod rudým krunýřem zjeví – a víc nelze prozradit.

Jen tolik, že trosečnická historka přejde plynule v poetickou pohádku o lásce s prvky jedinečné exotické jako kapela sama lehce dotahující na vítězný Kabát. Dostává se poct skupině z hudebního hlediska v nejlepším případě průměrné? Ano. Jsou to pocty nezasloužené? Z výše uvedených důvodů nikoliv.

Skutečně nemůžeme lamentovat, že Slavík by skupinu Ortel legitimizoval. To jen fanoušci se svobodně vyjádřili. Že na koncerty Ortelu chodí dost lidí, víme už nějakou dobu. báje, která jenom vzdáleně svou tesklivostí odkazuje k Andersenově Malé mořské víle nebo ke keltské legendě z Písně moře.

Nejkrásnější příběh lásky

Režisér, jenž pražskou premiéru Červené želvy ve čtvrtek osobně uvede, pracuje mistrovsky s časem, světlem i jejich proměnami. Neuspěchaně, nikoli však ospale zachycuje, jak prostě se dá žít. Zcela samozřejmě vedle sebe řadí úsměvné okamžiky i děsivý úder tsunami, díky animační zkratce ještě hrozivější než v reálném dokumentu. A že aureola opozice proti všem, neřkuli proti mainstreamu zvláště, umí dav semknout, taky není žádná novinka. Navíc pořád nevíme a nejspíš ani nezjistíme, proč lidé pro Ortel ve Slavíku opakovaně hlasují.

Samozřejmě nelze vyloučit, že se dotyčným jejich tvorba skutečně a upřímně líbí. Nad tím se můžeme pozastavit, klausovsky pozvednout obočí, ale je to asi tak jediné, co

Jako každý výtečný film, díkybohu, nelze ani Červenou želvu převyprávět. V kostce shrnuje přirozený řád věcí: lásku, rodičovství, harmonii, touhu, stárnutí, vyrovnání, odcházení. Ruší tu jen pár věcných nahodilostí a občasný nátlak přidané hudby, přesto však lze tvrdit, že vedle sestřihu manželské pouti z filmu Vzhůru do oblak jde o vůbec nejkrásnější a nejčistší němě animovaný milostný příběh. zmůžeme. Máme svobodu, ke vkusu můžeme posluchače vychovávat, ale jen těžko nutit. Podle mého názoru však v částečném úspěchu Ortelu hraje velkou roli obyčejný truc. Tedy snaha to té „zatuchlé soutěži“a „popovým zombie“pořádně nandat.

Úplně stejný motiv stál možná za nominací zpěváka Joakima Brodéna ze švédské heavymetalové kapely

Foto: Michal Růžička, MAFRA

Lucie Bílá nechala na 2. místě Lucii Vondráčkovou a na třetím Ewu Farnou.

Foto: Aerofilms

Trosečník Hrdina se snaží dostat z tropického ostrova obydleného želvami, kraby a ptáky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.