Vyloučili je z dostihu, soudí se o miliony
kopií, které si lidé na kopírkách v knihovnách, ale také například na obecních úřadech pořídí. „Například na úřadě by se muselo na jednom kopírovacím stroji nakopírovat pět tisíc kopií měsíčně, aby se dalo tvrdit, že změna nezvyšuje náklady,“říká Štěpánka Filipová ze Svazu měst a obcí. Odhaduje, že příjmy autorských sdružení za kopírování na těchto přístrojích by vzrostl z dnešních 50 na 200 milionů.
Nikdo nechce tipovat, co projde
Zlobí se i ministryně školství Kateřina Valachová. „Zpoplatnění kopírek ve školách je zcela nepřijatelné a skandální,“vyjádřila se na adresu této poslanecké iniciativy.
Předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Zlatuška (ANO) si na rozdíl od ní nemyslí, že by tato změna byla zejména pro vysoké školy nevýhodná. „V dosavadním režimu dostávali autoři málo. Že je třeba to zvýšit, je trend předjednaný se všemi aktéry,“říká předseda školského výboru Sněmovny.
Týká se to podle něj i pedagogů na vysokých školách, jejichž učebnice si studenti často kopírují. „Není jednoznačné, že to bude pro školy nevýhodné,“říká Zlatuška.
Jak se hlasování o novele autorského zákona vyvine, je zatím obtížné odhadnout. Náročné je už jen udělat si přehled o všech návrzích na změny, o kterých spolu s novelou budou poslanci rozhodovat.
„Pozměňovacích návrhů je tolik, že jsem sama překvapena,“říká advokátka Irena Holcová, která se na problematiku autorského práva specializuje a účastnila se i přípravy vládního návrhu novely.
Přitom ještě včera na seznam návrhů k projednání přibývaly další a další položky. Pokusy předpovědět, jak hlasování dopadne, jsou i proto stále předčasné. „Vyjednávání ještě probíhají a budou ještě probíhat,“říká poslanec Roman Procházka (ANO), který je zpravodajem pro tuto novelu za školský výbor.
Ve hře, i když ne s velkou nadějí na úspěch, je například i návrh na zrušení výjimky, podle které zatím velké státní nebo univerzitní knihovny neplatí za vypůjčení knížek. Ten by se navíc podstatně zvýšil, z dnešních 0,50 na 2 koruny.
Pokud poslanecké návrhy neprojdou, pro školy se toho příliš nezmění. „V původním návrhu moc změn nebylo,“říká Holcová. Řada škol ale podle ní ale nemá v tom, jaké povinnosti pro ně z autorského zákona vyplývají, příliš jasno.
Při posuzování toho, co je a co není podle autorského zákona v pořádku, často rozhoduje konkrétní situace. Různým způsobem se například bude zákon dívat na promítání filmu dětem ve škole.
„Když to bude v rámci vyučování a film bude použit k výuce, je to v pořádku. Pokud by učitel pouštěl ve škole film, aby děti ve volné hodině nezlobily, už je to problém,“říká Holcová.
Problematické je a i po přijetí novely autorského zákona zůstane například využívání autorským zákonem chráněných děl v rámci e-learningu. „Je to otázka výkladu, co se rozumí tím, že dílo bylo využito v rámci vyučování. Vyřešená není nejen u nás, ale ani v Evropě,“vysvětluje Holcová.
Ve výukových materiálech, které se používají v e-learnignových programech, totiž není využití díla vázáno na vyučovací hodinu, ve které by se přímo účastnili student i vyučující, jak to dosavadní právní úprava předpokládá.
Zatím je to ale teoretická otázka. O žádném soudním sporu, do kterého by se škola dostala kvůli porušování autorského zákona, Holcová neví.
„Dosud dostávali autoři málo. Že je třeba to zvýšit, je trend, předjednaný se všemi aktéry.“
Sněmovna bude hlasovat o desítkách poslaneckých pozměňovacích návrhů k novele autorského zákona. Některé z nich míří na rozpočty škol nebo univerzitních a vědeckých knihoven. Jak velkou by mohly získat podporu, je obtížné odhadnout.
● Platilo by se za všechny kopírky umístěné ve veřejných prostorách. Platby by odváděly i knihovny nebo školy, které svým čtenářům a studentům dávají možnost za peníze si okopírovat různé materiály.
● Knihovní licenční poplatek, tedy částka, kterou knihovny platí za půjčování knih, by měla vzrůst z 0,50 na 2 koruny.
● Velké státní knihovny a knihovny vysokých škol v současnosti nemusí posílat autorský poplatek za každé vypůjčení knihy. Poslanci budou hlasovat o zrušení této výjimky.